Najednou je těch filmů nějak moc. "Projekt X", "Pařmeni" a vlastně se tak na první pohled tvářil i snímek "Spring Breakers". Tam nám ale tvůrci ukázali, že je možné se na téma podívat jinak. Co že je vlastně to téma? Tím tématem jsou pařby v různé podobě, ale většinou ve věku, který je jen těžko legálně způsobilý ke konzumaci alkoholu, anebo došlo k jeho překročení v nedávné době. Třeba zrovna dnes, v den, kdy má jeden z hrdinů, JeffChang (mezera je vynechána záměrně, chyběla i v titulcích). Za ním přijíždějí jeho dva kamarádi. Je nám jednadvacet, musíme se zbourat. Co na tom, že je to to nejhorší klišé, jaké může v podobných filmech být, ale o čem jiném by to vlastně mělo být?
Trojice kamarádů se odcizila, ale je noc, kdy se mají dát znovu dohromady. Právě jedenadvacáté narozeniny JeffChanga (pni mu tak skutečně ve filmu říkají) jsou dnem, kdy dojde k tomuto setkání. JeffChang má jen jednu podmínku. Musí se vrátit domů v pořádku a ne zlitý jak doga, protože ráno má důležitou schůzku - proti své vůli se má stát doktorem, respektive na toto povolání studovat. Kluci jeho žádost vezmou vážně, JeffChangův otec je totiž pořádně nepříjemný chlápek. Taky si ho pamatujete ze "Ztracených"? Neožerou JeffChanga hned, ale až za chvíli. JeffChang provádí šílené věci, kluci se ho snaží dostat domů a nezabít. Sami trochu podnapilí, anebo prostě jen blbí jak zlomen tágo, nejsou schopni JeffChanga dostat domů. Je to hotová odysea. Pořád se divím, že se na tomhle všem dal vystavět jeden celý film, který je dlouhý hodinu a půl. Ale stalo se.
Film, je vulgární, má zde zvratkovský humor, je klišovitý. "Na šrot" je přesně o tom, jak se jmenuje. Jeden kluk se tak ožere, že je schopen sežrat tampón, ostatní se ho snaží zachránit, i když podle všeho se na vysokou školu, alespoň jeden z nich, dostal jen čirou náhodou, anebo možná jen věděl, kam investovat. Respektive jeho rodiče o tom měli ponětí. Tak pitomé hrdiny už jsem dlouho neviděl. Mám pocit, že na šrot museli být i scénáristé, kteří si nevěděli rady, a tak se opili, aby se jim lépe psalo. Ráno asi sami koukali, co to všechno napsali, bohužel už neměli dost soudnosti na to, aby to sbalili, vyhodili a dali se na dráhu prodavačů zeleniny. A to jsou tvůrci, co mají na svědomí "Pařby"! Trochu se začínám být toho, co nás čeká v "Pařbě na třetí".
Teď omluvte můj nevybíravý jazyk, ale závěr filmu (a nejen závěr) je naprostá debilita. Neexistuje už žádná úcta, hlavně, že se všichni budou ohánět svobodou, protože svoboda za každou cenu je to nejlepší, co se nám může stát. Co na tom, že za námi zůstávají jen známky destrukce a nic jiného. Nejsme vychováváni k tomu, abychom byli společenskými lidmi, ale mají z nás vyrůst sobci, protože jedině tak uspějeme. Musíme se ale bratřit s těmi největšími exoty, které v ulici najdeme. Protože ono nevadí, že se chovají jako naprostá a nebetyčná hovada, jsou to kámoši a mají charakter. Ono to na konci vždycky dobře dopadne! Jakýkoli průser, co uděláme, to se v dobré obrátí, protože svět přeje mladým a svobodným (nikoli ve smyslu nezadaným). Nechci být tím, kdo bude hlásat morálku, ale k čemu jsou tyhle filmy? Co tak zásadního nám mají říct? Prostě se vykašleme na všechny hodnoty, ale budeme si užívat? Fajn, chci vidět, jak dlouho tohle vydrží. V téhle blaženosti ale dlouho přežívat nebudeme. Strašně špatný film, jehož poselství už je naprosto mimo mísu. Zapomenout a nikdy se k tomu nevracet.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět, že je fakt super být jedenadvacetiletý svobodný debil.
Trojice kamarádů se odcizila, ale je noc, kdy se mají dát znovu dohromady. Právě jedenadvacáté narozeniny JeffChanga (pni mu tak skutečně ve filmu říkají) jsou dnem, kdy dojde k tomuto setkání. JeffChang má jen jednu podmínku. Musí se vrátit domů v pořádku a ne zlitý jak doga, protože ráno má důležitou schůzku - proti své vůli se má stát doktorem, respektive na toto povolání studovat. Kluci jeho žádost vezmou vážně, JeffChangův otec je totiž pořádně nepříjemný chlápek. Taky si ho pamatujete ze "Ztracených"? Neožerou JeffChanga hned, ale až za chvíli. JeffChang provádí šílené věci, kluci se ho snaží dostat domů a nezabít. Sami trochu podnapilí, anebo prostě jen blbí jak zlomen tágo, nejsou schopni JeffChanga dostat domů. Je to hotová odysea. Pořád se divím, že se na tomhle všem dal vystavět jeden celý film, který je dlouhý hodinu a půl. Ale stalo se.
Film, je vulgární, má zde zvratkovský humor, je klišovitý. "Na šrot" je přesně o tom, jak se jmenuje. Jeden kluk se tak ožere, že je schopen sežrat tampón, ostatní se ho snaží zachránit, i když podle všeho se na vysokou školu, alespoň jeden z nich, dostal jen čirou náhodou, anebo možná jen věděl, kam investovat. Respektive jeho rodiče o tom měli ponětí. Tak pitomé hrdiny už jsem dlouho neviděl. Mám pocit, že na šrot museli být i scénáristé, kteří si nevěděli rady, a tak se opili, aby se jim lépe psalo. Ráno asi sami koukali, co to všechno napsali, bohužel už neměli dost soudnosti na to, aby to sbalili, vyhodili a dali se na dráhu prodavačů zeleniny. A to jsou tvůrci, co mají na svědomí "Pařby"! Trochu se začínám být toho, co nás čeká v "Pařbě na třetí".
Teď omluvte můj nevybíravý jazyk, ale závěr filmu (a nejen závěr) je naprostá debilita. Neexistuje už žádná úcta, hlavně, že se všichni budou ohánět svobodou, protože svoboda za každou cenu je to nejlepší, co se nám může stát. Co na tom, že za námi zůstávají jen známky destrukce a nic jiného. Nejsme vychováváni k tomu, abychom byli společenskými lidmi, ale mají z nás vyrůst sobci, protože jedině tak uspějeme. Musíme se ale bratřit s těmi největšími exoty, které v ulici najdeme. Protože ono nevadí, že se chovají jako naprostá a nebetyčná hovada, jsou to kámoši a mají charakter. Ono to na konci vždycky dobře dopadne! Jakýkoli průser, co uděláme, to se v dobré obrátí, protože svět přeje mladým a svobodným (nikoli ve smyslu nezadaným). Nechci být tím, kdo bude hlásat morálku, ale k čemu jsou tyhle filmy? Co tak zásadního nám mají říct? Prostě se vykašleme na všechny hodnoty, ale budeme si užívat? Fajn, chci vidět, jak dlouho tohle vydrží. V téhle blaženosti ale dlouho přežívat nebudeme. Strašně špatný film, jehož poselství už je naprosto mimo mísu. Zapomenout a nikdy se k tomu nevracet.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět, že je fakt super být jedenadvacetiletý svobodný debil.
Hodnocení: 5 % za to, že takové filmy si mohou Američani strčit do místa, na které se spotřebovává až překvapivě velké množství papíru
Žádné komentáře:
Okomentovat