Mikulášovy patálie, Avatar, Tři oříšky pro Popelku, Pretty Woman, Gamer

Mikulášovy patálie (Le Petit Nicolas, 2009) - 85 %

Krásná ukázka toho, jak je možné i v současné době udělat komedii, která bude mít ducha možná i první poloviny minulého století, ale zároveň dokáže naprosto skvěle pobavit i současné publikum, a to v podstatě bez ohledu na to, jaký je věk diváka. "Mikulášovy patálie", které vycházejí z klasického díla francouzské moderní literatury, jsou komedií vhodnou v podstatě pro všechny generace, ale hlavně pro všechny, kdo se chtějí dobře pobavit.

Avatar (Avatar, 2009) - 60 %

Pro mě je "Avatar" snímek, kterému se zase o něco podařilo posunout vizuální možnosti toho, co je možné v kině prezentovat a co je možné ve filmu vidět. To, že Cameron nezvládl snímek scenáristicky a že herecky je to nevýrazné, to je prostě dáno tím, že se tvůrci soustředili na něco jiného. Jestli je to dobře, nebo špatně, to už je na vás, ale pro mě tenhle snímek nijak zásadně jako celek nevyniká. Ano, v kině to byla velká podívaná, ale druhý den už jsem z toho neměl nic.

Tři oříšky pro Popelku (1973) - 100 %

I pro mě je tohle pohádka, na kterou se o vánocích vždycky rád podívám, ale je to i film, na který se rádi kouknete jindy. Je to krásně naivní, ale na rozdíl třeba od "Princezny se zlatou hvězdou" zde mají alespoň obě postavy čas se poznat a skutečně se do sebe zamilovat. Charaktery jsou dobře napsané a zahrané, to, že je zde nějaké předabovávání, to je holt dáno nejen tím, že část osazenstva tvoří němečtí herci, ale i tím, že někteří herci měli příliš výrazný přízvuk. Když se na tuhle pohádku díváte, můžete zase na chvilku uvěřit, že všechno je krásné.

Pretty Woman (Pretty Woman, 1990) - 90 %

"Pretty Woman" je pro mě vánoční pohádkou, na kterou se vždycky těším, protože je to stejně krásně naivní, jako klasické pohádky, které se na Vánoce pouští. Je to prostě příběh o tom, jak se Popelka dočká svého prince. Rozdíl je jen v tom, že se to děje v současné době. A to prostředí tomu sedí. Krásné scény, jednoduchý děj, ale dva herci, kteří si k sobě dokonale sedli a díky nim funguje film přesně tak, jak by fungovat měl. Romantika a nic jiného, krásná a naivní.

Gamer (Gamer, 2009) - 60 %

Mám rád Gerard Butlera, což je u mě automaticky faktor, který dává filmu něco navíc. Tohle je ale přece jen celkem zajímavé zamyšlení nad tím, kam až nás může přetechnizovanost zavést. Ano, ten konec je naprosto zprasený a jakékoli hlubší myšlenky popírá, ale stejně jsem si to celkem užil. V době, kdy jsem snímek viděl, jsem měl za sebou hned několik filmů s Butlerem, a tak jsem holt jel na té správné vlně.

Bílá paní, Gold Diggers of 1935, Nerozhodný drak, Mickey a kouzelné fazole, Doba ledová

Bílá paní (1965) - 95 %

Je skoro až neuvěřitelné, že něco takového mohlo vzniknout v době komunismu, ale je vidět, že 60. léta byla přece jen trochu volnější. Anebo film někdo zapomněl cenzurovat. Neskutečně vtipné, což ale bohužel plyne z toho, že doba taková byla. Přesto je z toho ale výborná satyra, které se dneska zasmějeme. A doufám, že si uvědomíme, že tenhle Kocourkov už nechceme. Závěrečná scéna s mostem je naprosto geniální, k té prostě není co dodat.

Gold Diggers of 1935 (1935) - 80 %

I když jsem si myslel, že "Gold Diggers of 1935" jsou dobrým muzikálem, finální číslo "Gold Diggers of 1935" mi ukázalo, že to šlo lépe a především taneční sekvence jsou naprosto výborné. Masová taneční sekvence je pak naprosto úžasná. Tyhle filmy věděly, kde je jejich silná stránka a také toho využily. Závěr byl skutečně vrcholem. "Gold Diggers of 1935" pak měly ale mnohem zábavnější onu klidnější pasáž.

Nerozhodný drak (The Reluctant Dragon, 1941) - 65 %

Je to hezké, je to celkem poeticky dojemné, ale zas nijak zásadně filmeček nevyniká. Mluvím teď jen o kraťasu, který má něco okolo čtvrt hodiny - film je většinou prezentován jako soubor povídek. "Nerozhodný drak" má zábavné scény a v době svého vzniku měl rozhodně čím zaujmout. Dnes už je překonaný, i na kresbě je vidět, že není dokonalá.

Mickey a kouzelné fazole (Mickey and the Beanstalk, 1947) - 85 %

U nás vydáno spolu s příběhem "Nerozhodný drak" a rozhodně je na tom vidět, že tohle je kousek lepší, zábavnější, ale zároveň i propracovanější ve všech ohledech. Na poměrně krátkou, ani ne půl hodinovou stopáž jsou zde scény z různých žánrů a všechny fungují přesně tak, jak mají. Dokonce je zde i celkem silná hororová scéna, která by s dětmi uměla celkem dobře zamávat. Rozhodně to není příběh, který je jen dětskou pohádkou, ale má v sobě něco víc. Kde jsou ty časy, kdy si s žánrem tvůrci u Disneyho takhle hráli?

Doba ledová (Ice Age, 2002) - 80 %

Dnes už v podstatě klasická pohádka moderní animace. Výborné postavy, na kterých stojí celkem obyčejný příběh o tom, jak se skupina zvířat pokusí zachránit lidské dítě. Hodně pomáhá i veverka, která se stala samostatnou značkou filmu a v dalších pokračováních dostala další prostor. Myslím, že když tenhle film jednou uvidíte, budete si postavy pamatovat - zanechá ve vás nějaký dojem.

Duch nad zlato, S čerty nejsou žerty, Dumbo, Princezna se zlatou hvězdou, How I Live Now

Duch nad zlato (2013) - 40 %

Televizní pohádka pro rok 2013 rozhodně není nic velkého, ale musím říct, že jsem se celkem bavil, hlavně tím, jak se jedná o celkem fungující pohádku, která kombinuje prvky "Olivera Twista" a "Aladina". Někteří herci jsou příšerně vybraní, hlavně ústřední hrdina není nic moc a Jiřina Bohdalová je ve své roli neskutečně protivná, stejně jako přízvuk Viktora Preisse, ale jinak se dalo na pohádku koukat. V poslední době se Česká televize na nic moc lepšího nevzmohla a trikově je pohádka překvapivě dobrá.

S čerty nejsou žerty (1984) - 100 %

Jedna z nezapomenutelných českých pohádek. Je to jedna z těch novějších a přesto už má skoro třicet let. Je škoda, že v současné době už nedokážeme natočit nic, co by v tomto nejen vánočním žánru bylo tak skvělá po stránce hereckém příběhové i humorné. Věty, které se zde pronáší, mnohdy naprosto zlidověly a budou vám něco říkat, i když si je nezařadíte do této pohádky. Naprosto skvělé postavy v podání skvělých českých herců.

Dumbo (Dumbo, 1941) - 80 %

Co si budeme povídat, ten příběh je celkem schematický, ale jednotlivé scény jsou výborně propracované, především pak alkoholová sekvence je neskutečně nápaditá a právě při ní jsem si uvědomil, že to není poprvé, co jsem snímek viděl. Skvěle umocněné city, což se tak nějak od Disneyho očekává, ale zároveň dobře napsané postavy, které klasický příběh povyšují. Ať už je politika studia Walt Disney, jaká chce, má prostě pohádky, které stojí za to. A tohle je jedna z nich. Navíc to, jak se chovají slonice, je na animovanou pohádku od Disneyho celkem síla.

Princezna se zlatou hvězdou (1959) - 75 %
Klasická pohádka, která je ještě naivnější než většina ostatních, ale kouzlo rýmovaných dialogů s písněmi, které se vám vryjí do paměti, prostě funguje. Vizuálně je na filmu vidět, že barvy jsou hodně stylizované, což může být dáno spíš technicolorovými barvami než nutně záměrem filmařů. Princezna Lada vypadá o něco lépe v myším kožíšku než bez kapuce, protože barva jejích vlasů celkem negativně dotváří její obličej. Pořád je to pro mě jedna z hezčích pohádek, co mohou o vánocích běžet v televizi.

How I Live Now (2013) - 50 %

Snímek, který se místy až zbytečně snaží tlačit na pilu, jako kdyby si nedokázal vybrat, jestli chce být "Cestou" anebo "Rudým úsvitem". Nakonec stejně budete mít pocit, že sledujete zvláštní verzi "Narnie" bez toho, aby se děti do Narnie skutečně dostaly. Saoirse Ronan ukazuje, že se nebojí výzev, na druhou stranu my některé její postavy připadají jednotvárné a protivné. Tohle je jedna z nich. Předvečer třetí světové války je prostředím zajímavým, na druhou stranu, proč by to nemohl být předvečer té druhé? Vize budoucnosti zde nemá příliš velké opodstatnění. Nebo že by to bylo varování?

Bambi, Úžasňákovi, Horem pádem, Paříži, miluji tě, Vzhůru do oblak

Bambi (Bambi, 1942) - 90 %

Možná jsem sentimentální, nebo co, ale tenhle film mě neskutečně dostal. Ne ani proto, že je dojímavý, ale proto, jak se podařilo krásně zachytit dospívání jednoho kolouška. Jsou zde city, jsou zde emoce silné, a to jak pozitivní, tak i negativní, je zde dobrá animace a hlavně krásná kresba. Ta pozadí jsou nádherná, stejně tak i hudba, které dokázal a dokáže Disney, respektive jeho studio s filmem nádherně propojovat. Místy hororová atmosféra, a to není až tak přehnané, je naprosto skvělá. Více jak 70 let starý kousek, ale naprosto zaslouženě zlatý fond animovaného filmu.

Úžasňákovi (The Incredibles, 2004) - 100 %

Pro mě jeden z nejlepších animáků všech dob, a to hlavně proto, že si dokáže dělat srandu ze superhrdinů, ale takovým způsobem, že je zároveň budete obdivovat. Nádech skvělých televizních seriálů 60. let na vás také dýchne tou správnou atmosférou, jako i výborné utilitky a vymoženosti, kterých je film plný. Tohle je ukázka toho, jak se nápady kupí na jednu hromadu, ale není z toho jen hloupá koláž, ale dokonale fungující soustrojí.

Horem pádem (2004) - 70 %

Hřebejk nedokáže úplně zklamat, ale v tomhle případě měl skvělé nápady, tedy on a Petr Jarchovský, ale nápady, které se nepodařilo dát do fungujícího celku. Ano, jednotlivé scény jsou výborné, ale jako celek nemá snímek moc velkou vypovídací hodnotu. Epizody vás budou bavit, stejně jako postavy. I z tohoto filmu některé hlášky zlidověli - že, Bejku? - což je pro tvůrce velké ocenění ale film samotný se asi nikdy nestane zlatým fondem, což potvrzuje i konečné nenasazení do oscarových nominací.

Paříži, miluji tě (Paris, je t'aime) - 80 %

První film, který se pustil do toho, že představí velkou světovou metropoli formou povídek. Některé se mi vybavují dodnes, jiné jsem úspěšně zapomněl. Přesto ale film zůstává nádhernou mozaikou toho, jak Paříž vypadá z pohledu mnoha filmařů. Měl bych se podívat ještě na další "Miluji tě" filmy, abych zjistil, jak jsou na tom kvalitativně. Nemůžete čekat, že každá povídka bude skvost, ale v tomhle případě rozhodně to kvalitní převažuje.

Vzhůru do oblak (Up, 2009) - 85 %

Pixar zase jednou silně překvapil nápaditostí a sentimentem, které dokáže propojit v tak neuvěřitelně výbušném koktejlu příběhu a humoru, že už se vám ani nebude chtít věřit, že je to možné dotáhnout ještě někam dál. Podařilo se však a "Vzhůru do oblak" je parádní ukázka toho, jak lze z jednoduchého nápadu vytvořit naprosto skvělý film. Není geniální, ale skvělý rozhodně ano.

2012, Walk the Line, Coco Chanel, Vánoční koleda, Koralína a svět za tajnými dveřmi

2012 (2012, 2009) - 75 %

Roland Emmerich se pustil do katastrofického filmu spojeného s koncem světa v roce 2012. Film jsem viděl při jeho premiéře v kině a musím říct, že na mě udělal dobrý dojem. Všechna ta destrukce prostě vypadala dobře a já jsem rád, že jsem to mohl vidět v kině, kde to vypadalo lépe než na obrazovce. Navíc jsem v té době ještě hodně mohl digitální efekty, které začínám nesnášet.

Walk the Line (Wlk the Line, 2005) - 90 %

Pro mě film, který mi ukázal, že životopisné snímky mohou být a jsou zajímavé, což se v posledních letech celkem potvrzuje, i když samozřejmě ne s každým kusem. Stačí ale vzpomenout "Liberaceho!". Joaquin Phoenix naprosto nepochopitelně nezískal Oscara, a to i přesto, že ve svém skvělém vystoupení zvládl všechno, i zpěv. Mimochodem další důvod, proč je snímek výborný - písně Johnnyho Cashe.

Coco Chanel (Coco avant Chanel, 2009) - 70 %

Tohle je ukázka toho, že ne všechny životopisné snímky jsou naprosto úchvatné. Ano, Audrey Tautou se nabízené role zhostila skvěle, na druhou stranu tato nepřináší nic moc invence a jedná se v podstatě jen o suché zachycení úseku života známé ženy francouzské módy, úseku, než se stala tak slavnou a uznávanou. Odtud také onen francouzský název, který je mnohem výstižnější než suchopárný český.

Vánoční koleda (A Christmas Carol, 2009) - 60 %

Rozhodně zde byly momenty, které si pamatuji, hlavně proto, že měly skvělou hororovou atmosféru. Jednalo se o třetího ducha, kterého si Jim Carrey opravdu užíval, ale tak on si užíval hraní všech postav, které Zemeckis udělal ve svém oblíbeném motion capture. Nemusím tyhle podivné animované filmy, na kterých je moc vidět, jak jsou pořád ještě nedokonalé, ale Jimův humor tomu hodně pomohl, stejně jako některé výborné scény. Rozhodně to ale pořád není ukázka toho, jak animace nahradí živé herce. Nenahradí. Zatím určitě ne.

Koralína a svět za tajnými dveřmi (Coraline, 2009) - 85 %

Tohle je animace, která už se prostě moc často nevidí. Já jsem navíc rád, že si Henry Selick vybral zrovna tuhle útlou knihu Neila Gaimana, aby ji do animovaného loutkového filmu přenesl. Koralíně tahle animace neskutečně sluší a já jsem rád, že jsou pořád lidé, které na stop motion nekašlou a tu práci si s ním dají. Výsledek pak stojí za to. Navíc hororově laděný animák je o to lepší. A tahle pohádka má na horor pořádný náběh.

Bruno, JCVD, X-Men Origins: Wolverine, Koření života Protektor

Bruno (Brüno, 2009) - 65 %

Tohle je film, který se mi z filmografie Sachy Barona Cohena líbí asi nejméně. Jsou zde vtipné momenty, které mě naprosto dostaly, ale tohle alterego je prostě až moc karikované, až moc přehnané a i přehrávané. To, že je urážlivý, to ke Cohenovi patří a nevadí mi to, ale místy je to prostě hloupé a postrádá to Boratovu přirozenost, nenahranost, dokumentárnost. Tady je všechno až příliš nahrané, až příliš chtěné. Podruhé to velmi podobné prostě tak moc neokouzlilo.

JCVD (JCVD, 2008) - 80 %

Jean-Claude Van Damme na stará kolena ukazuje, že není jen frajerem na kopy a provazy, ale že zvládne i nějaké to hraní a jde mu to sakra dobře. Právě tímhle snímkem odstartoval svůj návrat a rozhodně to není jen nějaký akční film. Celkem silné drama, hlavně z toho pohledu, že je neskutečně osobní a JCVD se nebojí na sebe prozradit až moc a pořádně se popitvat v tom, co musí bolet. Jsem rád, že se vrátil v téhle formě. JCVD je prostě frajer.

X-Men Origins: Wolverine (X-Men Origins: Wolverine, 2009) - 50 %

Představí se zde spousta postav, ale vlastně naprosto zbytečně, protože se s nimi už nesetkáme. Nový "Wolverine" jako kdyby vzal všechno znovu a byl tak restartem. A co si budeme povídat, lepším. Na druhou stranu se zde dovíme hodně o tom, jak Wolverine vlastně vznikl, což je minimálně z hlediska znalosti světa a různých souvislostí celkem důležité. Samozřejmě, že jen pro ty, co jsou do komiksu a jeho adaptací zamilovaní.

Koření života (No Reservations, 2007) - 60 %

Na první pohled celkem obyčejná romance, na druhý pohled pak tak, co si budeme povídat, ale nemůžu si pomoct, jak je něco z kuchyňského, kuchařského nebo gurmánského prostředí, docela mě to zajímá a má to pro mě něco navíc. Navíc ta ústřední dvojice (Zeta-Jones a Eckhart) jsou na první pohled tak nevhodným párem, že mezi nimi ta chemie nakonec funguje a vlastně i celkem dobře. Že má film jasnou strukturu, to je prostě dané.

Protektor (2009) - 75 %

Konečně zase film, který se snaží vyrovnat s minulostí celkem civilním způsobem. To, co se nepodařilo "Lidícím", se podařilo tomuhle šedému snímku, kde jako kdyby chyběla radost. Nic jako kdyby zde nebylo barevné, navíc jsou zde skvělé detaily, na které se film soustředí a které umocňují dobu, místo, událost. Jedno obyčejné kolo a co dokáže. Sem tam jsou použity zajímavé filmařské techniky, což jen dělá ze snímku o to zajímavější kousek, který dokáže minulost pojmout vážně a přesto jinak, ale ne špatně.

Andělé a démoni, Eragon, VALL-I, Bobule, Wrestler

Andělé a démoni (Angels & Demons, 2009) - 40 %

Dan Brown mě nadchnul knihou "Šifra mistra Leonarda", protože to bylo nové, propracované, promyšlené. Film mě nenadchnul. Kniha "Andělé a démoni" má naprosto stejný koncept jako "Šifra", jen je trochu starší. Slavný se Brown stal až díky kontroverzi "Šifry", což "Anděle a démony" posouvá až na druhé místo. Z hlediska filmového je to celkem jedno, protože oba filmy jsou podobně patetické, podobně zběsile dobrodružné a rádoby velké. Pro mě není ani jeden něco, co bych si potřeboval opakovat víckrát.

Eragon (Eragon, 2006) - 20 %

Tohle je hodně špatné. Ona je špatná i kniha, která se pyšní neskutečně roztahaným dějem, kdy se nic zásadního neděje, postavami, které jsou příšerně schematické a jmény, jež si nejde zapamatovat. Tohle platí i pro film, navíc není využit ani potenciál zajímavých herců. Jeremy Irons je jediný, který táhne. Dokonce ani ten drak zde není nijak úchvatný. Džíny jsou pak posledním bodem. Nelíbil se mi tenkrát, nelíbí se mi ani dnes. Pro mě jedno z největších fantasy zklamání.

VALL-I (WALL-E, 2008) - 100 %

Říkal jsem si, jak je možné natočit animák, kde se skoro nemluví, a udělat z toho opravdu velkou věc, a to jak z hlediska příběhového, tak i z hlediska toho, že to bude diváka a bavit a ten se bude smát. A baví to. Diváka dětského i dospělého. Jeden z nejoriginálnějších animáků poslední doby. Film, který si děti zamilují, film, který má význam i pro dospělé. Jsou zde zajímavé a zapamatovatelné postavy i myšlenky, což je pro výtečný animák  důležité. A navíc je to naprosto výborné sci-fi.

Bobule (2008) - 60 %

Na to, že druhý díl je strašná hloupost bez nápadu, tak první díl funguje a postavy se ještě nestačí tak moc zprotivit. Pravda, 50 % úspěchu je hlavně víno a Morava, až o ten zbytek se postarají herci a celkem ucházející scénář. Na "Bobule" vzpomínám docela rád, i když na pokračování se snažím raději zapomenout. Dramatický příběh zde docela funguje, ale stejně vám v paměti zůstane hlavně to víno.

Wrestler (The Wrestler, 2008) - 100 %

Geniální film, ale tak nic menšího jsem od Darrena Aronofského nečekal. Docela by mě zajímalo, jestli tenhle snímek pomohl wrestlingu jako reklama. Mickey Rourke předvádí výkon na hranicích svých možností a ukazuje, že pořád má na to hrát, což v současnosti nepotvrzuje. Úžasný příběh jednoho člověka, který žije to, co žít chce, protože to je jeho jediná cesta, kterou zná. A je pro ni ochoten obětovat cokoli. Jen by si ještě rád trochu srovnal účty, jestli je něčeho takového vůbec schopen.

Bez okolků, The Tall T, Velký Jake, Sněženky a machři po 25 letech, Milionář z chatrče

Bez okolků (Point Blank 1967) - 70 %

Naprosto jedinečný film, který vám zase připomene, že film nemusí být jen obyčejné zaznamenání toho, co se děje před kamerou, ale je možné více propojit hudební, respektive celou zvukovou složku s tou obrazovou. "Bez okolků" má děj, ale ten je tak trochu až na druhém místě, protože v první řadě je to, jak je obraz a zvuk podán. To vytváří skvělý dojem. Bohužel to, že se trochu na děj zapomíná, se pak postupně směrem k závěru projevuje víc a víc. Škoda, protože jinak by to byl neskutečný film.

The Tall T (1957) - 75 %

Když prohrajete sázku, v které jste vsadili svého koně, nejspíš ani netušíte, co to pro vás může znamenat. Příběh o tom, jak se jeden čestný chlap ocitne v situaci, kdy musí zachránit nejen sebe, ale i jednu ženu. Jsou proti němu tři grázlové a on nemá moc, co by proti nim postavil. Western skvěle budovaný jako komorní drama. Navíc je všechno vyvedeno v krásných barvách. Poměrně drsný snímek, drsnější, než většina klasických westernů třeba s Johnem Waynem. Není to dáno násilím, ale spíš bezvýchodnou situací dvojice.

Velký Jake (Big Jake, 1971) - 75 %

Tak trochu klasický příběh z konce Dukovy kariéry. On už je stárnoucí kovboj, který tak trochu předává štafetu jiným, mladším. Tady se setkává se svými syny, aby vykonal úkol pro svou bývalou ženu a pomstil pár lidí. Jedná se o výpravu, kde se otec a synové sbližují a nejlepší momenty jsou ty, kdy otec jasně dává najevo, čí ruka je ta silnější. John Wayne je v komické roli prostě skvělý, ale pořád je velký tvrďák a vy mu to prostě věříte. Já toho člověka prostě zbožňuju, i když příběh sám o sobě není nijak velkou westernovou špičkou.

Sněženky a machři po 25 letech (2008) - 35 %

Přiznám se, že nemám tak silný vztah k prvnímu filmu, který je klasikou. Prostě jsem ho nikdy jako dítě neviděl, ale musím uznat, že po dvacítce, kdy jsem ho viděl poprvé, mě dostal. Druhý film je pro mě ale zklamáním, kdy na mě nefungovala nostalgie, která se přenášela hlavně pro to, že jste viděli první snímek. Ano, svůj účel to splnilo. Na tenhle film ale nikdo nebude vzpomínat jako na původní "Sněženky a machry".

Milionář z chatrče (Slumdog Millionaire, 2008) - 95 %
Nedávám 100 % jenom proto, že si myslím, že kniha je ještě o něco lepší. Tohle je ale snímek, který mě donutil si knihu přečíst, za což mu také děkuji. Skvělé drama i s humorem, které ukazuje, jak skvělé kousky se dají natočit v Indii. Výborně vybraní herci a všechno na svém místě. Krásně kruté, drsná romance, nádherný příběh. Tohle je film, který si sem tam rádi připomenete, protože v něm vždycky můžete objevit něco navíc.