Andílek na nervy (2015) - 40 %
Ze začátku je to naprosto nesnesitelný film, snad i proto, že představitelka hlavní role je v tom, co předvádí, tak přesná, tak otřesná, tak příšerná. Těžko říct, jestli je jen tak dobrá, ale nemyslím si, proměnu, která byla naprosto nezbytná, jsem jí nevěřil, ale sem tam se tu objevil i vtip, jemuž se dalo zasmát. Jinak celkem tragické a hlavně místy hodně špatné postavy.
Malý Muk (Die Geschichte vom kleinen Muck, 1953) - 65 %
Hezká, celkem nápaditá pohádka, kterou bych si určitě víc užil ve chvíli, kdybych ji sledoval jako dítě. Líbí se mi ale celkově výprava, která mi tak nějak připomněla některé filmy od Raye Harryhausena, asi logicky hlavně ty se Sindibádem. Jsou zde dobré nápady, celé je to hezky nostalgické, ale nedovedlo mě to plně uchvátit.
Ejzenštejn v Guanajuatu (Eisenstein in Guanajuato, 2015) - 60 %
Peter Greenaway je jednoduše natolik osobitý režisér, že asi nemá moc smysl mluvit o tom, že jste od něj něco podobného nečekali. Přesto budete překvapeni, co vše dokáže natočit a zpodobnit. Ejzenštejna si vzal na paškál skutečně zajímavě a nutno říct že nikoli nudně. Podobně zajímavou a dobře natočenou homosexuální scénu jsem ve filmu asi ještě neviděl.
Stalo se za bílého dne (Es geschah am hellichten Tag, 1958) - 80 %
Kriminální thriller ze Švýcarska, k tomu rok 1958? To zní... no minimálně zvláštně, ale ve skutečnosti je to parádní ukázka kriminálních filmů, kdy při finálním odhalení vraha, respektive při scéně, kdy se o sám odhalí, jsem jen zíral na to, jak je to dobré. Je to trochu delší, než by muselo, ale lze to omluvit budováním atmosféry a napětí.
Poznamenaní (The Search, 1948) - 70 %
Tohle je celkem tradiční příběh ve smyslu, že se snaží divákovi ukázat, že existují dobré konce. "Poznamenaní" doslova křičí tím, že musí mít happy end. A vy ho nejspíš budete chtít. Také vás nejspíš dostane to, jak moc se zde mluví česky, že hlavní hrdinkou je Češka. Válka přinesla silné příběhy a tenhle k nim také patří.
Žádné komentáře:
Okomentovat