Anděl páně, Za nepřátelskou linií 3: Kolumbie, Collateral Beauty: Druhá šance, Líbáš jako Bůh, Líbáš jako ďábel

Anděl páně (2005) - 70 %

Dřív jsem film neviděl, ale po úspěchu druhého dílu jsem si řekl, že je čas se na tuhle pohádku podívat. A musím říct, že je dobrá. Pravda, čekal jsem trochu více humoru, v závěru je to najednou všechno takové nějaké rychlé, snad i proto, aby to nebylo tak moc klasické a ten happy end nebil do očí, ale jinak je to prostě dobré.

Za nepřátelskou linií 3: Kolumbie (Behind Enemy Lines: Colombia, 2009) - 20 %

Aby toho nebylo málo, tak se děj pro jistotu přesune i do Jižní Ameriky do kolumbijské džungle. Zase tu máme jinou vojenskou jednotku, jiné herce, tentokrát i nějaké trochu známější, ale je to nuda a popravdě se na to už moc nedá koukat. Tohle nemá silné postavy, nemá to silný příběh, nemá to silného nic.

Collateral Beauty: Druhá šance (Collateral Beauty, 2016) - 70 %

Jasně, je to doják, jasně, má to z vás vymačkat nějaké ty emoce a hromadu slz, ale prostě se to v mém případě povedlo. Na jednu stranu je to dáno výborným hereckým obsazením, kde mě bavil každý herec, na stranu druhou pak i překvapením v ději, které jsem tak nějak prostě nečekal, o to víc mě dostalo.

Líbáš jako Bůh (2009) - 40 %

Asi jsem ani nečekal, že to bude skvělý film, ale přesto se pro mě jedná o zklamání. Poledňáková už hraje jen na to, že vytváří podivné rodiny, které v jejím prostředí celkem normálně fungují. Nebýt zajímavých herců, kteří to táhnou, hlavně Bartoška a Kaiser, tak se na ten film nedá skoro koukat. Ale pořád lepší než druhý díl...

Líbáš jako ďábel (2012) - 35 %

Druhý díl se snaží být zajímavý exotikou a také akčností, z čehož mám pocit, že už Poledňáková prostě nevěděla, jak by to ozvláštnila. Po zhlédnutí tohoto filmu už tak nějak doufám, že nebude raději nic dalšího natáčet, protože i když mě někteří herci opět docela bavili - s Bartoškou v čele - je to jinak tragédie.