Good Night Good Morning, Julie, Jurassic School, Kagemuša, Kahaani

Good Night Good Morning (2010) - 70 %

Indické filmy - i když tenhle je hodně zaměřený i na trh mimo Indii, protože je celý anglicky a navíc v americké koprodukci - dovedou překvapit. Snímek "Good Night Good Morning" je přesně takové překvapení. V podstatě jen dialogy na telefonu, které jsou černobílé, do toho barevné prostřihy většinou beze slov, ale já se prostě bavil.

Julie (Julia, 2008) - 60 %

Herecký koncert Tildy Swinton, která dovede neskutečně překvapit. Režisér si byl vědom, kde je jeho silná zbraň, a tak ji také používá co nejvíce, protože ví, že v příběhu to místy skřípe. Neví, jestli to chce být tarantinovské, nebo zase naprosto vážné, a tak se ani divák nemůže pořádně rozhodnout, což mu kazí zážitek.

Jurassic School (2017) - 40 %

I když je to strašně předvídatelný film, který v sobě nemá pořádně žádný nápad a jedná se jen o limonádu pro děti, kde je všechno černobílé, tak musím vyzdvihnout jednu skutečnost, a to je použití animatronické loutky dinosaura. Jasně, ne ve všech scénách, ale aspoň na těch detailech ano, to mě hodně potěšilo.

Kagemuša (Kagemusha, 1980) - 80 %

V téhle době už Akira Kurosawa moc dobře věděl, co má dělat, když chce mít silnou scénu. A já jsem si říkal, že právě u Kurosawy se v obraznosti inspiroval takový Scorsese se snímkem "Silence". "Kagemuša" je snímek velkolepý, ale přitom zaměřený na postavy, kdy ale scény na bojišti dokážou skutečně ohromit.

Kahaani (2012) - 70 %

Dle mého jedna z mála ukázek, kdy Indové dokazují, že jsou schopni natočit thriller, který je skutečně vážný a který je napínavý. Jasně, žena s dítětem pod srdcem je trochu klišé, ale tady je to rozehráno dobře hned od začátku. Navíc je zde vrah, který se tak sem tam ukáže, jenž je skutečně nepříjemný ve své obyčejnosti, tedy v obyčejnosti na první pohled.