Jasně, že už to není ono, ale myslím, že je to docela fajn pohled na to, jaká byla tenkrát doba, jak všichni ve všem viděli možnosti, jak snadno zbohatnout. Jen je škoda, že to nebylo ještě o něco jízlivější k českým prospěchářům. Z hlediska básnického příběhu se mi líbí romance mezi Šafránkem a Ute, má to něco do sebe, Tereza Brodská je výborná. Jinak ale vlastně jde pořád o to samé. A Matásek je opravdu protivný.
Šifra mistra Leonarda (The Da Vinci Code, 2006) - 60 %
Když kniha vyšla a já měl to štěstí, že se ke mně dostala velmi brzy a mohl jsem si jí přečíst, byl jsem doslova nadšený. Brownovy vývody byly téměř neuvěřitelné, všechno to dávalo smysl. Až teď, s postupem času, vidím, že chlapec zvládá hlavně rešerše, na kterých si dá záležet, a on mu pak z nich ten příběh vykrystalizuje sám. Co si budeme povídat, nebýt těch rešerší, nemá příběh žádný, respektive je to klasická honička za pokladem. Umí to napsat (tj. použít nalezené informace) a to se cení. Ron Howard pojal film hollywoodsky a celkem nudně. Ten hon za hádankami zde místy vyznívá skoro dětinsky. Nic to nemění na tom, že to docela funguje a že to je film, který zabaví.
Sobecký obr (The Selfish Giant, 2013) - 60 %
Nějak mi ty současné britské filmy nesedí. Je na nich zajímavé to, jak jsou dělány syrově, jak jsou herecké výkony přirozené, ale stejně mi prostě nesednou, a to ani v takovém případě, kdy se jedná o snímky silně emotivní. "Sobecký obr" takový je, zejména představitel hlavní role je zde naprosto výborný, ale stejně si nemůžu pomoct, tohle nejsou filmy, co mě chytnou za srdce. A mohou být sebepřesvědčivé.
Hanebný pancharti (Inglourious Basterds, 2009) - 100 %
Jsem blázen do Tarantinových filmů a "Hanebný pancharti" na tom nic nezměnili. A pokud, tak jen v tom nejpozitivnějším smyslu slova. Tarantino má neskutečně jistou režii, kdy divákovi servíruje přesně to, co zamýšlel, nebojí se dál experimentovat s kamerou, s rozložením příběhu, s délkou scén, obsazováním zajímavých herců, s násilím a ani pokřivováním historických událostí. Tohle je to nejryzejší áčkové béčko, které prostě nikdo jiný nedokáže natočit.
Zlodějka knih (The Book Thief, 2013) - 75 %
Film má momenty, které jsou nápadité, jsou zajímavé, ale stejně se hodně hraje na to, že jde pořád o příběh z druhé světové války, který je nahlížen očima poměrně malé holky, která se musí smířit s tím, že v takové době se dospívá jinak. Je to hezké, je to lidské, je to místy trochu prvoplánové, ale stejně mě to dokázalo chytnout za srdce. A to i díky skvělému Geoffreyovi Rushovi.
Žádné komentáře:
Okomentovat