Brigitte Bardot je fenoménem francouzského filmu, Roger Vadim je tím, kdo ji pro film objevil v podobě, kterou si zamilovala většina mužů a také mnoho žen a snímek "...a Bůh stvořil ženu" je právě tím, který začal její skutečně hvězdnou kariéru. Bohužel nikoli kariéru ženy, která byla skutečně velmi talentovanou herečkou, ale kariéru ženy, která dokázala prodat to, co jí dal ten, kdo ji stvořil, do vínku. Ať už ji takto stvořil bůh nebo jen genový fond, Roger Vadim dokázal využít toho, jak krásnou BB byla a ve filmu je přesně takovou prezentoval. Není to ale rozhodně jednoduchá kráska. BB je nádherná žena, je velmi sexy, vzrušující, ale není to snadno přístupná žena. Je na ní něco, co vám nedovolí se dostat až k ní. A pokud se k ní již dostanete, není jednoduché u ní zůstat, protože její duše, její podstata je nejistá, vrtkavá, skoro se chce říct těkavá.
Nechci tvrdit, že snímek boří hranice toho, jak se žena chová, kým skutečně je, ale v BB vidíme ženu, která není do jisté míry schopna přijmout vztahy s muži v takovém schématu, jak jsou obyčejně chápány. Neuvědomuje si, jaké důsledky pro ni má svatba, ale není to proto, že by byla tak strašně jiná, je to spíš tím, že její manžel Michel nechápe, koho si vlastně bere, nechápe, jak volnomyšlenkářská žena to je, že je to vlastně žena, která pořádně neví, co je život a co od něj chce. Nějak vším proplouvá, jako kdyby ani nemohla nic ovlivnit. Jeden muž ji požádá o ruku, a tak si ho vezme, i když nejspíš ani pořádně neví, co je to láska, co je to skutečně milovat. Jako kdyby něco cítila ke každému muži, s nímž se setká, ale zároveň ani k jednomu by svoje city nedokázala popsat. Kdyby pak svoje emoce měla s muži srovnat, předpokládám, že by se její představa zásadně lišila od toho, co by říkali oni.
S BB mám jeden problém. Její hraní/nehraní. Ona nemusí moc hrát, protože je krásná. To je asi hlavní problém většiny jejích filmů a také toho, proč ji dnešní divák nebude tak zbožňovat. My víme, že zestárla, že už není vůbec tak krásná, a tak po ní máme jen odkazy. Zatím jsem neviděl tolik filmů s touto kráskou, ale stáli právě především na tom, že je skutečně nádhernou ženou. Jako kdyby film víc nepotřeboval. Alespoň ale předvedla, že má komický potenciál, a to jak ve snímku "Babeta jde do války", tak i ve snímku "Novicky". "...a Bůh stvořil ženu" ukazuje, že by v sobě měla i potenciál pro dramatické, hlubší role, ale zatím jsem se o tom nepřesvědčil. Zase tolik jsem toho však neviděl, takže uvidíme časem, abych to skutečně mohl posoudit. Kdo ve filmu místo BB vyniká, to je Jean-Louis Trintignant. Hraje postavu, která má vývoj, má hloubku, což je v kontrastu se zbytkem filmu. Kdybyste náhodou nevěděli, o kterém herci mluvím, tak je to hlavní mužská postava snímku "Láska".
Roger Vadim napsal scénář na tělo, a to doslova. Závěrečná scéna, kde BB tancuje, to je něco, co žádného muže nenechá chladným. Je smyslná, je krásná, má v sobě divokost. Roger Vadim tímhle filmem stvořil Brigitte takovou, jak ji většina lidí později znala a obdivovala. Skoro se nabízí parafráze názvu na "Et Vadim... créa Brigitte". Ale je to o stvoření ženy, ženy, která dokáže do mužských srdcí přinést hluboký cit, a to jak lásku, tak i nenávist, protože tak krásná žena s sebou nese i rizika. Rizika toho, že ji budou milovat všichni a ona nebude pořádně schopna milovat ani jednoho.
Nechci tvrdit, že snímek boří hranice toho, jak se žena chová, kým skutečně je, ale v BB vidíme ženu, která není do jisté míry schopna přijmout vztahy s muži v takovém schématu, jak jsou obyčejně chápány. Neuvědomuje si, jaké důsledky pro ni má svatba, ale není to proto, že by byla tak strašně jiná, je to spíš tím, že její manžel Michel nechápe, koho si vlastně bere, nechápe, jak volnomyšlenkářská žena to je, že je to vlastně žena, která pořádně neví, co je život a co od něj chce. Nějak vším proplouvá, jako kdyby ani nemohla nic ovlivnit. Jeden muž ji požádá o ruku, a tak si ho vezme, i když nejspíš ani pořádně neví, co je to láska, co je to skutečně milovat. Jako kdyby něco cítila ke každému muži, s nímž se setká, ale zároveň ani k jednomu by svoje city nedokázala popsat. Kdyby pak svoje emoce měla s muži srovnat, předpokládám, že by se její představa zásadně lišila od toho, co by říkali oni.
S BB mám jeden problém. Její hraní/nehraní. Ona nemusí moc hrát, protože je krásná. To je asi hlavní problém většiny jejích filmů a také toho, proč ji dnešní divák nebude tak zbožňovat. My víme, že zestárla, že už není vůbec tak krásná, a tak po ní máme jen odkazy. Zatím jsem neviděl tolik filmů s touto kráskou, ale stáli právě především na tom, že je skutečně nádhernou ženou. Jako kdyby film víc nepotřeboval. Alespoň ale předvedla, že má komický potenciál, a to jak ve snímku "Babeta jde do války", tak i ve snímku "Novicky". "...a Bůh stvořil ženu" ukazuje, že by v sobě měla i potenciál pro dramatické, hlubší role, ale zatím jsem se o tom nepřesvědčil. Zase tolik jsem toho však neviděl, takže uvidíme časem, abych to skutečně mohl posoudit. Kdo ve filmu místo BB vyniká, to je Jean-Louis Trintignant. Hraje postavu, která má vývoj, má hloubku, což je v kontrastu se zbytkem filmu. Kdybyste náhodou nevěděli, o kterém herci mluvím, tak je to hlavní mužská postava snímku "Láska".
Roger Vadim napsal scénář na tělo, a to doslova. Závěrečná scéna, kde BB tancuje, to je něco, co žádného muže nenechá chladným. Je smyslná, je krásná, má v sobě divokost. Roger Vadim tímhle filmem stvořil Brigitte takovou, jak ji většina lidí později znala a obdivovala. Skoro se nabízí parafráze názvu na "Et Vadim... créa Brigitte". Ale je to o stvoření ženy, ženy, která dokáže do mužských srdcí přinést hluboký cit, a to jak lásku, tak i nenávist, protože tak krásná žena s sebou nese i rizika. Rizika toho, že ji budou milovat všichni a ona nebude pořádně schopna milovat ani jednoho.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět, proč se BB stala sex symbolem 50. a 60. let.
Hodnocení: 50 % za krásnou Brigitte Bardot, ale trochu zbytečně rozevlátý a prázdný příběh
Žádné komentáře:
Okomentovat