pátek 21. února 2014

Archanděl Gabriel a paní Husa, Benga v záloze, Kafe a cigára, Život podle Dana, Horší než smrt

Trnkův krátký snímek se mi líbí z hlediska experimentálního, kdy si hraje s klasickou loutkovou animací, ale také statickou ilustrací, respektive obecně vůbec výtvarným uměním. Technicky je to jednoznačně dílo zajímavé, a to i díky téměř němému provedení. Animace sama o sobě mi místy přijde trochu moc kostnatá, kostrbatá, sekaná. Prolínání různých stylů mi moc nesedne, ale tak to je o vkusu. Nebudu ale jediný. Jak říkám, tohle je hodně osobité a místy hodně podivné. Dějově těžko prokouknutelné.

Benga v záloze (The Other Guys, 2010) - 55 %
Neskutečně nabušený úvod, který byl výborný a dal tušit, že by to mohla být paráda. Jenže pak se to nějak zvrtlo. Marky Mark moc nehraje, ale jeho role je prostě taková, která mi sedla. Willa Ferrella jsem v tomhle opravdu jen těžko snesl. A to ho jinak docela můžu. Jinak celkem normální komedie z policejního prostředí, která nemá ten správný drive a ani tak skvělé postavy jako třeba "Starsky a Hutch".

Kafe a cigára (Coffee and Cigarettes, 2003) - 70 %
Tenhle snímek už jsem chtěl vidět od roku, kdy se dostal ven. No, já jsem se k jeho zhlédnutí dokopal až nyní a konečně jsem tak mohl zjistit, jestli bude Jim Jarmush schopen mě dostat i dalším filmem než jen "Zlomenými květinami". Tři povídky z filmu Jarmush natočil již během 80. a 90. let, pak k nim přidal další a nakonec z toho vznikl tenhle unikátní povídkový film, kde se hraje hlavně na ty dialogy, což já celkem můžu. Roberto Benigni a Steven Wright mají zajímavý rozjezd a končí absurdní pointou, což je trochu podobné i pro další povídku se Stevem Buscemim, která mi už tolik nesedla, i když myšlenka s Elvisem je zajímavá. Tom Waits je můj velký oblíbenec a jeho hlas je prostě úžasný. S Iggym Popem si sedli a Jarmush ukazuje, že zvládne urežírovat v podstatě každého. Filmařsky zajímavá je pak povídka s Cate Blanchett. RZA a GZA pak ukazují, že v přítomnosti Billa Murraye rozhodně nejsou jen figurky v pozadí. Neskutečně nevyrovnaný film, který nesedne každému. Ale jak říkám, konverzační díla mám docela rád. 

Život podle Dana (Dan in Real Life, 2007) - 70 %
A zase jednou Steve Carell, jak ho mám rád. To znamená, že hraje a nepitvoří se. Nebo alespoň ne většinou. S Juliette Binoche mu to sedne dokonale a je mezi nimi úžasná chemie. Ona je neskutečná, když žárlí. Krásný příběh, který by skutečně mohla napsat život. Je to jednoduché a přitom tak krásně komplikované. Copak ale tohle neprožíváme? A když ne skutečně tak aspoň v našich fantaziích. Konec překvapivě ani nevyznívá tak trapně, i když v jiných filmech by tomu tak asi bylo. Snímek vzbuzuje příjemné pocity, většinou, a za to jsem moc rád.

Horší než smrt (Death at a Funeral, 2007) - 75 %
Výborný britský humor, který určitě nesedne každému. Rozjíždí se absurdní drama, která potupně graduje, ale celou dobu si drží dobrou úroveň, celou dobu víte, že je to na lehčí notu a ono to funguje. Zábava od začátku až do konce, která nenudí. Nesedne asi každému, tím jsem si jistý, ale zkuste dát téhle komedii šanci. Některé postavy a scény jsou naprosto výborné.

Žádné komentáře:

Okomentovat