Můj svědek (Best Man Down, 2012) - 60 %
Říkal jsem si, že Tyler Labine nebude dobrá volba, ale naštěstí hned na začátku umírá. Role mu přesto sedla - ve filmu se ještě objeví. Není to zbytečně srdcebolné loučení s mrtvým přítelem, není to zbytečně přepjaté, i když pravda, co se týká té komické složky, tam to prostě nefunguje. Líbí se mi však, že to tvůrci zkoušejí i jinak než jen tradičně. Ještě trochu umu, ještě pár nápadů, lepší smysl pro humor a bude to dokonalé.
Billy the Kid (2013) - 20 %
Možná to někoho celkem překvapí, ale i pro western jsou potřeba lidé, kteří umí hrát. To se v případě snímku "Billy the Kid" z roku 2013 nestalo. Je to soubor neherců, kteří si chtějí hrát na western, ale moc jim to nefunguje, protože zde není ani potřebná špinavá, zaprášená atmosféra. Herci mluví jak, kdyby se potkali někde v restauraci na Manhattanu, kde nejspíš koupili i ty kostýmy, které jsou opravdu děsné. Hrůza a nuda. Hrůzná nuda. Jak to, že už i westerny jsou nudné?
Beetlejuice (Beetle Juice, 1988) - 80 %
Tohle je legendární film Tima Burtona, který je tedy legendární alespoň pro mě. Viděl jsem ho kdysi jako malý kluk a pamatuji si jediné - že jsem z něj byl naprosto hotový. Ani ne tak, že bych se bál, ale především proto, že mě okouzlil světem mrtvých, který byl naprosto nádherný. a to platí pořád. Světy mrtvých jsou u Burtona prostě zajímavější než světy živých. I když ten dům, v kterém se většina filmu odehrává, je prostě nádherný. Film natočený místy jako groteska se skvělými herci v čele s Keatonem namaskovaným k nepoznání. Pořád mě to dostává.
Před soumrakem (Before Sunset, 2004) - 85 %
Když se ty dva na sebe podívají, tak hned víte, že tohle bude krásné. Ti dva si prostě dokonale sednou a jejich setkání je nádherné. Po devíti letech se poprvé vidí, poté, co ona nesplnila slib a po šesti měsících nebyla na místě, kde se měli setkat. On ale přišel. Po devíti letech tak mají příležitost si zase promluvit a říct si, co chtějí. Oba jsou neskutečně uvěřitelní, kamera je nechá mluvit, jde před nimi, když procházejí Paříží, zaznamenává jejich slova, jako kdyby zaznamenávala setkání dvou skutečných lidí, kteří se devět let neviděli. Nádherná romance. Nádherná.
Na vlásku (Tangled, 2010) - 90 %
Nedám tomu tolik jako "Ledovému království", ale přece jenom je to animovaný snímek, který mě naprosto nadchnul. V kině to byla úžasná zkušenost, i teď, podruhé v domácím prostředí je to něco krásného, co vám strašně zlepší náladu. Jasně, že si z tohohle snímku budete hlavně pamatovat chameleona a spoustu vlasů, ale je to víc, než kolik ve vás zanechá většina filmů, co jinak vidíte. A ty emoce jsou prostě krásné. V tomhle vydání si člověk zamiluje i ty happy endy.
Žádné komentáře:
Okomentovat