Stezky slávy (Paths of Glory, 1957) - 100 %
Jak se na armádu podívat pořádně kritickým okem? Odpovědí je snímek "Stezky slávy", které má na svědomí Stanley Kubrick. Scéna, kdy se generál rozhodne, že chce vystřílet jednu rtu, protože se rozhodla neuposlechnout rozkazu a neumřít, je jedna věc, ale co následuje po tom, to je neskutečné. Krásná ukázka toho, jak je armáda sama postavena na hlavu, jak nefunguje vlastenectví, protože stejně jde pořád jenom o moc. Neskutečně intenzívní film, kdy od začátku vidíte, že boj za spravedlnost je nesmyslný, protože stejně musíte poslechnout rozkaz a slovo nadřízeného má větší význam než slovo boha. A oni nadřízení si to uvědomují. Krásné je, jak si to vždycky dokážou odůvodnit. Tedy, ono to není krásné, ale děsivé, jenže je na tom stejně něco úžasného. Dokážeme si obhájit totiž cokoli. Před sebou i před ostatními. Závěrem pak Kubrick degraduje všechno a všechny.
The Social Network (The Social Network, 2010) - 95 %
David Fincher ukázal, že i životopis stále žijícího člověka může být skutečně napínavý, zajímavý a drsný. Mark Zuckerberg je zajímavou, trochu kontroverzní osobností, ale díky tomuhle zpracování je jeho život ještě zajímavější. Jesse je naprosto skvělý, což bych od něj, přiznám se, ani nečekal. Nasadil sám sobě laťku hodně vysoko.
Plán hry (The Game Plan, 2007) - 50 %
Sportovní hvězda, která žije jako starý mládenec - no, vlastně ještě celkem mladý mládenec - zjistí, že má z předchozího vztahu osmiletou dceru. Teda námět jako stehno, ale s tím se nedá moc dělat. I tohle je Disney. Rock v hlavní roli je jediný tahák, který jsem v tomhle snímku viděl. Od začátku je celkem jasné, jak se to bude vyvíjet. Nejprve překvapení, pak odmítání, ale nakonec přijetí. Plus samozřejmě nějaké silně emotivní momenty. Je to pěkný rodinný film, ale tentokrát mi to na nějaký nadprůměr rozhodně nestačí.
Berlínské spiknutí (The Good German, 2006) - 40 %
Steven Soderbergh si hraje s formou a celkem se vykašlal na příběh. Jako obdivovatel Hitchcockových filmů a vůbec filmů noir se mi líbí, jaké používá prvky, že je snímek černobílý, že jsou používány archivní záběry, že je obraz jako by skutečně tak ze 40. až 50. let. Jenže to nic nemění na tom, že Clooneyho herectví místy vyznívá jako parodie. Příběh je pak sám o sobě docela nudný a nemá čím strhnout. A to opravdu nebyli po ruce němečtí herci? Odkazy na "Casablancu" jsou až příliš
Lovci stínů (The Hunting Party, 2007) - 45 %
Richard Gere dostal na hraní docela zajímavou postavu, která se snaží dokázat, že svět je hnusné místo, protože i skvělí reportéři mohou jít do kopru. Ten úvod je takový... Já nevím, je rychlý a skoro by se mi líbilo, kdyby právě ten úvod byl rozpracován do filmu a nebyl jen základem pro události následující. Některé scény jsou zde zbytečné, jen proto, aby zde byly nějaké emoce. Nesedí to. Finále je celkem podprůměrné, ani neví, co jsem vlastně čekat. Odplata není až tak zajímavá, ale mělo vlastně smysl to, že šlo celou dobu o reportéry?
Žádné komentáře:
Okomentovat