Ave, Caesar!, Druhá šance, Nepřítel státu, Angliština Engliština, Vejdi do prázdna

Ave, Caesar! (Hail, Caesar!, 2016) - 50 %
Forma pěkná, to se prostě musí Coenům nechat, oni si umím s filmem pohrát a moc dobře se na to kouká. Třeba takové taneční scény byly naprosto skvělé, výborné zachycení doby, bavil jsem se nad některými čísly, mají zde skvělé herce, ale ten celek za mě prostě nefunguje a je to tak trochu o ničem.

Druhá šance (En chance til, 2014) - 60 %

Docela zajímavý příběh o tom, jak se jeden detektiv dostane k případu rodiny narkomanů a nakonec si z toho odnese něco víc, než by se dalo na první pohled čekat. Tohle skutečně není něco, co byste viděli každý de. Film mi přišel originální, navíc skvěle zahraný, kdy hlavně Nikolaj Lie Kaas ukazuje svoji všestrannost. Velmi syrové a přitom přístupné.

Nepřítel státu (Enemy of the State, 1998) - 70 %

Tony Scott měl prostě oko na to, aby natočil dobrou podávanou, která má náboj, která má sympatické postav stejně jako hajzly, a to celé dal do obalu, jenž vás prostě bude bavit. Také se nevylučuje, že z tohohle snímku lehce dostanete záchvat paranoii, protože pokud tohle bylo možné před téměř dvaceti lety, co je asi možné teď?

Angliština Engliština (English Vinglish, 2012) - 90 %

Takhle nějak si představuji podařenou romanci. Netlačí se zde zbytečně na pilu, jsou zde vtipné momenty, je to herecky zajímavé a s postavami se dovede sžít a není zde jasné směřování, kdy konec vás dovede potěšit už jen tím, že je trochu jiný, než jaký by byl tradičně v amerických filmech. Krásný indický film.

Vejdi do prázdna (Enter the Void, 2009) - 50 %

Gaspara Noého prostě musím ocenit za to, jakým způsobem točí svoje filmy, jak je novátorský, jak prezentuje divákovi něco naprosto nového, a jak se nebojí zobrazit něco skutečně explicitně, především pak sex, i když také o násilí to v jeho filmech platí. Bohužel obsahově mi jeho filmy prostě moc neříkají.