Nevěstinec, Human Traffic, Královský víkend, Šaráda, Pod rouškou noci

Nevěstinec (L'Apollonide (Souvenirs de la maison close), 2011) - 70 %

Na tomhle snímku je zásadní to, jak je nevěstinec zachycen. Syrovost, skoro až naturalističnost toho, jak jsou některé aspekty života v nevěstinci zaznamenány, jsou skutečně odzbrojující a dovedou hodně znepříjemnit sledování. Také je to dáno skutečností, že příběh samotný zde skoro není až tak důležitý jako jednotlivé epizody.

Human Traffic (Human Traffic, 1999) - 60 %

Docela dobře je zde zachyceno to, jak se lidé chovají, jak vnímají svoji práci a jak jsou pro ně víkendy skvělým vysvobozením, v podstatě dočasnou dávkou, která jim tu rutinu a nudu trochu zažene. Těší se na ně, prožívají je naplno, neřeší následky. A pak zase zapadnou do rutiny. Vlastně je to docela smutné.

Královský víkend (Hyde Park on Hudson, 2012) - 50 %

Největším dramatem tohoto filmu je vlastně to, jestli si královský pár dá nebo nedá na pikniku s prezidentem spojených států hot dogy, které jsou jim nabízeny, anebo nikoli. Film skoro evokuje trochu absurdity, ale toho se nakonec zalekne a chce tomu dát pořádné emoce a historický smysl. To se nedaří.

Šaráda (Charade, 1963) - 75 %

Poměrně zábavný film, který se ale vyznačuje zejména tím, že je skutečně velmi zamotaný. Jméno postavy zde nehraje skoro žádnou roli, protože je velmi pravděpodobné, že se ve skutečnosti jmenuje jinak, anebo ještě jinak. Cary Grant a Audrey Hepburn si ale skvěle sedli a jejich společný humor je příjemný.

Pod rouškou noci (Live by Night, 2016) - 40 %

Musím říct, že Ben Affleck mě v tomhle snímku zklamal. Kromě toho, že předvádí svou hereckou stránku, která mě moc nebaví, celkově je tu moc namachrovaný a ty emoce mu člověk nakonec moc nevěří, tak dějově je to docela nuda, která je navíc předvídatelná. A tak se zde skáče od tématu k tématu, od scény ke scéně, aby to nenudilo. A přesto to nudí.