středa 28. května 2014

White - Victini and Zekrom a Black - Victini and Reshiram, Den, kdy se zastavila Země, Do naha!, JohnnyExpress, Vášeň mezi řádky


White - Victini and ZekromBlack - Victini and Reshiram (Gekijouban Pokketo monsutâ Besuto wisshu: Pikutini to kuroku eiyuu Zekuromu a Gekijouban Pokketo monsutâ Besuto wisshu: Bikutini to shiroku eiyuu Reshiramu, 2011) - 50 %
Jedná se o dva filmy, které jsou vlastně jedním. Každý obsahuje trochu jiné scény, ale délka odlišných scén nepřesahuje 10 minut. V podstatě jde jen o to, že se jeden film více soustředí na Reshirama a druhý na Zekroma. A to je vlastně celé. Docela slabé, na to, že by měl člověk jít dvakrát do kina. Jinak standard, místy až celkem nudné, ale jsou zde docela zábavné scény.

Den, kdy se zastavila Země (The Day the Earth Stood Still, 1951) - 80 %
Robert Wise a ostatní díky válce věděli, že se svět žene do záhuby, a tohle byla jejich odpověď. Skvělý film, z kterého jsme se po šedesáti letech ani trochu nepoučili, respektive situace se moc nezměnila. Klaatu pořád čeká na naši odpověď, ale nemyslím, že se někdy dočká. Že by byla záhuba nevyhnutelná? Nedávný remake se s tímhle nedá srovnávat, to poselství z něj vymizelo. Béčka jde dělat i touhle cestou.

Do naha! (The Full Monty, 1997) - 85 %
Tenhle příběh jsem poprvé viděl na divadle, kde mě dostal, ale k jeho filmové verzi jsem si hledal cestu docela dlouho. No, tak konečně je to tady. Britové ukázali svůj skvělý smysl pro humor. Prostředí je tu zachyceno tak dobře, že klidně uvěříte, že celý tenhle nápad mohl být pravdivý. Výborná sebranka, kde asi nikoho moc znát nebudete - kromě Toma Wilkinsona - ale to vůbec nevadí, protože je to prostě sranda. Skvělé i po těch letech.

JohnnyExpress (2014) - 90 %
U tohohle jsem se opravdu bavil. Výborně stylizovaná animace, navíc béčkový námět, ale z trochu jiné pozice. I když je to vlastně docela kruté, stejně se humoru neubráníte. Jednoduché, na první pohled, ale když to vezmou do ruky ti správní v tomhle případě Korejci, výsledek je parádní. Takhle klidně může vypadat výborný animovaný kraťas současnosti.

Vášeň mezi řádky (The Invisible Woman, 2013) - 50 %
Ralph Fiennes bude kritiky poměrně uznávaný, protože natáčí filmy, které poměrně věrně dokáží zachytit dobu a prostředí a jsou schopny zaujmout silnými emocemi, a to i přesto, že se na diváka nesnaží být milé, spíše jako kdyby ho odrazovaly svým tempem, strukturou. "Coriolanus" se mi zamlouval trochu více, ale ani tohle není film pro masy. Mně nijak nenadchnul.

Žádné komentáře:

Okomentovat