Nejprve je nutné si uvědomit několik základních skutečností, které jsem ani já, do chvíle, než jsem si snímek pustil a začal o něm zjišťovat trochu víc, nevěděl. První je fakt, že je to první díl, jak napovídá i název. Na světě je už i díl druhý, který bych tu také rád recenzoval v dohledné době, ale kromě toho nás ještě za rok čeká díl třetí. Na tom by zase nebylo nic až tak moc divného, ale člověk se po zhlédnutí prvního dílu trochu divý, proč se to roztahalo hned do tří filmů. Příčinu jsem zjistil poměrně záhy. Film "Atlas Shrugged: Part I" je natočen podle amerického románu.
Román má téměř 1 200 stran, což jen ukazuje, že autorka měla skutečně co říct. Román "Atlas Shrugged" napsala Ayn Rand a vydala ho poprvé v roce 1957. Ayn rozhodně nepatřila ke klasickým romanopiscům. Na svém kontě má pouze čtyři romány, přičemž "Atlas Shrugged" je jejím románem posledním a nejrozsáhlejším. Většinu svého života se zabývala filosofií objektivismu, ze které "Atlas Shrugged" také vychází. Teď se nabízí otázka, jak asi mohlo být zfilmováno dílo, které je za filosofické do jisté míry považovat. Dějově se jedná o knihu spíše skromnou, šlo v ní především o myšlenky a o to, jak se lidé chovají v době krize. Podstata krize tkví v tom, že vláda se snaží stále více ovládat život, což nakonec vede k tomu, že se lidé postaví zvyšujícím se daním. Vyprávěno je z pohledu ženy, která vlastní železniční společnost, protože právě železnice byla znovuobjevena a má být cestou k nastolení lepšího pořádku. Došla totiž ropa. Problém je v tom, že ani se železem to není dvakrát světlé.
Mimochodem, slyšeli jste někdy o knize "Atlas Shrugged"? Předpokládám, že většina z vás ne. Česky totiž nevyšla. Zajímavá je pak jedna skutečnost. Někdy na začátku 90. let byl prováděn výzkum v knihovnách, ze kterého vyšel velmi zajímavý údaj. Kniha "Atlas Shrugged" je druhou knihou v pořadí, která měla největší vliv na čtenáře. První samozřejmě byla bible. Další výzkum o několik let později, provádění online hlasováním, opět ve Spojených státech, dokonce posadil román na vrchol nejvýznamnějších knih. Na jednu stranu pochopitelné, děj vyznívá poměrně pravicově, navíc je filozofie skutečně poměrně americká, na druhou stranu je otázkou, proč není kniha významnější i jinde ve světě, proč se nevydala i u nás. Myslím, že i tohle trochu vypovídá o tom, kde je americká kultura. Je prostě jinde, hýčká si svoje dítka a nezajímá je, že venku to možná může být lepší, že venku jsou díla lepší a hodnotnější. Ale je to hodně otázka vkusu a tradic, které spojené státy nemají příliš zakořeněné co do délky historické existence.
Teď konečně k filmu. "Atlas Shrugged: Part I" je viditelně úvodním filmem trilogie, ale něco se zde přece jen stane. Postaví se jeden most a překročí se nejvyšší rychlost na americké železnici. Kdyby vás údaj o rychlosti trochu překvapil, přepočítejte si ho na kilometry, v Americe i v roce 2016 budou mít míle. Ve filmu se hlavně seznamujeme se světem a s prostředím, kde se odehrává. Ekonomika se utápí v krizi, ale v televizi říkají, že je všechno v pořádku, že to vláda vyřeší. Řešit se to ale snaží firmy. Film končí tím, že hlavní postava spolu se svým zatím jen obchodním partnerem najde plány na superrychlý vlak a na pohon, který by mohl skutečně zachránit svět. Film končí otevřeně a je těžké jej tak hodnotit bez znalosti pokračování. Přesto si to v krátkosti dovolím.
První věc: Film se tváří hodně profesionálně. Je dobře natočený, ale přece jen z něj kouká televizní tvorba. Je takový trochu levnější. Dějově je velmi skromný, ale přece jen se zde něco děje, i když se hlavně víc mluví. Jakmile dojde na efekty, není to špatné, ale člověk pořád ještě pozná, když se dívá na skutečný, anebo na digitální vlak. Není to ale špatné. I když vás film možná nebude bavit, není úplně hrozný, jak by se dalo očekávat, navíc i pravicové myšlenky jsou zde podávány tak, že to nebude zapřisáhlým levičákům až tak strašně proti srsti - rozuměj, není to úplně prvoplánová agitace. Člověk by i věřil tomu, že trh všechno zvládne a postaví zemi na nohy. Škoda, že to přichází v době, kdy zase jednou zjišťujeme, že trh se prostě sám nehojí, sám si vytváří bubliny, které mají tendence praskat.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete nakouknout do amerického myšlení, které v tomto případě formulovala ruská židovka. (Autorka předlohy je původním jménem Alisa Zinověvna Rosenbaum a narodila se v Petrohradě.)Román má téměř 1 200 stran, což jen ukazuje, že autorka měla skutečně co říct. Román "Atlas Shrugged" napsala Ayn Rand a vydala ho poprvé v roce 1957. Ayn rozhodně nepatřila ke klasickým romanopiscům. Na svém kontě má pouze čtyři romány, přičemž "Atlas Shrugged" je jejím románem posledním a nejrozsáhlejším. Většinu svého života se zabývala filosofií objektivismu, ze které "Atlas Shrugged" také vychází. Teď se nabízí otázka, jak asi mohlo být zfilmováno dílo, které je za filosofické do jisté míry považovat. Dějově se jedná o knihu spíše skromnou, šlo v ní především o myšlenky a o to, jak se lidé chovají v době krize. Podstata krize tkví v tom, že vláda se snaží stále více ovládat život, což nakonec vede k tomu, že se lidé postaví zvyšujícím se daním. Vyprávěno je z pohledu ženy, která vlastní železniční společnost, protože právě železnice byla znovuobjevena a má být cestou k nastolení lepšího pořádku. Došla totiž ropa. Problém je v tom, že ani se železem to není dvakrát světlé.
Mimochodem, slyšeli jste někdy o knize "Atlas Shrugged"? Předpokládám, že většina z vás ne. Česky totiž nevyšla. Zajímavá je pak jedna skutečnost. Někdy na začátku 90. let byl prováděn výzkum v knihovnách, ze kterého vyšel velmi zajímavý údaj. Kniha "Atlas Shrugged" je druhou knihou v pořadí, která měla největší vliv na čtenáře. První samozřejmě byla bible. Další výzkum o několik let později, provádění online hlasováním, opět ve Spojených státech, dokonce posadil román na vrchol nejvýznamnějších knih. Na jednu stranu pochopitelné, děj vyznívá poměrně pravicově, navíc je filozofie skutečně poměrně americká, na druhou stranu je otázkou, proč není kniha významnější i jinde ve světě, proč se nevydala i u nás. Myslím, že i tohle trochu vypovídá o tom, kde je americká kultura. Je prostě jinde, hýčká si svoje dítka a nezajímá je, že venku to možná může být lepší, že venku jsou díla lepší a hodnotnější. Ale je to hodně otázka vkusu a tradic, které spojené státy nemají příliš zakořeněné co do délky historické existence.
Teď konečně k filmu. "Atlas Shrugged: Part I" je viditelně úvodním filmem trilogie, ale něco se zde přece jen stane. Postaví se jeden most a překročí se nejvyšší rychlost na americké železnici. Kdyby vás údaj o rychlosti trochu překvapil, přepočítejte si ho na kilometry, v Americe i v roce 2016 budou mít míle. Ve filmu se hlavně seznamujeme se světem a s prostředím, kde se odehrává. Ekonomika se utápí v krizi, ale v televizi říkají, že je všechno v pořádku, že to vláda vyřeší. Řešit se to ale snaží firmy. Film končí tím, že hlavní postava spolu se svým zatím jen obchodním partnerem najde plány na superrychlý vlak a na pohon, který by mohl skutečně zachránit svět. Film končí otevřeně a je těžké jej tak hodnotit bez znalosti pokračování. Přesto si to v krátkosti dovolím.
První věc: Film se tváří hodně profesionálně. Je dobře natočený, ale přece jen z něj kouká televizní tvorba. Je takový trochu levnější. Dějově je velmi skromný, ale přece jen se zde něco děje, i když se hlavně víc mluví. Jakmile dojde na efekty, není to špatné, ale člověk pořád ještě pozná, když se dívá na skutečný, anebo na digitální vlak. Není to ale špatné. I když vás film možná nebude bavit, není úplně hrozný, jak by se dalo očekávat, navíc i pravicové myšlenky jsou zde podávány tak, že to nebude zapřisáhlým levičákům až tak strašně proti srsti - rozuměj, není to úplně prvoplánová agitace. Člověk by i věřil tomu, že trh všechno zvládne a postaví zemi na nohy. Škoda, že to přichází v době, kdy zase jednou zjišťujeme, že trh se prostě sám nehojí, sám si vytváří bubliny, které mají tendence praskat.
Hodnocení: 60% za celkem zajímavý rozjezd, který rozseknou až následující dva díly
Žádné komentáře:
Okomentovat