O bozích a lidech (Des hommes et des dieux, 2010) - 60 %
Náboženský film, který ale není primárně o tom, že by měl člověk věřit, ale je o tom, jak to může dopadnout, když se dvě víry střetnou. Jako kdyby zde nebyla možnost toho, aby jedna vyhrála, ale ono přece nejde o víru, ale o to, jak se lidé chovají. Někteří dovedou odpouštět, jiní ne. Ani tak mě ale film nedokázal zasáhnout, jak jsem doufal.
Švadlena (The Dressmaker, 2015) - 90 %
Nenápadný snímek, jehož rozjezd mě nijak nenadchl, ale který si mě postupně dokázal naprosto získat a já jsem jenom zíral na to, co sleduji. Nádherně stylizované, místy parádně absurdní, ale nad tím vším vyniká nádherná a doslova dechberoucí Kate Winslet, která se tentokrát nemusela ani svlékat. Krásná komedie, hodně černá, ale výborná.
101 dalmatinů (101 Dalmatians, 1996) - 40 %
Zase jsem měl takový pocit, že v dětství prostě vnímáte filmy jinak a vůbec vám nevadí, že nejsou vtipné, hlavně, že jsou roztomilé a že se tváří jako groteska. Tenhle film má něco ze "Sám doma", ale přitom vůbec není tak vtipný a dějově zábavný. Glenn Close je ale ve své roli dokonale démonická, až na ten konec, kde skončí fakt blbě.
7 dní v Havaně (7 días en La Habana, 2012) - 40 %
Rozjíždí se to celkem slibně a skoro to vypadá, že to bude zajímavý náhled na život na Kubě. Hned první povídka jde ale s pointou do háje. Nejlepší je Kusturica, který tentokrát hraje, no a pak už je to film opravdu o ničem, u kterého je skoro jedno, kde se odehrává. Brát tohle jako hold kubánskému hlavnímu městu nemůžu.
Senna (Senna, 2010) - 80 %
Na první pohled obyčejný dokument o člověku, který ve svém sportu dosáhl skutečně hodně, ale bohužel jeho život byl dokončen příliš brzy na to, aby dokázal více, ale dostatečně pozdě na to, aby se stal legendou. Film je ale celkově podán tak, že postupně graduje a vám tím bere dech. Ty poslední momenty ani nechcete vidět.
Žádné komentáře:
Okomentovat