Peníze, Cold Deck, Jerusalem, Kawasakiho růže, Zóna soumraku

Peníze (L'argent. 1983) - 60 %

Zajímavá forma tohoto filmu, která jako kdyby byla bez emocí, se mi na jednu stranu líbí, ale pak je zde skutečnost, že mě film prostě nebavil. Jsou zde zajímavé jednotlivosti, které mi sedí a které mě baví, ale pak je zde celek, který mi prostě nesedl a nudil jsem se u něj. Zase za tak výjimečný prostě nemůžu film považovat.

Cold Deck (2015) - 55 %

Není to skvělý film, má hodně svých slabin, ale když se podívám na tohle a jiná podobná béčková dramata, mám z tohohle prostě pocit, že se tvůrci snažili a chtěli tomu alespoň trochu dát. Ty postavy nejsou špatné, jejich motivace jsou celkem uvěřitelné a já jsem se s těmi postavami dokázal ztotožnit. Takže tohle je fajn, ani jsem to nečekal.

Jerusalem (2013) - 60 %

Hezký dokument o Jeruzalému, který by se celkem dobře vyjímal jako propagace v rámci nějaké cestovní kanceláře. Vizuálně je to krásné a ukazuje Jeruzalém jako skutečně nádherné město. V komentáři je i dostatek informací, ale přece jen je to hlavně o historii a důvodu, proč město stojí, nikoli o tom, proč se bortí, což přece jen trochu celému obrázku chybí.

Kawasakiho růže (2009) - 60 %

Sakra, to téma vůbec není špatné a někdy bych chtěl udělat podobný příběh, který má hloubku, a to jak společenskou, tak lidskou. Bohužel forma, kterou je to prezentováno, tedy v podstatě taková meditace, není až tak skvělá. A asi by nejsilnější scénou neměla být tak, kde se manžel snaží se svou milenkou přesvědčit vlastní ženu, že vlastně nedělal nic zlého a že si o tom jenom musí promluvit. Tahle rodinná linie je jen na začátku a v kontextu se pak jeví až přebytečná.

Zóna soumraku (Twilight Zone: The Movie, 1983) - 60 %

Až na ten Spielbergův kus (druhá povídka), je to docela zábavné a celkově povedené, pokud nemáte nijak velké hororové nároky a nebude vám vadit, že se u těch povídek nebudete bát. Tady jde v první řadě o to, aby se divák nenudil a možná i pousmál, a pak také o to, aby sledoval skvělé masky a triky, a ty jsou klasické a místy parádní, i když v nijak velkém množství.