David Holzman's Diary, Focus, Shin Zatôichi monogatari: Kasama no chimatsuri, Tantei monogatari, Odložený let

David Holzman's Diary (1967) - 50 %

Ocením snímek za to, jak si hraje realitou a jak ukazuje, co je vlastně film a jaká je jeho realita, nebo pseudorealita. Celé je to vlastně jedná velká hra, skutečnost se smývá a není jasné, co je pravda, a co je jen film, když s i uvědomíte, že okem kamery není nic pravda, všechno je vlastní, osobitý svět. Jen to podání je prostě nudné.

Focus (Focus, 2015) - 40 %

První polovina filmu, než se celý děj přesune o tři roky dále, mě docela bavila. Pak už to ale začalo být až neskutečně poplatné tomu, že v tom hraje Will Smith a že to prostě nemůže v ději trochu experimentovat. Ano, není za klasického klaďáka, ale přesto je jeho postava klišovitá a s ní i celý příběh, který je sem tam sexy, ale sem tam to pro mě bylo utrpení, hlavně z hlediska scenáristického.

Shin Zatôichi monogatari: Kasama no chimatsuri (1973) - 90 %
Ještě před tím, než se Shintaro Katsu vydal s postavou Zatoichiho do televize, kde natočil seriál o celkem 100 dílech, natočil 25. pokračování, které jeho postavu dostalo do rodného města. Ale ani tam na něj nečeká klid, ani tam nejsou věci v pořádku. A tak je na slepém šermíři, aby tento pořádek zjednal. Silný, emotivní, ale hlavně děsivě akční příběh, který vás bude bavit až do konce. Tady už se krví nešetřilo.

Tantei monogatari (2007) - 75 %

Takashi Miike tímhle filmem dokázal, že jsou mu pravidla žánru jasná a že dovede natočit detektivku, která vám dá to, co očekáváte. Podivný, tajuplný příběh, možná nečekané rozuzlení a zajímavé postavy. Jenže Miike zároveň ukazuje, že dokáže na správných místech žánr překračovat, a tak vám vlastně prezentuje pořádně hnusnou komedii, která se místy mění až na grotesku. A přitom je film pořád ve správných momentech nesmírně vážný.

Odložený let (Standby, 2014) - 55 %
Taková celkem průměrná romance, která má všechno, co dnešní romanci nechybí - celkem obyčejnou zápletku, kdy se potkají dva lidi, sbližování a nějaké ty humorné i emotivně vyhrocené situace. Má ale to, co z ní dělá mírně nadprůměrnou romanci. A to jsou postavy, které vás baví sledovat. Pokud by tohle film neměl, tak už to ani Irsko nezachrání. Stejně z něj moc neuvidíte.