Pokračuji ve svém a snad i vašem vzdělávání se v oblasti westernů. Dostáváme se k dalšímu kousku, který má na svědomí osvědčená spolupráce dvou Johnů. John Ford usedl na režisérskou stoličku a John Wayne na koně, aby vedl svou kavalérii indiánskou válečnou stezkou do bezpečí. Tahle spolupráce už zafungovala ve filmu "Přepadení", tak nebyl důvod, proč by se to nemohlo povést znovu.
Je zajímavé, že John Wayne zase hraje člověka, který je starší, než jaký je jeho skutečný věk. Ovládl roli kapitána Nathana Brittlese, který se chystá do důchodu, ale herci přitom v té době bylo teprve dvaačtyřicet let. Zahrál si ale roli, která mu seděla nejvíce. Spravedlivý člověk, který je sice přísný a nebojí se na své podřízené zvýšit hlas, ale nikdy neudělá něco, za co by se měl celý život stydět, nebo co by musel nějak odčinit. Vždycky se snaží být čestným mužem a pohrdá těmi, kdo se za něco skrývají a čestní nejsou. Tohle je Duke, jak ho fanoušci milují i po mnoha letech. Bohužel i mistr tesař se někdy utne.
Platí to především pro film jako takový. Když se na něj budete dívat, asi to bude barva, která vás zaujme. Není se čemu divit. Kamera je zde skutečně dobrá, navíc díky tomu, že jsou zde modrokabátníci, je díky tomu celé barvené spektrum jaksi poupraveno a my sledujeme svět vojáků, který je modrožlutý. Jde to krásně k sobě a vizuální stránka je tak zajímavá. Jsou zde kontrasty exteriérů s interiéry, ty interiéry jsou mnohdy do očí bijící, ale s tím se mnoho dělat nedá. Skvělý je pak klasický kontrast mezi Američanem a původním Američanem, tedy mezi kovbojem a indiánem.
Film je trochu politicky zabarvený. Většinu filmu jsou tu indiáni vykresleni jako ti, kdo škodí, ale nakonec se přece jen ukáže, že není důležité, kdo začal, ale že je důležitější, kdo to chce skončit. Samozřejmě, že je to Wayne, který nabízí indiánům konec války. Ti odmítají. Film jasně nadržuje Američanům a závěr je v pravdě vlastenecký, až máte pocit, že vás ta vlajka s hvězdami a pruhy stahuje a dusí. Ale co, tohle je rok 1949, USA mají být na co pyšné. Problém je spíš v tom, že takové filmy se objevují i dnes. Ať žije "Lincoln". Přesto si neodpustím a budu trochu kritičtější. Film má poměrně nezajímavou zápletku, kdy jde hlavně o to, že s celou hlídkou putuje žena, kterou je třeba ochránit. To je tak americky americké, až to pěkné není. Obětuji tisíc lidí, jen aby zachránil jednoho. Ale dobře, pro ženu by se muži asi měli obětovat. Ale hlídat jí jenom pro čest? No jo, už se mi tomu nějak těžko věří. Mám radši westerny, kde zase tak o lásku a o ženy nejde. I kvůli pohledu na indiány nakonec dávám hodnocení průměrné, i když Wayne vůbec nezklamal. Naopak, jeho herecký výkon místy výborný.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete Johna Wayna v barvě a s trochu příliš velkou dávkou patosu.Je zajímavé, že John Wayne zase hraje člověka, který je starší, než jaký je jeho skutečný věk. Ovládl roli kapitána Nathana Brittlese, který se chystá do důchodu, ale herci přitom v té době bylo teprve dvaačtyřicet let. Zahrál si ale roli, která mu seděla nejvíce. Spravedlivý člověk, který je sice přísný a nebojí se na své podřízené zvýšit hlas, ale nikdy neudělá něco, za co by se měl celý život stydět, nebo co by musel nějak odčinit. Vždycky se snaží být čestným mužem a pohrdá těmi, kdo se za něco skrývají a čestní nejsou. Tohle je Duke, jak ho fanoušci milují i po mnoha letech. Bohužel i mistr tesař se někdy utne.
Platí to především pro film jako takový. Když se na něj budete dívat, asi to bude barva, která vás zaujme. Není se čemu divit. Kamera je zde skutečně dobrá, navíc díky tomu, že jsou zde modrokabátníci, je díky tomu celé barvené spektrum jaksi poupraveno a my sledujeme svět vojáků, který je modrožlutý. Jde to krásně k sobě a vizuální stránka je tak zajímavá. Jsou zde kontrasty exteriérů s interiéry, ty interiéry jsou mnohdy do očí bijící, ale s tím se mnoho dělat nedá. Skvělý je pak klasický kontrast mezi Američanem a původním Američanem, tedy mezi kovbojem a indiánem.
Film je trochu politicky zabarvený. Většinu filmu jsou tu indiáni vykresleni jako ti, kdo škodí, ale nakonec se přece jen ukáže, že není důležité, kdo začal, ale že je důležitější, kdo to chce skončit. Samozřejmě, že je to Wayne, který nabízí indiánům konec války. Ti odmítají. Film jasně nadržuje Američanům a závěr je v pravdě vlastenecký, až máte pocit, že vás ta vlajka s hvězdami a pruhy stahuje a dusí. Ale co, tohle je rok 1949, USA mají být na co pyšné. Problém je spíš v tom, že takové filmy se objevují i dnes. Ať žije "Lincoln". Přesto si neodpustím a budu trochu kritičtější. Film má poměrně nezajímavou zápletku, kdy jde hlavně o to, že s celou hlídkou putuje žena, kterou je třeba ochránit. To je tak americky americké, až to pěkné není. Obětuji tisíc lidí, jen aby zachránil jednoho. Ale dobře, pro ženu by se muži asi měli obětovat. Ale hlídat jí jenom pro čest? No jo, už se mi tomu nějak těžko věří. Mám radši westerny, kde zase tak o lásku a o ženy nejde. I kvůli pohledu na indiány nakonec dávám hodnocení průměrné, i když Wayne vůbec nezklamal. Naopak, jeho herecký výkon místy výborný.
Hodnocení: 50% za až moc vlastenecký western
Žádné komentáře:
Okomentovat