To, že se jedná o lynchovsky klasicky neuchopitelný snímek, je asi jasné. Co zde ale můžete primárně vidět, to je lynchovská láska ke kinu a k filmu. Ale hlavně jeho chápání filmu. Ten se zde prolíná s realitou, a to doslova. Film vstupuje do skutečnosti, nereálné věci se dostávají ven a naopak. Lynch smývá hranice mezi skutečností, filmem a snem. Tohle je poselství, které je třeba si vzít z každého jeho filmu. Ale je pravda, že těch jeho kraťasů už mám celkem dost...
V tajné službě Jejího veličenstva (On Her Majesty's Secret Service, 1969) - 80 %
Po odchodu Seana Conneryho (který se v následující bondovce ještě vrátil jako jeden z nejlépe zaplacených herců své doby) byla očekávání veliká. Na Lazenbym samotném je strašně moc vidět, jak se je snažil naplnit, možná k tomu byl i nucen. Snad kdyby hrál trochu víc podle sebe a ne jako Connery, vyzněl by trochu uvěřitelněji. I tak si ale myslím, že to nebyl tah vedle. Co mě na téhle bondovce ale nejvíce zajímalo, to byla Diana Rigg. Ona je prostě úžasná. Doslova jsem se do ní zamiloval v seriálu "The Avengers", kde byla tou nejlepší ženou k postavě Johna Steeda. Dokonalá chemie. I zde prokázala, jak dokáže prodat svůj šarm a znovu mě uchvátila. Snímku ani přes jeho kritiku nelze upřít, že je zábavný akční, ale přes svou stopáž přece jen trochu zdlouhavý. Ale ten závěr...
Rango (Rango, 2011) - 70 %
Abych byl z tohohle animáku úplně nadšený, to zase ne. Líbilo se mi, jak je pojat jako western, kdy místy to byl skutečně western klasický, místy zase spaghetti. Jenže ten příběh mě nakonec nějak nedostal. Chameleon jako hlavní postava rozhodně dobrý nápad, ale odrovnaný jsem nebyl. Trochu jiný animák, který však rozhodně zaujme.
Nemůžu si pomoct, ale pokud je předloha tak uznávána - a já ji nečetl - jaksi se při zpracování ta velikost ztratila. Člověk z toho cítí ta témata, hlavně to téma lásky a co vlastně láska je, ale podáno je to tak nějak banálně, že to diváka nemá čím okouzlit. Snad jen tou přirozeností, jak jsou zde jednotlivé scény zobrazovány. Nemáte ale ani pocit silné lásky nebo vášně. Ve své lásce a emotivnosti je snímek vlastně celkem sterilní. Někdy by klasika měla zůstat klasikou v knižní podobě.
Šílený Max (Mad Max, 1979) - 60 %
Po dlouhé době jsem viděl tenhle snímek, abych zjistil, že ten první film vlastně nejspíš neznám, a pokud jsem ho někdy viděl, tak si to nepamatuji. Už od začátku je jasné, že tu něco nesedí. Je to ta dokonalost Maxova života. Proč by měl být šílený, když je šťastný? Než k tomu očekávanému zvratu dojde, docela to trvá. Nemyslím si ale, že by nám tvůrci představovali nezajímavý svět. Rozhodně je to prostředí, které má něco do sebe. Nepříjemné, syrové, bez útěšné. Škoda, že ten závěr je tak strašně rychlý a že to není trochu drsnější.
Šílený Max (Mad Max, 1979) - 60 %
Po dlouhé době jsem viděl tenhle snímek, abych zjistil, že ten první film vlastně nejspíš neznám, a pokud jsem ho někdy viděl, tak si to nepamatuji. Už od začátku je jasné, že tu něco nesedí. Je to ta dokonalost Maxova života. Proč by měl být šílený, když je šťastný? Než k tomu očekávanému zvratu dojde, docela to trvá. Nemyslím si ale, že by nám tvůrci představovali nezajímavý svět. Rozhodně je to prostředí, které má něco do sebe. Nepříjemné, syrové, bez útěšné. Škoda, že ten závěr je tak strašně rychlý a že to není trochu drsnější.
Žádné komentáře:
Okomentovat