Země v transu (Terra em Transe, 1967) - 70 %
Zajímavá a ne až tak neprůhledná alegorie na brazilskou politickou situaci, kde jsou zbabělci, ale i silné osobnosti, jsou zde snahy, které vedou k jiným výsledkům, než jak by bylo očekáváno. Ono je to sice o Brazílii, i když země se jmenuje Eldorado, ale snadno se to dá vztáhnout na jakoukoli zemi. Finále to krásně ilustruje.
Dračí srdce (DragonHeart, 1996) - 55 %
Dřív se mi tenhle film velmi líbil, ale jak člověk stárne, vidí, že je to jenom taková jednodušší hollywoodská podívaná, která sice začíná docela drsně, ale následně se mění v dobrodružnou komedii, aby ten vážnější tón, který se na začátku objevuje, na povrch už nevyvstal. Tohle mi celkem vadilo a nepomohla ani skutečnost, že se to odehrává na Slovensku.
Sedmero krkavců (1993) - 80 %
Tahle pohádka mě v dětství strašně děsila, a když jsem se na ni podíval po letech, nic se na tom nezměnilo. A právě to je ten důvod, proč se mi pořád líbí. Pohádka by měla děsit, ne být jen líbivá, a přesně tohle se tvůrcům podařilo, za což jsem jim pořád vděčný. Některé scény jsou prostě nádherně děsivé.
Zatôichi kenka-daiko (1968) - 80 %
Na konci už to vypadá, že by Zaotichi skutečně mohl umřít. Je to skoro ironie, že ve chvíli, kdy bojuje s mnohonásobnou přesilou, je si jistý, je jasné, že nezemře, ale když najednou stane jen proti jednomu člověku, má opravdu na kahánku. Ale tohle je Zatoichi a on se dokáže s osudem porvat, jak nejlépe bude moct.
Přes tvou mrtvolu (Kuime, 2014) - 90 %
Skvěle podaný příběh, za který by se nemusel stydět žádný umělecký režisér, navíc to všechno ve stylizací japonského divadla, které se prolíná s realitou až neskutečně Takashi Miike se neubránil scénám, které se vám vryjí do paměti. Ta jedna je opravdu příšerná, ale takový by ml horor být. A tenhle takový je. Drsný, temný, takový, který se vám dostává pod kůži, až vás mrazí.
Žádné komentáře:
Okomentovat