Zahulíme, uvidíme (Harold & Kumar Go to White Castle, 2004) - 70 %
Zase jeden z těch filmů, co se jim člověk vyhýbá, ale jednou na ně prostě musí dojít. Ty postavy nejsou nijak vymakané, ale ten příběh je správně ujetý, jsou zde výborné epizodní role a místy je to opravdu vtipné. Krátké, výstižné, zábavné. Moc jsem nečekal a nedostal jsem nějakou naprosto skvělou komedii, ale jako komedie o zhulencích je to pořád výborné i po deseti letech a další spoustě podobných komedií.
Machete (Machete, 2010) - 80 %
Skvělé béčko přesně toho ražení, které mi sedí. Akční, drsné, krvavém ujeté a s výbornou hlavní postavou. Výborné scény, které se mi ještě teď v hlavě vybaví. Docela škoda, že se Rodriguez sem tam nevykašle na digitální triky a radši nejde starou dobrou cestou klasických triků. K béčku by se to docela hodilo, i když se jedná o béčko moderní. Jinak jsem se ale výborně bavil.
Hollywoodland (Hollywoodland, 2006) - 55 %
S těmi filmovými Supermany je to docela zajímavé. Christopher Reeves neměl snadný život a bohužel nedožíval ve stavu, který by mu kdokoli přál. Očividně ani George Reeves, jmenovec a představitel Supermana v seriálu z 50. let také neskonal přirozeně. V jeho případě se jednalo o smrt kulkou, ani kdo pořádně nikdy nezjistil, kdo vlastně kulku vypálil. Případ byl uzavřen s tím, že se jednalo o sebevraždu, až na to, že Georgeovy otisky se na zbrani nikdy nenašly. Právě o smrti tohoto herce, kterého ztvárnil Ben Affleck, vypráví snímek "Hollywoodland". Reeves vlastně není hlavní postavou, tou je detektiv v podání Adriana Brodyho, a tady je možná kámen úrazu. Jako kdyby se mělo jednat o film podobný "Zodiacu". Děje se toho strašně moc, zaměřuje se na postavy, ale nakonec se z toho vytrácí napětí a divákovi začíná být postupně jedno, co se vlastně stalo. Bena jako herce moc nemusím, ale v tomhle případě mi seděl.
Pýcha a předsudek (Pride & Prejudice, 2005) - 80 %
Jeden by si myslel, že chlapa tohle bavit nebude, ale opak je pravdou. Kouzelné herecké výkony, stejně jako nadčasový příběh lásky, která téměř nedošla naplnění jen proto, že lidé jsou hlupáci, prostě dokáže zaujmout i muže dneška. Pravda, místy je to trošku nudné, ale tentokrát to není zas tak vysoká cena. Ty dvě hodiny přesto docela utečou, a to i díky Wrightově jisté režii.
Vím, kdo mě zabil (I Know Who Killed Me, 2007) - 35 %
Hned na první pohled má scénář několik problémů. Tím prvním - a největším - jsou dialogy. V některých scénách jsou opravdu neskutečně hloupé, což hodně výrazně snižuje dojem z toho, co divák sleduje. Nakonec, ty dialogy nejsou ani nijak skvěle zahrány. Druhým problémem je to, jak jsou do filmu vkládány naprosto zbytečné scény na efekt. A to ani nejsou scény nějak moc dobré, respektive skutečně efektivní. To se nemohla Lindsay aspoň svléknout? Co se filmu obstojně daří, to je udržet napětí, protože notnou chvíli nebudete vědět, co se děje. To je dobře, protože ono toho není moc víc, co by vás zaujalo. Pak už jde jen o tu pointu, a jak bude zvládnuta. Bohužel ani ta není nijak převratná a film jen ukazuje, že nemá žádnou strukturu, která by k pointě vedla, prostě se jen vystřelilo naslepo a ono to náhodou dalo malinko smysl.
Žádné komentáře:
Okomentovat