Tří základní prvky jsou základem neúspěchu. Tím první je Dominic Purcell. Co si budeme povídat, není to žádný mistr herec a ty dobré filmy by se daly spočítat na jednom prstu. Druhým je vikingská tématika v americko-malajské koprodukci. Ano, co jsou jistě znalci severských příběhů a legend. A nakonec levní produkce. Nemohlo z toho vzejít něco dobrého a nevyšlo. S triky se zde zachází jako s odpadky, a to jak těmi skutečnými, tak i digitálními. Prostě se kupí na hromadu bez ladu a skladu. O herectví se mluvit ani nemůže. Thor má ale skvělé červené vlasy a pronáší se zde spousta trapných dialogů.
Zrození národa (The Birth of a Nation, 1915) - 95 %
O tom, jak je tento snímek kontroverzní, se napsalo asi dost. Ano, je rasistický. Co s tím dnes uděláte? Nic. Nemusíte ho propagovat. Já bych ale přece jen rád upozornil na jeho filmové kvality. To, jak jsou zde zobrazeny, provedeny a samozřejmě i nasnímány nějaké bitvy, je naprosto neskutečné. Kamera zde není jen statická, pohybuje se, což je přece jen docela novinka. Není to ale jen v tom. Na svou dobu je to neskutečně epické a jen pár let po Mélièsovi sledujeme scenérie, které jsou exteriérové, jsou zde nádherně široké záběry, stejně jako výborné záběry blízké, někdy je použito zastínění části kamery, pro lepší soustředění se na scénu, velmi často je pak snímek stříhán způsobem, který mu také dodává na dynamičnosti. Jasně, není to střih klipový, ale na svou dobu geniální. To, jak je zachycena vražda prezidenta Lincolna, to je naprosto dech beroucí, přimrazí vás to k dění ve filmu. Griffith a jeho kameraman volili skvělé úhly kamery, které ještě podtrhávají atmosféru. Navíc ty dynamické scény s kamerou na voze, to je na svou dobu opravdu paráda. Rasistické, ale pořád filmový klenot. Finální jízda je však skutečně děsivá ve svém významu.
No co, je to strašně klišovité, jsou zde všechny prvky, které dělají film sentimentální, je zde utrpení nebo tak něco, co je následně vykoupeno štěstím. Tohle jsou přesně ty filmy, kdy chcete věřit tomu, že bude život lepší. Možná nebude, ale na chvilku se takovým stát může. Je to strašně profláklé, ale takové filmy prostě někdy potřebujeme. Rodinný film, který nepřinese nic nového, ale můžete se na něj dívat v podstatě kdykoli a s kýmkoli.
Harold a Maude (Harold and Maude, 1971) - 95 %
Už od začátku je jasné, že tenhle film si půjde pěkně svou cestou, svou vlastní poetikou. Divák ji buď přijme, nebo nikoli. Myslím, že není tak těžké ji přijmout. Ano, oba hlavní představitelé jsou velmi zvláštní lidé, ale právě proto se k sobě tak dokonale hodí a právě proto jsou tak dokonale bizarní. Oba chtějí žít, ale jako kdyby dokázali žít jen ve stínu smrti, alespoň do té doby než se poznají. Je jedno, kolik je jim let, je jedno, jaké jsou jejich předsudky, vždycky záleží jen na tom, jestli si dva lidé rozumí. A tihle dva si rozuměli dokonale. Nádherná poetika filmu je dokreslena hlavně výbornými hereckými výkony, které jsou vskutku jedinečné. A ten konec... To je prostě krása. V určitém smyslu slova, samozřejmě.
Nezapomenutelné prázdniny (The Way Way Back, 2013) - 80 %
Některé filmy prostě jen proplouvají éterem a moc se o nich nemluví. V některých případech je to jedno, u některých je velká škoda, že se o nich nemluví víc. Tohle je případ "Nezapomenutelných prázdnin". Naprosto skvělé herecké obsazení, které zase ukazuje, že není potřeba se pitvořit a je i tak možné udělat dobrou komedii, vlastně skvělou komedii, protože tohle je hlavně skvělý film. Komediální a dramatické prvky jsou v téměř dokonalé rovnováze. Ano, dneska prostě táhnou introvertní hrdinové. Začíná to být trochu klišé, ale když je to takhle dobře natočeno, proč ne? Steve Carell zase jednou dokazuje, jak je skvělý v nekomediálních rolích, tentokrát vyloženě překvapí charakterem postavy.
Harold a Maude (Harold and Maude, 1971) - 95 %
Už od začátku je jasné, že tenhle film si půjde pěkně svou cestou, svou vlastní poetikou. Divák ji buď přijme, nebo nikoli. Myslím, že není tak těžké ji přijmout. Ano, oba hlavní představitelé jsou velmi zvláštní lidé, ale právě proto se k sobě tak dokonale hodí a právě proto jsou tak dokonale bizarní. Oba chtějí žít, ale jako kdyby dokázali žít jen ve stínu smrti, alespoň do té doby než se poznají. Je jedno, kolik je jim let, je jedno, jaké jsou jejich předsudky, vždycky záleží jen na tom, jestli si dva lidé rozumí. A tihle dva si rozuměli dokonale. Nádherná poetika filmu je dokreslena hlavně výbornými hereckými výkony, které jsou vskutku jedinečné. A ten konec... To je prostě krása. V určitém smyslu slova, samozřejmě.
Nezapomenutelné prázdniny (The Way Way Back, 2013) - 80 %
Některé filmy prostě jen proplouvají éterem a moc se o nich nemluví. V některých případech je to jedno, u některých je velká škoda, že se o nich nemluví víc. Tohle je případ "Nezapomenutelných prázdnin". Naprosto skvělé herecké obsazení, které zase ukazuje, že není potřeba se pitvořit a je i tak možné udělat dobrou komedii, vlastně skvělou komedii, protože tohle je hlavně skvělý film. Komediální a dramatické prvky jsou v téměř dokonalé rovnováze. Ano, dneska prostě táhnou introvertní hrdinové. Začíná to být trochu klišé, ale když je to takhle dobře natočeno, proč ne? Steve Carell zase jednou dokazuje, jak je skvělý v nekomediálních rolích, tentokrát vyloženě překvapí charakterem postavy.
Žádné komentáře:
Okomentovat