sobota 9. března 2013

Pokání (2007) - 60 %


Pokání (Atonement, 2007)
Joe Wright a já nebudeme příliš velcí kamarádi. Jeho "Pýcha a předsudek" mě dostala tím, jak krásně se držel předlohy, ale především jak dokonale dokázal zachytit charaktery a hlavně i prostředí, které je prostě nádherně dobové. Jenže pak mě nedostal svým filmem "Hanna", který by mohl být zajímavý v režii, někoho, kdo akci dělá častěji. Snímek "Sólista" se mi zatím vyhýbal, ale "Annu Kareninu" jsem si ujít nenechal. Opět se dostavilo zklamání, které bylo dáno hlavně tím, že jsou po "Pýše a předsudku" očekával něco podobně dobového se zachováním prostředí. To se nestalo, ale nevadí, ještě jsem měl před sebou "Pokání", které jsem konečně také zhlédl.
"Pokání" však také nebude filmem, který by mě oslovil na dlouhou dobu a pamatoval si ho do konce života. Potěšilo mě, že zde hraje tolik zajímavých herců - Keira Knightley, James McAvoy, Juno Temple, Saoirse Ronan anebo Benedict Cumberbatch, kterého - přiznám se - jsem pořádně neznal, dokud jsem neviděl seriál "Sherlock". Většina z nich jsou herci, na které se rád dívám. O Saoirse začínám poslední dobou pochybovat, ale je to hlavně kvůli rolím, které dostává. Jsou takové nepříjemné. "Hanna" se mi částečně nelíbila i díky ní. Keira i James však drží snímek dost dobře nahoře, jenže pak se to všechno zlomí ve chvíli, kdy dojde ke křivému obvinění.
Je těsně před druhou světovou válkou a v Anglii si rodina Tallisových žije poměrně dobře, když dojde k události, která poznamená životy mnohých na skutečně dlouhou dobu. Tři lidé jsou jí ovlivněni do konce svého života. Třináctiletá Briony (Saoirse Ronan) totiž obviní milence Robbieho Turnera (James McAvoy) své starší sestry Cecilie (Keira) ze zločinu, který on nespáchal. Divák dobře ví, že ona ho skutečně neviděla, ale přesto ho obviní. Snad proto, co viděla nedlouho před tím. Robbie se miloval s její sestrou v knihovně. Ona sama to nedokáže úplně přenést přes srdce, snad žárlí, a tak v této příležitosti cítí možnost zadostiučinění. Možnost, kterou využívá. Do této chvíle mě film zajímal, ale pak sledujeme jen následky tohoto činu, které se již udají v budoucnosti (během války a pak ještě mnohem, mnohem později).
Joe Wright zvolil opět zajímavou formu. Chvílemi vypráví tak, že sledujeme děj, nějakou scénu, ke které se pak vracíme z jiného pohledu. Zajímavé a funkční v první části filmu. Joe Wright hodně sází na city, což také udělal v následujících částech filmu, kdy se snaží ukázat, jaké byly následky křivého obvinění, jak se měnily životy postav a jak nakonec skončili. Závěr je překvapivě popisný a osobně mi s emocemi nijak nezamával. Zbytek filmu mě vůbec nijak moc nenadchnul, protože jde poměrně do šířky, popisuje příběh, který už nás až tak nemusí zajímat. Díky rozkouskování do různých období jsem totiž ztratil vztah k postavám. Briony hrají celkem tři herečky, podle toho, jak je stará, a mi přelámalo pouta, která jsem měl z první části. Myslím si, že bude spousta Wrightových obhájců, ale já k nim patřit nebudu.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete dalšího Joe Wrighta a další Keiru. Není to ale "Pýcha a předsudek".
Hodnocení: 60 % za roztahanost celého příběhu, kterou se trochu rozmělňuje téma a hlavně sounáležitost s postavami


Žádné komentáře:

Okomentovat