Až na krev, Auta, Akta X: Chci uvěřit, Veronika se rozhodla zemřít, Spaceballs

Až na krev (There Will Be Blood, 2007) - 80 %

U Paula Thomase Andersona mám pocit, že nenávidí diváky a schválně natáčí film, alespoň v poslední době, kde si vede svou a je mu jedno, jak to divák přijme. Hlavně, že bude mít depresi. A tu budete mít. Tohle není hezký film. Není zde v podstatě nic pěkného. Zvuk a hudební složka mě místy doslova iritovaly. Jenže pak jsou tu herci v čele s Danielem Day-Lewisem. Hodinu jsem netušil, za co dostal Oscara, jenže pak ukázal, jak dokáže svou postavu pojmout komplexně a jak neskutečný je ve všech momentech. Tak odporného člověka jen tak nevidíte a v některých momentech ani nemůžete uvěřit, že to je jen hraní. On je neuvěřitelný. Škoda, že film nemá rád diváka. Hodnocení by mohlo být na ještě vyšším stupni.

Auta (Cars, 2006) - 80 %

V současné době už to nevypadá tak skvěle, ale přijít s nápadem, že v hlavní roli budou auta, použijí se jejich vlastnosti a trochu se polidští, to byla skutečně výhra. Děti, tedy hlavně chlapci, mají auta rádi, a i dnes, snad i díky neustále oživovanému zájmu, vidím i na malých dětech, jak se jim Blesk nebo Burák líbí. A mně se taky líbí. Dnes už se film rozvařil pokračováním a "Letadly", ale tenhle první je pořád zábavný.

Akta X: Chci uvěřit (The X Files: I Want to Believe, 2008) - 55 %

Tak se nám ta témata až nějak moc opakují, máte pocit, že sledujete nějaký ten díl znovu, že to vlastně není ani celovečerní film. Je to trochu vyčpělé, nemá to už ten správný náboj, tedy kromě toho, že Gillian je pořád kus. A nejspíš ještě větší. Ne, že by snímek nebyl napínavý, trochu je, ale stejně máte pocit, že to nic tak zajímavého není. Nakonec, tohle vlastně není nic jiného, než další díl, kterým se zase tolik nemění. Škoda, spíš šlo o to se vrátit k oblíbeným postavám než o cokoli jiného.

Veronika se rozhodla zemřít (Veronika Decides to Die, 2009) - 70 %
Paulo Coelho není můj oblíbený autor, ale možná to je jen proto, že jsem od něj zatím nic nečetl. Vlastně jsem do jedné knihy nahlédl, přečetl několik stránek, řekl si, že by mě to mohlo zajímat, ale už se k tomu nikdy nevrátil. Snad někdy v budoucnu. Téma filmu je rozhodně zajímavé a je provedeno tak, že z toho člověk nebude mít depku dalších 24 hodin. Sarah Michelle dokazuje, že hrát umí, i když si netroufne na všechny polohy. Zajímavý náhle do života lidí, kteří potřebují pomoc. Není to ohromující dílo, ale zaujme.

Spaceballs (Spaceballs, 1987) - 75 %
Už je to přece jen trochu zastaralé, ale dobrý vtip nikdy nepřestane být dobrým vtipem. V tomhle případě tu jsou výborné gagy, bohužel jsou doplněny i celkem obyčejnými vtípky, které vyznívají docela trapně. Jako parodie na "Star Wars" však snímek funguje dostatečně dobře. U některých scén jsem se skutečně pořádně zasmál, takže body ku prospěchu. Navíc, tohle není parodie, kterou si užijí jen fanoušci "Star Wars", zasmějí se i ostatní.