Volte mě! (The Campaign, 2012)
Přiznám se, že politické filmy moc nemusím, a to ani v případě, pokud se jedná o komedii, respektive parodii. Musela by to být parodie opravdu dobrá, ale to o snímku "Volte mě!" vůbec neplatí. Postavy jsou zde karikatury a to je hlavní problém, protože přesně víte, jak se budou chovat, aby se to v závěru zlomilo a oni udělali něco velkého. Spojení Will Ferrell a Zach Galifianakis jsou zárukou alespoň nějakého toho humoru, i když se většinou nejedná o humor nějak převratný. Sem tam se tu najde nějaký ten vtip, který je dobrý, kterému se člověk zasměje, ale v konečném důsledku se jedná jen o další sprostou a nevybíravou komedii. Je vulgární, je drsná, ale dle mého skromného názoru není dobrá. Ferrell a Galifianakis zde předvádí, jak jsou schopni zahrát roztodivné charaktery, Galifianakis jde tak daleko, že je v podstatě gay kandidátem, Ferrell je zase ten pravý Američan. Koho chce Amerika víc? Člověka z lidu, který mluví jako chlapík s něčím zaraženým do zadku, nejspíš s něčím růžovým, anebo člověka, který má v hlavě kulové, ale dokáže hrát podle scénáře, který se mu dá? Ano, v konečném důsledku je to vlastně úplně jedno, protože nesmíme zapomenout na poselství, které film přináší v závěru. Ne, tohle jen tak nekousnu. Podle mě velmi zbytečný film, kterému se dostalo financí, jež by se mohly využít lépe.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když se nechcete u komedie moc nasmát.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když se nechcete u komedie moc nasmát.
Hodnocení: 30% za politickou parodii, která zas není tak dobrá a vtipná
Sousedská hlídka (The Watch, 2012)
Jak dopadne Stiller a jeho parta v porovnání s Ferrellem a Galifianakisem? Sešly se mi tu dvě komedie od lidí, kteří dost často dělají spolu. Bída a nouze se zde spojují u obou, ale je pravda, že "Sousedská hlídka" se mi přece jen zamlouvala o něco víc. Domobrana je vždycky trochu problém, protože dost záleží na tom, kam až to zajde. V případě filmu "Sousedská válka" se ale nemusíme bát toho, že by to zacházelo někam hluboko, daleko možná, ale problémy, které se zde řeší, jsou povrchní. Vždyť o to přece jde, ne? "Sousedská hlídka" totiž nemá chránit okolí před nebezpečným člověkem, ač si to myslí, ale před mimozemšťany. No jo, bum, to je pecka. Domobrana proti ufounům, navíc pojatá jako komedie. Jenže zas tak dobrá komedie to není. Je to asi jako v případě snímku "Volte mě!". Je zde pár dobrých hlášek, pár dobrých scének, ale zbytek filmu je tak nějak hluchý, o ničem. Stiller, Vaughn, Hill a Avoade byly dobrou volbou, ale téma je nějak vyčpělé. Mnohem lepší byl snímek "Útok na věžák", který řešil v podstatě to samé, akorát že domobranou byli teenageři a Nick Frost. "Sousedská hlídka" je podívanou na jedno odpoledne, kde vystupují divné postavy, nebudete se smát divným vtipům a nakonec zjistíte, že jste právě dokoukali něco, co váš život určitě nezměnilo. Jenže se to bohužel nepovedlo ani na tu chvilku, co jste film sledovali. Zábava má být zábavná a to je už dlouhou dobu velký problém většiny amerických filmů, které si dovolí nazvat samy sebe komediemi.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když máte rádi špatné sci-fi komedie.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když máte rádi špatné sci-fi komedie.
Hodnocení: 40% za to, že to není až tak trapné, jak to trapné být mohlo
Universal Soldier: Day of Reckoning (2012)
"Univerzální voják" je klasika akčního žánru, ke kterému se tentokrát vrátili oba hlavní představitelé z filmu původního. Ano, setkáme se s Jean-Claudem Van Dammem i s Dolphem Lundgrenem. Problém je v tom, že oba herci jsou skvělé taháky a mají velmi důležité role, jen jejich čas strávený na plátně je poměrně krátký. Nejvíce prostoru se pak dostává Scottu Adkinsovi, který by měl být novou akční hvězdou. Jen s ním mám jeden poměrně zásadní problém. Místy vypadá jako tupec, což mi celkem vadí. Nějak se s ní, nedokážu sžít. Přitom by v něm byl určitě potenciál, který je výborný. Mohl by být hrdinou z lidu, člověkem, který trpí problémy, jež nedokáže ovlivnit. Jenže jak se tak na něj dívám, tak pro mě není tím pravým hrdinou. Není pro mě někým, koho bych obdivoval a komu bych fandil, jako to mám třeba v případě Jasona Stahama, a to ať hraje vlastně v čemkoli. Scott Adkins si na moji přízeň bude muset ještě počkat, ale myslím, že je mu to jedno. Co se mi na filmu líbí, to je brutalita, s kterou je pojat. Akční scény vypadají skutečně drsně a dobře, což je pozitivum, které musím vyzdvihnout. Když už chci dělat akčňák a ukázat pořádné rvačky, krev musí téct. Nebo rovnou stříkat. Navíc Van Damme a Lundgren ukazují, že rozhodně nejsou na odpis. Je to jen dobře, ještě je potřebujeme.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když vám nevadí, že Van Damme a Lundgren nejsou hlavními hvězdami, ale třešničkami na dortu.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když vám nevadí, že Van Damme a Lundgren nejsou hlavními hvězdami, ale třešničkami na dortu.
Hodnocení: 50% za dobrou drsnou akci
Václav (2007)
Některé filmy se natáčí proto, aby zaujaly celým svým obsahem, některé proto, že dají vyniknout skvělým hereckým výkonem, i když příběh vlastně za moc nestojí. Příběh "Václava" by mohl být jedním z těch, o kterých by se dalo mluvit jako o velkých, ale nakonec skončilo u toho, že dal jenom vyniknout mistrovství jednoho člověka. Ivan Trojan opět dokázal, jak velkým hercem je, a zahrál roli mírně retardovaného Václava takovým způsobem, že sledujete jen jeho. Dobře, možná ještě ňadra Soni Norisové, ale ty jen proto, že se na ně dívá i Václav. Ivan Trojan je tak uvěřitelný, tak dobrý a vlastně i tak vtipný, stejně jako je tragický, že prostě nedává prostor jiným. A to i přesto, že jak Budař, tak i Emília Vášáryová podávají dobré výkony. Myslím si však, že scénář zde trochu vázne. Jsou zde zlomy, které posouvají příběh, ale není zde žádné zásadní vyústění. Chápu, je to podle skutečné události, a to možná nejdůležitější je zde prezentováno jen závěrečným titulkem, ale proč se pořád musíme soustředit na tu drobnokresbu, která je nám tak vlastní? Proč to nedokážeme spojit s něčím větším? Film totiž v konečném důsledku vyznívá celkem mírumilovně a Václav je prezentován vlastně jenom jako pomalejší chlapík, který sem tam ujede, ale jinak je s ním sranda, pokud něco neprovádí zrovna vám. Za Trojana hodně, ale za film jako celek zase tolik ne. Jenže nemůžu dát prostě filmu 100 % za to, že byl představitel hlavní role dokonalý.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když máte rádi Ivana Trojana.
Některé filmy se natáčí proto, aby zaujaly celým svým obsahem, některé proto, že dají vyniknout skvělým hereckým výkonem, i když příběh vlastně za moc nestojí. Příběh "Václava" by mohl být jedním z těch, o kterých by se dalo mluvit jako o velkých, ale nakonec skončilo u toho, že dal jenom vyniknout mistrovství jednoho člověka. Ivan Trojan opět dokázal, jak velkým hercem je, a zahrál roli mírně retardovaného Václava takovým způsobem, že sledujete jen jeho. Dobře, možná ještě ňadra Soni Norisové, ale ty jen proto, že se na ně dívá i Václav. Ivan Trojan je tak uvěřitelný, tak dobrý a vlastně i tak vtipný, stejně jako je tragický, že prostě nedává prostor jiným. A to i přesto, že jak Budař, tak i Emília Vášáryová podávají dobré výkony. Myslím si však, že scénář zde trochu vázne. Jsou zde zlomy, které posouvají příběh, ale není zde žádné zásadní vyústění. Chápu, je to podle skutečné události, a to možná nejdůležitější je zde prezentováno jen závěrečným titulkem, ale proč se pořád musíme soustředit na tu drobnokresbu, která je nám tak vlastní? Proč to nedokážeme spojit s něčím větším? Film totiž v konečném důsledku vyznívá celkem mírumilovně a Václav je prezentován vlastně jenom jako pomalejší chlapík, který sem tam ujede, ale jinak je s ním sranda, pokud něco neprovádí zrovna vám. Za Trojana hodně, ale za film jako celek zase tolik ne. Jenže nemůžu dát prostě filmu 100 % za to, že byl představitel hlavní role dokonalý.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když máte rádi Ivana Trojana.
Hodnocení: 50% za skvělého Ivana Trojana, který je prostě nejlepším českým hercem současnosti
Do Říma s láskou (To Rome With Love, 2012)
Woody Allen si dál cestuje po Evropě a tentokrát zavítal do jednoho z nejdůležitějších měst historie. Řím, tady se budovala civilizace. Jenže, jak poznamená jedna hrdinka filmu, je zvláštní vidět něco, tak krásného, z čeho se staly jenom trosky. Italové jsou národ, který je specifický svou povahou, láskou ke kuchyni, kterou s nimi sdílím, tedy lásku k jejich kuchyni, ale milují také fotbal, dobré oblečení a hudbu. Woody Allen se v jednom ze svých příběhů zaměřil hlavně na hudbu. To je nejlepší na celém filmu. Hudba je zde dokonalá, ale to není nic neobvyklého. Woody Allen má na hudbu prostě uši. I když se v polovině filmu používá italština, neměl jsem pocit, že by film příliš vyjadřoval italskou povahu. Děj jednotlivých povídek, z kterých se film skládá a které jsou navzájem propojeny, aniž by měli jakoukoli spojitost, kromě místa konání, by se mohly odehrávat klidně kdekoli jinde. Mohlo by to být v New Yorku a člověk by se ani moc nedivil, kdyby se mluvilo italsky. Je škoda, že z toho Woody Allen dostal tak málo. Tentokrát jde opravdu jen o příběhy a nezajímalo ho prostředí, jako to využil ve filmu "Vicky Cristina Barcelona". Tam se to muselo odehrávat ve Španělsku. Povaha Španělů zde byla skvěle vykreslena, což platí i pro film "Do Říma s láskou", kde se opět v jednom z příběhů objeví Penélope Cruz. Někteří herci podávají výborné výkony, jiní jsou spíše neviditelní, linie Roberta Benigniho je naprosto zbytečná, i když se snažil. Velmi pak potěší, že se jako herec vrátil sám Woody Allen, který je opět krásně roztržitý, umanutý a bláznivý. Jinak ale není snímek "Do Říma s láskou" tím nejlepším, co Allen v poslední době natočil.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět další povídkový film o jednom Evropském městě.
Woody Allen si dál cestuje po Evropě a tentokrát zavítal do jednoho z nejdůležitějších měst historie. Řím, tady se budovala civilizace. Jenže, jak poznamená jedna hrdinka filmu, je zvláštní vidět něco, tak krásného, z čeho se staly jenom trosky. Italové jsou národ, který je specifický svou povahou, láskou ke kuchyni, kterou s nimi sdílím, tedy lásku k jejich kuchyni, ale milují také fotbal, dobré oblečení a hudbu. Woody Allen se v jednom ze svých příběhů zaměřil hlavně na hudbu. To je nejlepší na celém filmu. Hudba je zde dokonalá, ale to není nic neobvyklého. Woody Allen má na hudbu prostě uši. I když se v polovině filmu používá italština, neměl jsem pocit, že by film příliš vyjadřoval italskou povahu. Děj jednotlivých povídek, z kterých se film skládá a které jsou navzájem propojeny, aniž by měli jakoukoli spojitost, kromě místa konání, by se mohly odehrávat klidně kdekoli jinde. Mohlo by to být v New Yorku a člověk by se ani moc nedivil, kdyby se mluvilo italsky. Je škoda, že z toho Woody Allen dostal tak málo. Tentokrát jde opravdu jen o příběhy a nezajímalo ho prostředí, jako to využil ve filmu "Vicky Cristina Barcelona". Tam se to muselo odehrávat ve Španělsku. Povaha Španělů zde byla skvěle vykreslena, což platí i pro film "Do Říma s láskou", kde se opět v jednom z příběhů objeví Penélope Cruz. Někteří herci podávají výborné výkony, jiní jsou spíše neviditelní, linie Roberta Benigniho je naprosto zbytečná, i když se snažil. Velmi pak potěší, že se jako herec vrátil sám Woody Allen, který je opět krásně roztržitý, umanutý a bláznivý. Jinak ale není snímek "Do Říma s láskou" tím nejlepším, co Allen v poslední době natočil.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět další povídkový film o jednom Evropském městě.
Hodnocení: 50% za to, že tentokrát Woody Allen prostě neoslnil až tak moc
The Truth (2012)
Pravda. Co je to vlastně pravda? Jsme na pravdu připraveni? Pravda je obecně tématem, které je ve filmech zobrazováno a rozebíráno často. Snímek "The Truth" si asi myslel, že bude nějakým způsobem převratný, ale marně se snažím přemýšlet, z jakého důvodu by tomu tak mělo být. Když se na film podíváte, neuvidíte na něm nic speciálního. Ano, vypráví o hrozných událostech, které se staly kdesi v Jižní Americe, ale takové události se dějí i jinde ve světě. Stačí jen vzpomenout na snímek "Valčík s Bašírem", o kterém jsem nedávno také psal. Tak to prostě je. Děsivé věci se stávají, ať už skutečné, nebo částečně či úplně smyšlené. V podání filmu "The Truth" vypadá ukrývání se v lese jako poměrně nudná záležitost, jako kdyby se lidé celou dobu jen připravovali na to, až je sejmou. Když se tak děje, smutně nad tím zívnete. Film přece nemůže být tak nudný, když jde o vraždění nevinných obětí! Jenže snímku "The Truth" se to podařilo. Andy Garcia předvádí celkem ucházející výkon, ale ta jeho role je tak divná, že on to stejně nezachrání. Agent CIA - bývalý, podotýkám -, který má svůj vlastní rozhlasový pořad, kde chce mluvit o pravdě. Když je potřeba, je schopen se vrátit do akce a v podstatě sám rozstřílet armádu. Prostě divné. Forest Whitaker nemá vlastně co hrát, Eva Longoria se tu jen mihne a pořád jí to sluší. Film, co si myslí, že je o něčem, ale nakonec je vlastně opravdu jen o ničem. K čemu je pravda dobrá, když je podána tak, že nikoho nezajímá?
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět, jak lidé trpí, ale vlastně vám to bude celkem jedno.
Pravda. Co je to vlastně pravda? Jsme na pravdu připraveni? Pravda je obecně tématem, které je ve filmech zobrazováno a rozebíráno často. Snímek "The Truth" si asi myslel, že bude nějakým způsobem převratný, ale marně se snažím přemýšlet, z jakého důvodu by tomu tak mělo být. Když se na film podíváte, neuvidíte na něm nic speciálního. Ano, vypráví o hrozných událostech, které se staly kdesi v Jižní Americe, ale takové události se dějí i jinde ve světě. Stačí jen vzpomenout na snímek "Valčík s Bašírem", o kterém jsem nedávno také psal. Tak to prostě je. Děsivé věci se stávají, ať už skutečné, nebo částečně či úplně smyšlené. V podání filmu "The Truth" vypadá ukrývání se v lese jako poměrně nudná záležitost, jako kdyby se lidé celou dobu jen připravovali na to, až je sejmou. Když se tak děje, smutně nad tím zívnete. Film přece nemůže být tak nudný, když jde o vraždění nevinných obětí! Jenže snímku "The Truth" se to podařilo. Andy Garcia předvádí celkem ucházející výkon, ale ta jeho role je tak divná, že on to stejně nezachrání. Agent CIA - bývalý, podotýkám -, který má svůj vlastní rozhlasový pořad, kde chce mluvit o pravdě. Když je potřeba, je schopen se vrátit do akce a v podstatě sám rozstřílet armádu. Prostě divné. Forest Whitaker nemá vlastně co hrát, Eva Longoria se tu jen mihne a pořád jí to sluší. Film, co si myslí, že je o něčem, ale nakonec je vlastně opravdu jen o ničem. K čemu je pravda dobrá, když je podána tak, že nikoho nezajímá?
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět, jak lidé trpí, ale vlastně vám to bude celkem jedno.
Hodnocení: 30% za to, že tohle drama prostě nezaujme
Probudím se včera (2012)
Je málo českých filmů a je ještě méně těch, které jsou skutečně dobré. Nemluvě o komediích. Těch je jako šafránu, tedy těch dobrých. Sem tam se ale nějaká najde. Třeba snímek "Probudím se včera". Není to film, který bude na vrcholu vašich hitparád, ale pořád je to snímek, který je překvapivě dobrý na to, že od něj nic nečekáte. Nejedná se o nic, co by vám změnilo život, ale tohle od komedie přece nechcete, ne? Učitel Petr si ve čtyřiceti letech uvědomuje, že jeho osobní život stojí vlastně za velké prd a že svou lásku potkal už na střední, akorát jí to nikdy neřekl. Naštěstí se může díky nové společnosti vrátit v čase. Téma vědecké fikce, které zde není nijak šířeji řešeno, tak to prostě je. Někdo z autorů se asi koukal na "Total Recall" a něco ho napadlo. Jak ale říkám, způsobe, kterým se Petr dostane do minulosti, na tom vůbec nesejde. Jde totiž hlavně o to, že on jde za svou vysněnou láskou. Chvílemi to přináší situace, které jsou překvapivě vtipné, chvílemi je to spíše trapné. Ale tak zase jsem si říkal, že i já jsem byl v jeho věku, pokud tedy Mádlovi uvěříme jeho osmnáct let, stejný a pronášel jsem podobné hovadiny. Mádl mi s jeho gumovým ksichtem trochu vadil, místy se tvářil prostě jako retard. Docela dobře jsem se u filmu bavil. Asi mi víc sedí české filmy, kde se nám autoři nesnaží vštěpovat nějaké vysoké hodnoty. Prostě se jen trochu bavit, ulevit si od svých mizérií, tohle se mi na českých komediích líbí. "Probudím se včera" mi do tohohle schématu skvěle zapadá.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když si nechcete hlavu zatěžovat nějakými náročnými myšlenkami a chcete dál věřit na tu pravou/toho pravého.
Je málo českých filmů a je ještě méně těch, které jsou skutečně dobré. Nemluvě o komediích. Těch je jako šafránu, tedy těch dobrých. Sem tam se ale nějaká najde. Třeba snímek "Probudím se včera". Není to film, který bude na vrcholu vašich hitparád, ale pořád je to snímek, který je překvapivě dobrý na to, že od něj nic nečekáte. Nejedná se o nic, co by vám změnilo život, ale tohle od komedie přece nechcete, ne? Učitel Petr si ve čtyřiceti letech uvědomuje, že jeho osobní život stojí vlastně za velké prd a že svou lásku potkal už na střední, akorát jí to nikdy neřekl. Naštěstí se může díky nové společnosti vrátit v čase. Téma vědecké fikce, které zde není nijak šířeji řešeno, tak to prostě je. Někdo z autorů se asi koukal na "Total Recall" a něco ho napadlo. Jak ale říkám, způsobe, kterým se Petr dostane do minulosti, na tom vůbec nesejde. Jde totiž hlavně o to, že on jde za svou vysněnou láskou. Chvílemi to přináší situace, které jsou překvapivě vtipné, chvílemi je to spíše trapné. Ale tak zase jsem si říkal, že i já jsem byl v jeho věku, pokud tedy Mádlovi uvěříme jeho osmnáct let, stejný a pronášel jsem podobné hovadiny. Mádl mi s jeho gumovým ksichtem trochu vadil, místy se tvářil prostě jako retard. Docela dobře jsem se u filmu bavil. Asi mi víc sedí české filmy, kde se nám autoři nesnaží vštěpovat nějaké vysoké hodnoty. Prostě se jen trochu bavit, ulevit si od svých mizérií, tohle se mi na českých komediích líbí. "Probudím se včera" mi do tohohle schématu skvěle zapadá.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když si nechcete hlavu zatěžovat nějakými náročnými myšlenkami a chcete dál věřit na tu pravou/toho pravého.
Hodnocení: 60% za celkem příjemnou komedii, která je možná až moc romantická a šťastná, ale místy pobaví
Vražedná hra (Alex Cross, 2012)
"Alex Cross" mohl být dobrým filmem. Především proto, že má za sebou poměrně oblíbenou knižní sérii, na které by bylo možné vystavět i zajímavou filmovou sérii. Přiznám se, že doufám, že k tomu nedojde. "Alex Cross" není děsivě špatným filmem, ale to, co zde udělali s hlavní postavou, to je naprosto směšné. Hlavní postavou by měl být člověk, kterému fandíte, kterému věříte, který je určitým způsobem jiný, je na straně dobra, měl by mít nějaké schopnosti. Alespoň Alex Cross je popisován takovým způsobem, že by určité schopnosti mít měl. Pokud ano, nevím jaké. Jako psycholog ve mně mnoho důvěry nevzbuzuje, jeho geniální odhalení, kde se bude skrývat vrah, je naprosto nepodložené, pouze chce ukázat, že je Alex skutečně borec. V tu chvíli u mě film naprosto ztratil na váze. Jedná se o scénu, kdy se Matthew Fox připravuje na atentát ve vlaku. To je dobrá scéna. Matthew Fox v tomhle filmu předvádí skvělý výkon a byl jediným pozitivem. Zahrál prostě výborného magora. Jen je až moc velký magor, který nemá jedinou pozitivní vlastnost, což je prostě škoda. Je moc černý, není černobílý, nebo šedý. Takové jasné vymezení charakteru je škoda. Je to jen další cvok z mnoha, ale na těch pár chvil jsem si ho prostě užil a byl jediným důvodem, proč tenhle snímek sledovat.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když zase jednou chcete vidět zajímavějšího záporáka než klaďase.
"Alex Cross" mohl být dobrým filmem. Především proto, že má za sebou poměrně oblíbenou knižní sérii, na které by bylo možné vystavět i zajímavou filmovou sérii. Přiznám se, že doufám, že k tomu nedojde. "Alex Cross" není děsivě špatným filmem, ale to, co zde udělali s hlavní postavou, to je naprosto směšné. Hlavní postavou by měl být člověk, kterému fandíte, kterému věříte, který je určitým způsobem jiný, je na straně dobra, měl by mít nějaké schopnosti. Alespoň Alex Cross je popisován takovým způsobem, že by určité schopnosti mít měl. Pokud ano, nevím jaké. Jako psycholog ve mně mnoho důvěry nevzbuzuje, jeho geniální odhalení, kde se bude skrývat vrah, je naprosto nepodložené, pouze chce ukázat, že je Alex skutečně borec. V tu chvíli u mě film naprosto ztratil na váze. Jedná se o scénu, kdy se Matthew Fox připravuje na atentát ve vlaku. To je dobrá scéna. Matthew Fox v tomhle filmu předvádí skvělý výkon a byl jediným pozitivem. Zahrál prostě výborného magora. Jen je až moc velký magor, který nemá jedinou pozitivní vlastnost, což je prostě škoda. Je moc černý, není černobílý, nebo šedý. Takové jasné vymezení charakteru je škoda. Je to jen další cvok z mnoha, ale na těch pár chvil jsem si ho prostě užil a byl jediným důvodem, proč tenhle snímek sledovat.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když zase jednou chcete vidět zajímavějšího záporáka než klaďase.
Hodnocení: 30% za dobrého padoucha, ale jinak podprůměrný film
Žádné komentáře:
Okomentovat