čtvrtek 1. května 2014

Jak básníci přicházejí o iluze, Vše o mé matce, Stuck in Love, Pí, Šakalí léta

Nevím, čím to je, ale druhý film už mě tak nedostal, jako ten první. Snad jen to, že se pořád jedná o nějakou tu nešťastnou lásku, že je to pořád to samé. Kleinovi se daří skvěle zachytit charaktery a právě postavy a jejich promluvy jsou na filmu to nejlepší. Samotný příběh je trochu provinční. Bavil jsem se, ale ne tolik jako u prvního filmu z téhle pentalogie.

Vše o mé matce (Todo sobre mi madre, 1999) - 80 %
Co se musí Almodóvarovi nechat, tak naprosto dokonale dokáže vidět do lidí, dokáže skvěle ztvárnit charaktery, které by jinak mohli divákovi vadit. A myslím, že některé i budou vadit, ale to jsou prostě jen předsudky. "Vše o mé matce" je snímek o tom, jak život může stát za hovno, ale stejně jsou zde momenty, které prostě nevyměníte. Je to příběh o tom, že život není vždy krásný, ale to neznamená, že by byl jen hnusný. Je jen na nás, jak to zvládneme a na co se budeme soustředit, jestli na minulost nebo současnost. Krásné, ale určitě to nesedne každému.

Stuck in Love (2012) - 60 %
Tohle je film, kde jsou momenty, které vás dostanou, ale stejně tak i momenty, za které chcete a budete tvůrce nenávidět. Místy to má náběh na skvělou romantickou komedii moderního ražení, místy je to neskutečná otrava, která se propadá do standardních klišé. Jennifer Connelly je skvělá jako vždy, Lily Collins (jako filmová dcera Jennifer vybrána naprosto skvěle) výborná jako cynička, méně dobrá jako romantická hrdinka. Na Grega Kinneara se rád dívám, podobné filmu mu sedí. Není to nic skvělého, finále je nudně urputné, ale stejně jsem se bavil.

 (Pi, 1998) - 80 %
Mám rád sebedestruktivní postavy a Darrenovi Aronofskému se podařilo napsat scénář, který takovou postavu prezentuje. Ono už je od začátku jasné, že to nemůže dobře skončit, ale to vůbec nevadí, protože ona tady gradace je, a to neskutečná. Darrenovi se podařilo naprosto neskutečné zachycení šílené mysli jen tím, jak používá kameru a střih. Černobílá tomu navíc svědčí dokonale. Tohle je rozhodně jeden z těch debutů, které stojí za to.

Šakalí léta (1993) - 70 %
Jako malý kluk jsem tenhle film ocenil mnohem víc, ta hudba byla super, rebel Dejdar byl boží. No, je pravda, že už nějaké kvality odvanuli s tím, jak člověk dospívá a všímá si toho, co jako dítě nikdy neviděl. Jenže ta hudba má ale pořád svoje a má tu správnou energii. Asi je to pořád jeden z nejlepších Hřebejkových filmů, hlavně co se týká toho, že dokázal naprosto vtáhnout diváka. Hm, až teď jsem si všimlo, že lokace pro "Pelíšky" už byly prověřené právě "Šakalími léty".

Žádné komentáře:

Okomentovat