pondělí 29. února 2016

Čas žít a čas zemřít, Anomalisa, Chi-Raq, Jazbaa, Ukradená vzducholoď


Čas žít a čas zemřít (Tong nien wang shi, 1985) - 80 %
Nějak jsem si nedovedl představit, že by mě tenhle snímek mohl bavit, což se také na začátku filmu stalo. Jenže postupně jsem si začal uvědomovat, že jsem hlavní postavou vtahován do děje a že se chci dívat a chci vědět, jak bude osud pokračovat v tom, jak si bude s postavami zahrávat. Musím říct, že ta jeho hra se mi líbila. Těžké i dojemné a akorát vyvážené.

Anomalisa (Anomalisa, 2015) - 60 %
Na jednu stranu se mi strašně líbí, jaká firma byla zvolena a že se ukázalo, že stop motion ještě není mrtvé a je možné jej použít pro skutečně různé příběhy. Ten děj samotný mě ale nedostal, i když ukazuje, jak je někdy komplikované... no, žít. Někdy nevíme, co chceme, a ani nejspíš nemáme možnost to dostat.

Chi-Raq (2015) - 80 %
Na začátku jsem si nechtěl připustit, že by mě to mohlo bavit, ale nakonec jsem zjistil, že mě to prostě baví, že to je skvěle zrežírované, má to výborná hudební čísla a naprosto skvělou stylizaci. Takhle krásně prznit klasická dramata, to by se mi docela líbilo, navíc i na hercích je vidět, že si to neskutečně užívali, což filmu pomohlo.

Jazbaa (2015) - 70 %
Nemůžu si pomoct, ale strašně se mi líbila vizuální stylizace tohoto filmu. Krásná zelená a pak do toho hnědá. Neskutečně mě to dostalo a strašně rád jsem se na jednotlivé scény díval. Některé jsou pak neuvěřitelně cool a vykouzlili mi úsměv na tváři. Bollywood je docela sranda, i když je tohle celkem vážně míněný film.

Ukradená vzducholoď (1966) - 90 %
Nádherná ukázka toho, jak byl Karel Zeman hravým filmařem, jak se prostřednictvím svých postav vrátil do dětství a divákům tak nabídnul možnost si dětství dotvářet. Krásná ukázka imaginace, a to jak té dětské, tak té filmové, kdy se mnohdy jedná o naprosto neopakovatelné scény, které mohl vytvořit jenom Zeman a nikdo jiný.

neděle 28. února 2016

Krotitelé duchů, Perfektní den, Martian Land, North v South, Pirate's Passage


Krotitelé duchů (Ghost Busters, 1984) - 90 %
Tohle je dětská vášeň, která ve mně nadále zůstává. Tenhle film prostě zbožňuji. Je na něm spousta krásných věcí, od parádních triků, skvělých herců, humoru a krásné Sigourney, až po toho obrovského maršmeláka, který vám prostě vyrazí ech a donutí vás se smát, pokud jste film ještě neviděli. Ani po letech to nic neztratilo.

Perfektní den (A Perfect Day, 2015) - 50 %
Hlavně jsem si u tohoto film říkal, o čem všem je vlastně možné točit. Třeba o tom, že je potřeba sehnat lano na to, aby bylo možné vytáhnout z jedné studny mrtvolu, aby nedocházelo k další kontaminaci vody a ta byla pitná. Tohle je problém, který většinou nemusíte řešit, ale jsou krajiny, kde je to pořádný průser. A tohle nám film ukazuje takovou zvláštní cesto, na kterou jsem asi správně nenajel.

Martian Land (2015) - 30 %
Tak nějak je na první pohled jasné, že tohle nebude nic moc. Popravdě je to scénářem špatné i na současnou televizní produkci, ale na druhou stranu mi to trikově nepřišlo až tak odpudivé, jak bych si myslel. Jinak je to ale hodně záběrů na lidi, kteří mluví nebo se divně tváří. To ke hlavní zbraň filmu, která jej tradičně sráží.

North v South (2015) - 20 %
Tohle už jste prostě museli vidět. Tenhle film nepřináší naprosto nic nového, jen ukazuje, jak je možné natočit pořád dokola jedno a to samé. Jeden byl zabit, musí se s tím něco udělat. A to je vlastně celé. Vůbec nic dalšího tenhle snímek nenabízí. Jen tu britskou rádoby drsnost, která mi už vadí.

Pirate's Passage (2015) - 70 %
Ten příběh není špatný, ale já jsem si tak nějak nemohl pomoct a říkal jsem si, že je zvláštní, že zrovna tohle bylo roztahané do celovečerního filmu. A navíc animovaného. Dovedl bych si i představit, že je to hrané, ale je pravda, že takhle to má svoje kouzlo a ta animace je celkem neotřelá. Záběr na poklad ale ukazuje její mezery.

sobota 27. února 2016

Purpurová růže z Káhiry, Sicario: Nájemný vrah, Vulture City, 45 let, Captive


Purpurová růže z Káhiry (The Purple Rose of Cairo, 1985) - 80 %
Woody Allen už pro mě není tak velkou neznámou jako dříve, ale pořád mě dovede svými filmy dostat. Tohle je jedna z ukázek toho, jak je skvělým filmařem. On vezme jednoduchý nápad, ale díky svým postavám a dialogům do něj dá tolik, že z toho vytvoří velký film. A "Purpurová růže z Káhiry" je rozhodně velký film, zábavný, nostalgický a místy správně krutý.

Sicario: Nájemný vrah (Sicario, 2015) - 80 %
Neskutečně temný film, kde místy máte pocit, že opravdu není naděje, že všichni jsou svině a že všichni umřou. Místy je to nádherně dokumentaristické a vy máte pocit, že sledujete skutečný zátah. A pak vás zase dostanou herci svými výkony, které jsou výtečné, především pak Emily a Benicio. Ale i Josh je správně jetý.

Vulture City (2015) - 35 %
Snímek, který se toho snaží říct skutečně hodně, ale nakonec doplácí na to, že to nemají tvůrci pořádně srovnané na papíře a že jejich výsledek je prostě takovým mišmašem všeho, co je vzhledem ke vztahům a ke kritice společnosti v dané vrstvě napadlo.

45 let (45 Years, 2015) - 80 %
Krásný film o tom, že stáří není jednoduché, ale přesto může být dojemné a hezké. Silou tohoto filmu je hlavně skutečnost, že je podán s dokonalou lehkostí a citem pro to, aby se nejednalo jen o dojemnou žumpu. Naopak, herecké výkony a vedení režiséra jsou obdobou jinak celkem obyčejného příběhu, který ukazuje, že lidský život prostě obyčejný není.

Captive (2015) - 40 %
Kdyby na konci nebyla informace, že je to podle skutečné události, klidně bych to považoval i za docela dobrý snímek, respektive bych mu dal ještě vyšší hodnocení. Ale v tomhle případě jdu spíše pod průměr, protože tvůrcům se podařilo jen obsadit dobře herce a nechat je hrát dobře. Jinak ale film nic zvláštního nepřinese.

pátek 26. února 2016

Vzpomínky na Afriku, Unhinged in Hollywood, The Priests, What Happened, Miss Simone?, Yeol-jeong-gat-eun-so-ri-ha-go-it-ne


Vzpomínky na Afriku (Out of Africa, 1985) - 70 %
Ten přízvuk, kterým tu Meryl mluví, je opravdu strašný a já tuhle americkou úchylku po přízvucích prostě nechápu. Vždyť je jedno, jestli mluví anglicky nebo divně anglicky, pořád mluví anglicky... Robert Redford klasicky skvělý, ale na tomhle filmu je nejlepší jednoduše Afrika. O té to je a to ostatní je jen taková vata.

Unhinged in Hollywood (2015) - 70 %
Přiznám se, že jsem Jeffa Dunhama neznal, respektive nikdy jsem neslyšel jeho humor, i když Achmed mi připadal neskutečně povědomí, jen nevím odkud. Ten humor není geniální, místy jsou to celkem laciné vtipy, ale v některých chvílích mě dokázal Jeff odrovnat, v což jsem tak nějak doufal. Takže jako první zkušenost rozhodně dobré, ale Fluffy to není.

The Priests (2015) - 50 %
Bohužel Korejci v tomhle případě nepřinesli nic nového a v podstatě se jen dívají na klasické téma vymítání svým způsobem, který je až neskutečně křesťanský. "Vymítače ďábla" tenhle film rozhodně nepřekoná, a už vůbec ne ve chvíli, kdy ze sebe postižený chrlí digitální krev. Trochu zklamání, ale Korejci jsou zruční filmaři, což je na filmu pořád vidět.

Vždycky jsem rád, když se ke mně tyhle dokumenty dostanou, protože se dozvím o osobách, které jsem ani pořádně neznal, i když jejich tvorbu třeba ano. Ani jsem netušil, že moje milovaná píseň "Don't let me be Misunderstood", kterou zbožňuji v podání Santa Esmeraldy, je původně Niny Simone. Teď už to nezapomenu.

Opět jeden z těch spíše méně výrazných filmů, které vás dovedou oslovit proto, že máte žánr rádi, anebo na vás prostě nebude mít efekt, protože to není v ničem nové, v ničem významné. Prostě film o tom, jak to nefungovalo, jak to fungovalo, jak se to zkazilo a zase se všechno napravilo. Ten mustr je už trochu nudný.

čtvrtek 25. února 2016

Oficiální verze, Sherlock: Přízračná nevěsta, Filmový dobrodruh Karel Zeman, Adaline, Bizarre


Oficiální verze (La historia oficial, 1985) - 60 %
Podle toho, co jsem o filmu četl, jsem si říkal, že by mě to mohlo dostat, že to bude emocionálně silné. No, ale nebylo. Nějak jsem se do filmu nemohl dostat, ty postavy mě nezaujal a já jsem ten příběh nedovedl prožít tak, jak by si rozhodně zasloužil. Myslím si, že je to trochu moje vina, ale prostě to nebyl tak silný zážitek.

Sherlock: Přízračná nevěsta (Sherlock: The Abominable Bride, 2016) - 65 %
Dlouho jsme na to čekali a dlouho to vypadalo, že to bude parádní díl. Hlavně proto, že jsem si myslel, že se to vztahuje k minulosti a že to bud jen taková jednohubka, prostě speciál, který je jiný než ostatní díly. Ale ne, ono to navazuje na klasickou sérii a to rozuzlení je takové až moc zamotávané. To mi prostě nesedlo. Musím ale vyzdvihnout povedený dabing, který nemám tu čest tak často slyšet.

Nádherný dokument, který ukazuje, že máme - anebo jsme alespoň měli - osobnosti, které skutečně výrazně promluvily do toho, jak by měl vypadat světový film. Je až neskutečné, koho dokázal Zeman ovlivnit, ale je ještě krásnější, že i dnes jsou tvůrci, kteří jdou v jeho stopách. Tenhle dokument snad otevře cestu ke Karlovi Zemanovi i pro další generaci.

Adaline (2015) - 50 %
Abych tomuhle thrilleru dal nadprůměr, to rozhodně není, na druhou stranu, abych to zase odstřelil, to se mi taky nechce. Jedná se o nízkorozpočtový film, nezávislý, a je na něm vidět, že se všichni docela snažili. A tohle ocenit umím. Navíc jsem opravdu měl pocit, že to thriller je. Takže alespoň ten průměr.

Bizarre (2015) - 15 %
Tohle rozhodně není snímek podle mého gusta a název "Bizarre" mu asi docela sedí, i když já si dovedu představit bizarní věci, které mě budou bavit. Tahle podivná koláž, která se i snaží o nějaký děj, a to v celkem jednoduchém příběhu, je zvláštní a pro mě ničím uhrančivá. Díval jsem se, ale nic jsem necítil.

středa 24. února 2016

Jdi a dívej se, Aillaendeu: Siganui Sum, Geugjeogin Harutbam, Rodinka Belierových, Rise of the Footsoldier Part II


Jdi a dívej se (Idi i smorti, 1985) - 85 %
Fuj! Tedy to není fuj, které by se vztahovalo ke kvalitám filmu, ale je to fuj, které se vztahuje k tomu, co všechno může člověk udělat. Já vím, je to jen film, ale klidně by to mohl být i dokument, protože taková zvěrstva se vlastně dějí. A někdy nepotřebujete ani krev, aby vás scéna odrovnala. Například ta s focením je neskutečně děsivá.

Možná jsem čekal něco jiného, když jsem u filmu viděl i popisek, že se jedná o thriller, někde dokonce i o horor, ale musím říct, že když jsem tohle viděl, tak jsem ani napětí, ani nic jiného moc nepocítil. Je to spíše prostě snímek, který si chce hrát s mysteriózním prvkem, ale rozhodně z něj nedostává maximum, které by vás ohromilo.

Geugjeogin Harutbam (2015) - 40 %
Je strašně moc vidět, že se Korejci ve své současné filmové tvorbě inspirovali v amerických filmech a chtějí se na ně dotáhnout. Kvalitou vizuálu se jim to daří naprosto dokonale, ale někdy jen dosahují toho, že kopírují americké postupy, což je prostě špatně. A takový je i film "Geugjeogin Harutbam", romantická komedie, která je nakonec až moc sladkobolná.

Rodinka Belierových (La famille Bélier, 2014) - 80 %
Rovnou se přiznám, že jsem čekal nějakou šaškovskou blbinu, ale nakonec jsem dostal nesmírně zábavný film, který je sice komedií, ale hlavně je filmem, který dokáže předávat zajímavá témata způsobem, který je vtipný, ale přitom se dostává k jejich podstatě. A navíc není zbytečně patetický ani sentimentální. Velmi příjemné překvapení.

Nějak mě tyhle filmy prostě neberou. Nedokážu se na ně naladit, a i když si myslím, že zrovna v tomhle bylo pár nápadů, které stojí za to, tak celkově mě to prostě opět neoslovilo. Je to film, který si hraje na drsnou gangsterku současnosti, ale přitom to zase tak drsné není a navíc zde nejsou postavy, které by mě bavily.

úterý 23. února 2016

Ran, Dorihwaga, Heneral Luna, Joe Dirt 2:Beautiful Loser, Standoff


Ran (Ran, 1985) - 80 %
Film "Ran" je krásně natočený, má skvělé bojové scény, skvělé herecké výkony, které jsou místy naprosto uhrančivé, ale stejně jsem se nemohl zbavit dojmu, že ten film je nepřístupný, že mě nedokázal vtáhnout. Je to silná divadelní tragédie natočená ve filmu, kdy jsou využity možnosti filmu oproti divadlu a zachována synergie obou médií, ale stejně jsem z promítání neodcházel kompletně nadšený.

Dorihwaga (2015) - 70 %
Korejcům se rozhodně musí nechat, že dobu vystihli skutečně parádně, a to včetně toho, jak se jim ji podařilo vystihnout vizuálně. Skoro bych řekl, že se vyrovnali Japoncům, nebo je dokonce v něčem překonali. S tím pak souzní i příběh, který je tak krásně emotivní a silný, že vás rozhodně dovede zaujmout nebo zasáhnout.

Heneral Luna (2015) - 70 %
Filipínský historický snímek "Heneral Luna" má rozhodně svoje chyby a chvílemi vypadá hodně amatérsky, ale zároveň jsou zde momenty, které ukazují sílu filmové výpovědi a toho, jak je možné akcentovat dějiny i politiku, stejně jako lidské postoje jako loajalitu nebo zradu. Herecky překvapivě velmi povedené, nejvíce pak překvapí gore scény.

Nějaké moc velké zlepšení oproti prvnímu filmu opravdu nenastalo. Je to v podstatě ve stejném duchu a nejlepší na tom je skutečnost, že se tu děje něco jiného. No, ono je to vlastně to samé, ale trochu jiným pohledem. Prostě cestování v čase. Tohle je něco, na co můžou fandové komedií slyšet, protože je to tak blbé, až to dává smysl.

Standoff (2016) - 60 %
Musím říct, že jsem od filmu nic moc nečekal a jako první film v roce 2016 to není až tak zlé. Takové příjemné béčko, kde se dva muži snaží o to zabít toho druhého a každý má svou motivaci. Jeden zabíjet svědky, druhý chránit. Má to svoje hodnoty, není to nic objevného, nesnaží se to o nic víc. Prostě fajn.

pondělí 22. února 2016

Snídaňový klub, Being Evel, Špinavej Joe, Dámy z Bouloňského lesíka, Samba


Snídaňový klub (The Breakfast Club, 1985) - 90 %
John Hughes dokázal vždycky napsat velmi dobré postavy, ale tady se doslova vyřádil. Na první pohled se mohou protagonisté jevit jako karikatury, ale ony jsou hluboké, což je ale vlastně smysl celého filmu a John Hughes to dokonale zachytil. Jsme to, co jsme, a tenhle film to krásně ukazuje. Nic nás nepřetvoří, pokud nebudeme chtít. Jen si to musíme uvědomit.

Being Evel (2015) - 75 %
Evel Knievel je jedno z těch jmen, které jsem častokrát slyšel, ale pořádně jsem nevěděl, koho si s ním vlastně spojit. Konečně už to vím. A i když je snímek točený jako tribut této osobnosti, tak jsou zde naštěstí zmiňovány i negativnější stránky jeho osobnosti, které jej dělají skutečnější a živějším. Získal jsem také trochu nový pohled na "Jackass".

Špinavej Joe (Joe Dirt, 2001) - 25 %
Já mám rád humor, který produkuje Adam Sandler, ale David Spade v hlavní roli postavy, která je od začátku protivná, to není něco, co by mě dokázalo strhnout na celý film. Navíc je zde humoru celkem málo a těch pár vtipných scén to opravdu nevytrhne. Je skoro škoda na tohle plýtvat časem, protože zbytečnější romanci jsem snad ještě neviděl.

Dámy z Bouloňského lesíka (Les dames du Bois de Boulogne, 1945) - 55 %
V tom snímku se objevuje taková podivná teatrálnost, která mi prostě neseděla, a scény, které mají vyznít celkem intenzivně a emotivně, mi tak přišly chvílemi spíše směšné. Samotný příběh ale vůbec není špatný a jsou zde momenty, které jsou u nadále zajímavé, a to i přes přehrávání. Popojíždění s autem na konci je jedním z nich.

Samba (Samba, 2014) - 45 %
Docela zklamání. Přiznám se, že jsem od tvůrců i od obsazení čekal víc. Ne, vlastně od obsazení ne, protože Omar Sy je skvělý, stejně jako Charlotte. Věřím jim každou scénu, ale ten film má prostě strašně pomalý tah na bránu, no a nakonec je sám i celkem klišovitý a nenabídne pořádně nic nového. To je škoda.