Frank DanCoolo: Paranormal Drug Dealer (2010) - 40 %
Stylizace se mi vůbec nelíbila, stejně jako nablblé pojetí, které si snímek zvolil. Budoucnost je zde jen podivně načrtnuta. Tohle je něco jako hrát indie hru, kde je animace schválně podivná, aby to vypadalo jinak a zakrylo se tím, že prostě nebyly finance. Stejný efekt má i snímek, který se pro mě prostě jenom přetvařuje.
Bílý žár (White Heat, 1949) - 95 %
James Cagney opět představuje jednoho ze svých padouchů, až na to, že tentokrát je to skutečný psychopat, který má hloubku. A Cagneymu se samozřejmě podařilo postavu ztvárnit naprosto dokonale. Ze začátku to vypadá, že nebude nijak výrazný, ale to dělá jen to oblečení. Pak už film kompletně ovládne. Skvělá symfonie výborného herce se skvělou režií, kdy divák nevydechne.
Thrush (2010) - 60 %
Každý den - alespoň někdo z nás - vypráví své vlastní příběhy fotografiemi na Facebooku na Instagramu anebo prostě někde jinde na internetu. Proč z toho nezkusit udělat film? Tohle si řekli tvůrci tohoto krátkého filmu a také to udělali. Výsledek je ucházející. Fotografií se dá opravdu vyprávět, není třeba animace.
Misfire (2014) - 40 %
Solidní akční film, který si na nic nehraje, má ohranou zápletku, je adekvátně - to znamená skoro vůbec - drsný a do toho jsou postavy, které jsou celkem snesitelné. Nějaké výstřiky krve zde nenajdete, stejně jako nějakou tu lehkou erotiku. Tohle je taková klasická, béčková akční romantika, která nejspíš většinou jen propluje před vašima očima.
Lži (Lögner, 2008) - 70 %
Co se mi na tomto snímku líbí, je jeho forma. Jsou to tři příběhy lidí, kteří lhali, aby něco dokázali, ať u to bylo promyšlené nebo nahodilé, malicherné, anebo skutečně zásadní pro to, aby něco dokázaly. Animovaná forma tou sedí a výpověď prostřednictvím vypravěče, který je celkem bez emocí, jen umocňuje dojem z vyprávěného.
Žádné komentáře:
Okomentovat