A Free Soul (1931) - 60 %
Lionel Barrymore zde skutečně podává velmi dobrý výkon a dovede na sebe strhnout pozornost, i když pravda, sem tam se mu to daří cestou lehce teatrální. Na svou dobu film obsahuje celkem zajímavou dějovou linku a nebojí se určité kontroverze, i když samozřejmě spíše jen ve slovní rovině. Téma ale není špatné.
Strážci vesmíru (Mighty Morphin Power Rangers, 1993-1999) - 60 %
Jasně, ty body jsou hodně z nostalgie, protože když na to kouká člověk po letech, už vidí, jaké to má chyby, jak jsou některé postavy trapné, jak je vlastně celý seriál v některých ohledech hodně trapný a jak z něj mnohdy křičí to, že je levný a ani se tvůrci moc nesnažili. Ale ty postavy - hlavně původní - jsou mi prostě blízké tím dětstvím, že ani teď mě seriál vyloženě neurazil, jen už to rozhodně není ono. A finále s dětmi? Ne, to už vážně ne.
The Green Hornet (1940) - 70 %
Jasně, že dnes je tenhle seriál trochu zastaralý, přece jen už je to skoro osmdesát let od jeho natočení, ale musí se nechat, že rozhodně není špatně zvládnutý, nemá až tolik akčních scén, ale je zde napínavý příběh a sem tam docela dobré trikové sekvence. Víc se ale povídá, než aby se jednalo, což se však dalo čekat.
The Green Hornet Strikes Again! (1940) - 70 %
Druhá série je co do kvality v podstatě totožná s tou první. Akce zde není tak zásadní, spíše se odehrává formou záběrů na jedoucí auto než na skutečné souboje, kterých je opravdu málo. Green Hornet všechno řeší poměrně s klidem a ve chvíli, kdy se objeví, má padouch v podstatě smůlu. Nejspíš ho někdo zastřelí.
Batgirl (1967) - 50 %
Hezké, představí se nová postava, ale to je tak nějak všechno. Celý osmiminutový filmeček je podán v duchu šedesátkového seriálu, takže je to takové hloupě naivní a samozřejmě nechybí SFX, které vždy vyskočí na obrazovku, když někdo někoho praští. Fajn, ale jen jako bonus. Navíc ten kostým na plakátě ještě ujde, ale ve filmu vypadá divně.
Strážci vesmíru (Mighty Morphin Power Rangers, 1993-1999) - 60 %
Jasně, ty body jsou hodně z nostalgie, protože když na to kouká člověk po letech, už vidí, jaké to má chyby, jak jsou některé postavy trapné, jak je vlastně celý seriál v některých ohledech hodně trapný a jak z něj mnohdy křičí to, že je levný a ani se tvůrci moc nesnažili. Ale ty postavy - hlavně původní - jsou mi prostě blízké tím dětstvím, že ani teď mě seriál vyloženě neurazil, jen už to rozhodně není ono. A finále s dětmi? Ne, to už vážně ne.
The Green Hornet (1940) - 70 %
Jasně, že dnes je tenhle seriál trochu zastaralý, přece jen už je to skoro osmdesát let od jeho natočení, ale musí se nechat, že rozhodně není špatně zvládnutý, nemá až tolik akčních scén, ale je zde napínavý příběh a sem tam docela dobré trikové sekvence. Víc se ale povídá, než aby se jednalo, což se však dalo čekat.
The Green Hornet Strikes Again! (1940) - 70 %
Druhá série je co do kvality v podstatě totožná s tou první. Akce zde není tak zásadní, spíše se odehrává formou záběrů na jedoucí auto než na skutečné souboje, kterých je opravdu málo. Green Hornet všechno řeší poměrně s klidem a ve chvíli, kdy se objeví, má padouch v podstatě smůlu. Nejspíš ho někdo zastřelí.
Hezké, představí se nová postava, ale to je tak nějak všechno. Celý osmiminutový filmeček je podán v duchu šedesátkového seriálu, takže je to takové hloupě naivní a samozřejmě nechybí SFX, které vždy vyskočí na obrazovku, když někdo někoho praští. Fajn, ale jen jako bonus. Navíc ten kostým na plakátě ještě ujde, ale ve filmu vypadá divně.
Žádné komentáře:
Okomentovat