První jsem viděl nedávný remake, ale John Waters mi ukázal, že jeho filmů se prostě bát nemusím. Myslel jsem, že bude trochu cvok, a ne že by nebyl, ale ukazuje, že je velmi schopným režisérem a že dokáže komedii - navíc muzikálovou - zdárně táhnout, a to způsobem skutečně nezapomenutelným. Navíc si k tomu vybral skvělé herce. Divine mi nesedí, ale v tomhle případě není až tak protivný/protivná.
Chacun son cinéma ou Ce petit coup au coeur quand la lumière s'éteint et que le film commence (2007) - 50 %
34 známých i méně známých, ale uznávaných režisérů bylo osloveno, aby natočili tříminutové snímky o tom, jak vnímají kino a film. Je to zajímavá sebranka, ale kromě nápadu zde není nic, co by mě opravdu nadchlo. Lars von Trier zaujal, stejně tak i Cronenberg, Lynch nepřekvapil, ostatní prostě jen neokouzlili. Je v tom nostalgie, skoro ve všech, ale není příliš přenositelná na diváka. Film ale celkem obstojně dokáže ukázat, že film je vlastně magie, která se spojuje z obrovského množství prvků.
I Am Soldier (2014) - 35 %
Tak nějak jsem si říkal už na začátku, jestli tenhle snímek může být něčím výjimečný. Podle všeho nikoli. Prostě jen další britská snaha vyzkoušet si různé žánry, ale všechny je podávat na jeden způsob. Rádoby drsně a chlapácky. Prostě to nějak nefunguje, když už to člověk vidí tolikrát. Chce to trochu více obměnit.
Ice Soldiers (2013) - 55 %
Nemůžu si pomoct, ale jak mi Dominic Purcell ještě poměrně nedávno vadil, v těchhle béčkových filmech mi sedne pořád víc a víc. Není to žádné herecké eso, ale hraje přesně to, na co má. Začíná mi to být celkem sympatické. Jasně, tohle je taková jednodušší variace na "Univerzálního vojáka", ale ten sníh tomu celkem sluší. Dobré béčko, které si sem tam až moc hraje na něco víc.
Ve jménu krále 2 (In the Name of the King 2: Two Worlds, 2011) - 40 %
Konečně jsem se dostal i na druhý díl "Ve jménu krále", kde hlavní roli po Jasonu Stathamovi převzal Dolph Lundgren. Uwe Boll šel cestou levného filmu, což je patrné na celkem nudných "malých" scénách, ale na druhou stranu nemám pocit, že by to byl až takový průšvih. Uwe Boll si dál točí svoje malá béčka, jen tomuhle dal zase jednou celkem příšerný scénář. Dolph to ale se ctí ustál, dokonce se snažil i hrát, což je příjemné.
Žádné komentáře:
Okomentovat