Parallel Lines (2014) - 30 %
Zase jedno z těch sci-fi, kde jde hlavně o to, aby se co nejvíce zabírali herci, kteří neumí až tak hrát, a prezentovala se nějaká myšlenka, která by nemusela být až tak špatná, přece jen, telepatii mám docela rád, ale je to všechno podáno prostě tak nějak unyle, bez nápadu, což vede k tomu, že se na to divák kouká bez zájmu.
Pink Moon (2015) - 40 %
Jak by to vypadalo na světě, kdyby byly heterosexuální páry zakázané, ale jeden muž a žena se do sebe zamilovaly a pak spolu počali dítě? Nevím, jestli tohle brát jako skvělý námět na sci-fi, anebo jen jako film, který má ukázat, že i homosexuální páry mají svá práva. Kloním se ke druhému a zní mi to jako propaganda...
Raman Raghav 2.0 (2016) - 70 %
Indové ukazují, že když chtějí, tak dovedou natočit docela drsný thriller, kde je skutečně výborný záporák, hlavně proto, že to je prostě člověk. Jsou zde scény, které jsou krvavé, ale jsou podány bez krve, jenže přesně s tím děsivým efektem, který mají mít. Dokonce ani hudební čísla nevadí, většinou jsou zpívaná jen v pozadí, nikoli přímo postavami.
Super Mario Bros. (Super Mario Bros., 1993) - 40 %
Nebudu tvrdit, že je tohle úplný odpad, protože prostě není, na to je to až moc pěkně bizarní. Mimoto se musí uznat, že vymyslet z jednoduché skákací hry od Nintenda nějaký příběh, kde budou moct být živí herci, to přece jen chtělo trochu umu. Ani tak ale nemůžu jít výše, protože mě to nedovedlo tou svou bizarností strhnout.
Take Down (2016) - 40 %
Miliardářská dítka se musejí naučit, jak vlastně žít bez toho, aby pořád otravovali své rodiče, kteří budou muset řešit jejich problémy. Takže se dostávají k tomu, aby vůbec přežila. Ze začátku to bylo ještě celkem fajn, ale samotný průběh tohoto thrilleru už mě tolik nedostal a nedokázal udržet mou pozornost.
Žádné komentáře:
Okomentovat