The Secret Number, Příběh poslední chryzantémy, Marisa, Galaxy Quest, Reverso

The Secret Number (2012) - 75 %

Snímku se rozhodně nemůže vzít, že je dostatečně napínavý a má ten správný náboj, který diváka dostane. Zápletka také dobrá a zajímavá, aby udržela pozornost. Jo, takhle by měl vypadat thriller, který si vymezil jenom krátký čas na to, aby diváka dostal.

Film můžete zhlédnout zde.

Příběh poslední chryzantémy (Zangiku monogatari, 1939) - 75 %

Silný dramatický příběh, kterému v současné době může škodit velmi pomalé tempo vyprávění, velké zahrnutí japonského divadla, které dnešnímu divákovi mnohé neřekne, a také skutečnost, že se příběh nejeví nijak inovativní. Jenže japonský styl je více jak patrný, ale spíše v poetismu filmu než v čemkoli jiném.

Marisa (2009) - 60 %

Zajímavý nápad, který skvěle ukazuje, jak jinak dokážeme vnímat jednoho člověka. Není to jen tím, že ten člověk se chová v různých situacích různě, ale je to i proto, že ho různě vidíme, máme pocit, že místy sledujeme někoho naprosto jiného. Zajímavé zpodobnění, které je hlavně o této myšlence.

Film můžete zhlédnout zde.

Galaxy Quest (1999) - 90 %

Výborná komedie, která je zajímavá tím, že se musí líbit, těm, kteří mají rádi "Star Trek" (ten původní), ale stejně tak může padnout do oka těm, kdo "Star Trek" nesnáší anebo se mu prostě vyhýbají. Parádně obsazená sci-fi komedie, kde jdou výborné scény a výborné charaktery. Rozhodně jedna z těch komedií, které by neměly zapadnout.

Reverso (2012) - 60 %

Hezká ukázka toho, že doslovnost se někdy skutečně vyplácí a že z takového jednoduchého, ale docela dobrého nápadu můžete vykřesat celkem fungující snímek, který má i nějakou tu poetickou pointu. Jo, zázrak to není, ale zaujalo.

Film můžete zhlédnout zde.

Leopardí žena, Robbie, Boj o přežití, The Chase, Survivor

Leopardí žena (Bringing Up Baby, 1938) - 100 %

Neskutečná komedie, u které jsem se smál v podstatě od začátku do konce. Úžasná chemie mezi herci funguje naplno, ale to vše je podáno neskutečnou kadencí, kdy vtipy se střídají jeden za druhým, některé méně nápadné, o to zábavnější, pokud si jich všimnete. Tohle je prostě něco, co se musí vidět a nesmí zapadnout.

Robbie (2012) - 70 %

Tohle je film, který je prostě skvělý svým nápadem. Pojetí pak samo o sobě přináší emocionální prožitek, který ale vychází právě z toho nápadu, který tvůrci měli. Found footage s robotem. Nezní to rozhodně tak zajímavě, jaké to nakonec je.

Film můžete zhlédnout zde.

Boj o přežití (Survival Quest, 1988) - 60 %

Don Coscarelli je frajer, o tom žádná, a já ho mám moc rád, ale nemůžu si pomoct, něco mi tam chybělo. Komická rovina dobrá, dramatická také, ale dohromady to prostě nefungovalo. Jednotlivé sekvence zvlášť jsou super, ale jako celek prostě máte pocit, že to někdo sešil blbě k sobě. No, ale Lance Henriksem se tam vyjímal skvěle.

The Chase (2012) - 60 %

Než přijdete na to, jaká je pointa, je to docela dobré, akční cool. S tou pointou to sice získává nový význam, ale to bohužel nic nemění na tom, že mě osobně pointa nesedla a celé to celkem ztratilo kouzlo. První tři čtvrtiny jsou paráda a musím říct, že tohle bych si klidně zahrál.

Film můžete zhlédnout zde.

Survivor (2014) - 40 %

Tak jasně, že je to béčko, jasně, že to připomíná díl "Hvězdné brány" a není to až tak nutně nápadité, ale vidět po dlouhé době Kevina Sorba bylo fajn, ale ještě více fajn byly některé ty parádní masky. Fajn, na digitální triky se taky nezapomnělo, ale pár těch masek - a opravdu povedených - mě prostě potěšilo. Navíc mi to místy nepřišlo ani tak kýčovité.

The Punisher: Dirty Laundry, Pekařova žena, Baseball in the Time of Cholera, Sabotage, Tumbleweed!

The Punisher: Dirty Laundry (2012) - 80 %

Přesně takového Punishera si lidé zasluhují. Drsňáka, co pořádně láme kosti, střílí a mládí, a když už to dělá, tak u toho stříká strašně moc krve. Zároveň v sobě má ale něco, co je nepřekonatelně přitažlivé. Varianta spravedlnosti, která by mohla být funkčnější než spravedlnost skutečná. Thomas Jane ukazuje, že pro tuhle roli byl dobře vybrán.

Film můžete zhlédnout zde.

Pekařova žena (La femme du boulagner, 1938) - 55 %

Raimu mohl být, jak skvělým hercem chtěl, ale tenhle film mě prostě nezaujal. Příběhově to není špatné, ale nejzásadnější moment přichází stejně až po dvou hodinách sledování. Tady se ukazuje to, že postavu pekaře nemohl zahrát někdo, kdo by neměl dostatečné herecké schopnosti, protože by finále prostě vyznělo neuvěřitelně. Jenže ten zbytek mě prostě nijak neoslovil.

Baseball in the Time of Cholera (2012) - 70 %

Silný dokument o tom, čemu někdy vědomě přihlížíme, i když možná máme moc k tomu, abychom to změnili. Anebo dostatečnou moc v tom smyslu, abychom vůbec nedovolili, že k tomu dojde. Rozhodně jedno z těch témat, na která je potřeba upozorňovat, především v tom smyslu, jak se vlastně bohatý svět k tomu chudému staví.

Film můžete zhlédnout zde.

Sabotage (2014) - 75 %

Ten film má sice jednoduchou zápletku, místy jsou zde nelogičnosti, které bijí do očí, ale mám pocit, že to je v případě akčních filmů celkem normální. Co se mi líbil, to je skutečnost, že je to v případě násilí neskutečně realistické, což třeba chybělo posledním "Expendables", ale také se mi líbí, že ten tým funguje i nefunguje zároveň. Tady skutečně máte pocit, že to jsou lidé. No, a pak je zde Arnold, který na to pořád má, i když v některých scénách vypadá spíš směšně. Ten závěr je ale správně cool.

Tumbleweed! (2012) - 60 %

Pokud jste chtěli někdy vědět, co je ta divná tráva, která se prohání westerny, nejlépe pak opuštěnými městečky, tak tohle je přesně ten film, který vám dá tu správnou odpověď. Za ten nápad si to něco navíc zaslouží, stejně jako za formální provedení, ale jinak prostě jen dobré.

Film můžete zhlédnout zde.

Přehlídka národů, Belly, Oslava krásy, Bruce, Hvězdný prach

Přehlídka národů (Olympia 1. Teil - Fest der Völker, 1938) - 100 %

Ať je v tom propagandy, kolik chce, první "Olympia" je prostě nádhernou ukázkou toho, jak zajímavě natočit sportovní dokument, jak předvést sportovce jako skutečné hrdiny a jak skvěle pracovat s kamerou a jednotlivými záběry. Už tehdy Riefenstahl ukazovala, jak je možné efektně využívat zpomalené záběry. Film mě doslova vrátil o osmdesát let zpět a já jsem fandil jednotlivým sportovcům, aby dokázali překonat ostatní a sebe samé.

Belly (2011) - 40 %

Některé animované nápady jsou zde dobré, hned úvod třeba docela zaujme, ale to je tak nějak všechno, co mi tenhle krátký snímek dal. Kdyby to bylo jen experimentální dílo a ne něco s příběhem, asi bych si to užil i o něco více, anebo by mě ten příběh tak neiritoval. Stejně film zůstává spíš takovou podivností.

Film můžete zhlédnout zde.

Oslava krásy (Olympia 2. Teil - Fest der Schönheit, 1938) - 100 %

Co se filmu nemůže vzít, tak to je skutečnost, že se nijak nesnaží prosazovat německé sportovce, ale ukazuje klání, kde vítězí různé národy, především se pak zdá, že to jsou Američané, kdo se zde představují nejvíce. Dokument je úžasný i z hlediska historického, protože sice je zde vidět, jak je Německo zfanatizované, i když to může být dáno i hrami, ale je krásné sledovat i to, jak se jednotlivá sportovní odvětví vyvíjela. Tento film se soustředí na větší šíři sportů, nikoli jen na atletiku, a je to neméně zajímavé jako první film.

Bruce (2010) - 20 %

To opravdu ne. Na první pohled se mi nelíbí animace a grafická stránka, které jsou spíše takové nepříjemné, příběh mě také nijak nezaujal. Další ukázka toho, že je fajn, že to různí autoři zkoušejí. To, že to zaujme jen minimum lidí, je věc druhá.

Film můžete zhlédnout zde.

Hvězdný prach (Stardust, 2007) - 100 %

Tohle je prostě srdcová záležitost. Byl to film, na kterém jsme byli na prvním rande s mojí přítelkyní a pokaždé, když se na něj dívám, tak se mi to připomene. Už je to nějaká doba, ale ten film neztrácí svoje kouzlo, ale spíše naopak. Tohle je krásná moderní pohádka, která byla výborně převedena na plátno, čemuž bych předtím ani nevěřil.

Lowland Fell, Hříšní andělé, Rampa, Sucker Punch, Sight

Lowland Fell (2008) - 55 %

Spojuje se tu trochu více námětů, než by možná bylo záhodno a snímek nakonec vyznívá docela hloupě a nesmyslně, protože zde není pořádné vyústění ani jednoho a více méně se to všechno zamete pod koberec. Je to škoda, protože se před vámi vytvářejí zajímavé charaktery a celkem zajímavé situace.

Film můžete zhlédnout zde.

Hříšní andělé (Angels with Dirty Faces, 1938) - 85 %

James Cagney zase předvádí jedno ze svých naprosto unikátních představení, která jen ukazují, jak skvělý herec to byl. Tyhle role, v nichž je možné vidět dobro, stejně jako naprosté zlo, jsou prostě pro něj jak dělané. Jeho postava pak snadno zastiňuje ostatní, ale nikoli příběh jako takový. Ten funguje dobře, i když v sobě má celkem jasné poselství.

Rampa (La jetée, 1962) - 60 %

V době vzniku filmu bych ho asi ocenil v tom smyslu, že je zajímavý svou formou, na druhou stranu je díky tomu i jednoduchý. Marker sázel na to, že má zajímavý příběh, což popravdě měl, ale tohle zpracování je opravdu moc artové.

Film můžete zhlédnout zde.

Sucker Punch (Sucker Punch, 2011) - 75 %

Musí říct, že první promítání v kině v roce 2011 mě nijak nenadchlo a byl jsem z filmu spíše otrávený. -S odstupem tří let ale mám pocit, že jsem mu až zbytečně křivdil. Ta akce je až zbytečně cool a mohla by být krutější, ale tak nějak s vizuální podobou filmu to souzní. Celkově ale není příběh špatný a funguje i jako tragédie. Jen ty postavy jsou některé takové prvoplánové. Jo, podruhé se mi to už líbilo výrazně více.

Sight (2012) - 75 %

Skvělý nápad, který vychází z toho, jak v současné době funguje společnost. To, jak se na lidi díváme, je někdy i podobnou optikou, jen to není tak dokonalé. Na jednu stranu si člověk řekne, že v tom určitá krása je. Krása v jednoduchosti. Celkem děsivé, kdyby to takto mělo fungovat. Na druhou stranu, možná se toho opravdu dočkáme.

Film můžete zhlédnout zde.

Dobrodružství Robina Hooda, Pac-Man the Movie, After Death, Almara, Straight on Till Morning

Dobrodružství Robina Hooda (The Adventures of Robin Hood, 1938) - 80 %

I když se v současné době může zdát, že film místo toho, aby byl vtipný nebo dramatický, je prostě roztomilý nebo naivní, když dojde na akci, je zde skvělý střih, nemluvě o tom, že samotná choreografie akčních scén je nadále výborná. Ten film trochu zestárnul, ale barva mu stále sluší a ten příběh je prostě nadčasový, protože takové legendy prostě jsou.

Pac-Man the Movie (2012) - 70 %

Člověk by si myslel, že Pac-Man není postavička, která je vhodná pro 3D animaci, ale tady se jasně ukázalo, že tomu tak není. Ano, film je třeba chápat spíše jako tribut k téhle geniálně jednoduché hře, ale zároveň je možné zde najít prvky, které z toho dělají trochu víc. Vzhledem ke hře je možné tady vidět milé inovace, které se musejí fandům starých her zamlouvat.

Film můžete zhlédnout zde.

After Death (2012) - 30 %

Ten film je prostě moc divný na to, aby se dal divácky snadno skousnout, a tak myslím, že spíše nezaujme. Mě docela zaujal, jsou zde dobré nápady, ale celkové provedení je jednoduše příšerné, ať už mluvím o hercích nebo o konzistenci celého filmu, která je prostě neskutečně slabá. Škoda, jako sci-fi to mohlo být zajímavé.

Almara (The Armoire, 2009) - 50 %

Zajímavý nápad, který má celkem zdlouhavou přípravu na to, co následně přijde. Bohužel to, co následně přijde, není tak ohromující, jak by si tvůrci pravděpodobně přáli a vyhází z toho bohužel jenom film s neproměněným potenciálem, který mohl být pěkně temný, ale není. Místo toho chce být až poetický.

Film můžete zhlédnout zde.

Straight on Till Morning (1972) - 65 %

Tohle je prostě divný film, který má ale neskutečnou hudební složku, jež ho doprovází celou stopáž a prostřídává se s tichem. Ty střihy jsou neskutečné, jako kdyby se tím ještě více narušovala konzistence celku. A funguje to, v tom smyslu, že je to opravdu divné. Tak nepříjemné a podivné postavy prostě jen tak nevidíte. Jako zážitek to určitě stojí za zhlédnutí.

The LEGO Story, Jezábel, The Camera, Hvězda kriminálu, The Strange Thing About the Johnsons

The LEGO Story (2012) - 70 %

Vizuálně parádně zvládnutý snímek o tom, jak se vyvíjela společnost lego od jedné malé truhlářské dílny, až po obrovskou společnost, jakou je dnes. Jsou zde zaznamenány zajímavé momenty, které udávaly směr tomu, jak se bude společnost vyvíjet, ale je to podáno tak, aby to bylo zajímavé pro děti i pro dospělé. Koho LEGO baví, tak si určitě připočte ještě něco navíc.

Film můžete zhlédnout zde.

Jezábel (Jezebel, 1938) - 80 %

Že je Bette Davis úchvatná, to už jsem nějakou dobu věděl, ale právě díky tomuto filmu jsem se o tom zase mohl přesvědčit. Její herecké podání je natolik skvělé, že nemá ve filmu konkurenci. Není to herečka, kterou kamera miluje, od toho tu byly jiné, ale je to herečka s neskutečným talentem, který dokázala podat jedinečně. Její Julie je přesně taková žena, která vyžaduje výbornou představitelku. Samotný scénář pak určitě není slabý a má vhodné zvraty.

The Camera (2011) - 70 %

Jeden z těch příjemných, u kterých jste rádi, že tam není vůbec žádný rozhovor, nepadne tu jediné slovo. Je to kouzelné, milé, a i když je zde nějaký fantastický prvek, nic to nemění na tom, že tohle je hezká filmová poezie, která prostě funguje. Není potřeba vysvětlovat, není potřeba se rozkecávat, prostě nechte diváka, aby si tohle fotografování užil.

Film můžete zhlédnout zde.

Hvězda kriminálu (Starred Up, 2013) - 75 %

Drama je to dobré, nejsou zde momenty, kdy by se člověk mohl smát. Ke konci to ještě graduje, i když je to v podstatě nevyhnutelné vyústění, čemuž napovídá dosavadní průběh celého filmu. Jsou zde výborné scény, při kterých vás skutečně bude mrazit, což je přesně to, co film potřebuje. Možná to udělat ještě o něco vyhrocenější a bylo by to skutečně vrcholné.

The Strange Thing About the Johnsons (2011) - 45 %

Rozhodně zajímavé téma, které není zpracováno až tak dobře. Celé je to pojato až moc útržkovitě a některé scény jsou jen na efekt, protože nemají moc logiku a opravdu vycházejí jen ze scénáře. Skoro mi přijde, že tvůrci prostě počítali s tím, že samo téma a jednotlivé dialogy o něm budou dostatečné k tomu, aby to utáhlo divákovu pozornost po celou dobu. Je to ale přece jen docela nedostačující.

Film můžete zhlédnout zde.

Pépé le Moko, Play Dead, Divergence, The Maker, Iron Man and Captain America: Heroes United

Pépé le Moko (Pépé le Moko, 1937) - 60 %

Jean Gabin zde ukazuje své mistrovství a onu ležérní polohu, kterou mu ale snadno sežerete, stejně jako tu polohu romantickou. Film sám o sobě ale není tak unikát ní, prostě jen skvěle zachycuje místo a vztahy mezi jednotlivými postavami. Fatální konec se pak zdá nevyhnutelný a člověk si pak až řekne, co všechno je možné udělat z lásky, respektive její ztráty.

Play Dead (2011) - 55 %

Ten nápad si rozhodně zaslouží nějaké body navíc, i když to provedení samo o sobě až tak skvělé není. Prostě příběh o tom, že došlo k zombie apokalypse, akorát z pohledu domácích mazlíčků. Proč ne, jen by to chtělo trochu víc vtipu a větší nadhled. Takhle je to bohužel celkem obyčejné, i když forma sama o sobě je zvolena dobře.

Film můžete zhlédnout zde.

Divergence (Divergent, 2014) - 40 %

Ten nápad není špatný, ale rozlišení frakcí podle barev je takové obyčejné. Na druhou stranu je to docela divácky vděčné a jednoduché. Co mě více iritovalo, to je hlavní hrdinka, která vlastně není ničím výjimečná, ale neustále se nám někdo snaží tvrdit opak. Akčně je to také hodně slabé, a tak je to pro mě jen příliš roztáhlé sci-fi, které bude mít ještě další tři pokračování. Někdy bych si měl přečíst nějakou tu moderní ságu, abych věděl, jestli jsou už ty předlohy tak špatné.

The Maker (2011) - 70 %

Ta animace je prostě krásná a vizuální stránka celého díla nádherná. To je to hlavní, co vás upoutá. Aby to bylo ještě zajímavější, chtělo by to nějakou komplexnější pointu, ale dobře, spokojím se i s tímhle. Na těch pár minutek to docela stačí.

Film můžete zhlédnout zde.

Iron Man and Captain America: Heroes United (2014) - 60 %

Marvel se u animáků oprostil od japonské animace, která je poměrně příhodná pro DC Comics, ale i Marvel se s ní sem tam prezentuje. Rozhodně to bylo ku prospěchu věci, protože vizuální stránka vypadá výborně. Nakonec ani příběh není špatný, ale jde jen o určité momenty, které vás chytnou. Z hlediska standardní produkce animovaných filmů s komiksovými superhrdiny je tohle přece jen nadprůměr.