Lodě, Stud, Zoo, Marilyn, Půlnoc v Paříži, Válečný kůň a jeden vánoční

Bitevní loď (Battleship, 2012)

"Transformers" pro mě rozhodně nejsou dobrým doporučením, na jehož základě bych šel na nový snímek. Firma Hasbro už před lety přišla na trh s klasickou hrou "Battleship", kterou jsme my zvyklí hrát na čtverečkovaném papíře s tužkou. Hasbro šlo trochu dál a vytvořilo sadu dvou kufříků, pomocí nichž je hraní interaktivnější. Tím bych chtěl trochu apelovat na recenzenty v Cinemě. U recenze na tento film se uvádělo, že je adaptací počítačové hry. Není, samozřejmě. Je adaptací klasické stolní hry. Herní adaptace vyšla spolu s filmem jako merchandising. Pokud se týká inspirace ve starší počítačové hře "Battleship", ta není nic jiným než klasickými "Loděmi" přenesenými na počítač. Tuhle kritiku jen proto, že jsem přečetl asi devět časopisů Cinema, které se mi zde za poslední měsíce nahromadily, a zjistil jsem, že recenzenti v nich jsou hodně egoistická banda, která se sem tam ani nezabývá zjišťováním skutečných fakt. Ale k filmu. Ten je - nutno dodat, že hodně překvapivě - dobrý. Skvělé jsou trikové sekvence, dokonce dojde i na 3D filmovou variaci skutečné lodní bitvy, kdy má člověk už jen touhu někoho slyšet, jak říká C4. Film je překvapivě vtipný, nehraje tolik na patetickou notu, i když i takové zběsilosti zde najdeme. Závěr je děsivě klišovitý, ale příliš to nemění na tom, že se divák bude bavit. Tisíckrát raději bych šel na 3D film v tomhle případě, než u posledních "Transformers".
Kdy je na film vhodné kouknout: Když máte chuť na pořádnou akci, dobré triky, ucházející hlášky a nechcete moc přemýšlet.

Hodnocení: 50% za to, že je to fajn podívaná, která je na tom o hodně lépe než takoví "Transformers"

Koupili jsme ZOO (We Bought a Zoo, 2011)

"Koupili jsme ZOO" je přesně takovým nenáročným filmem, za který se vydává. Začíná tragédií, aby mohl končit naprostým štěstím. Cameron Crowe natočil film, který vás potěší, dá vám zase naději, že život může být krásný. Matt Damon hraje muže, kterému zemřela žena. Má dvě děti, které chce vychovávat. Aby utekl od minulosti, rozhodne se odstěhovat. Nový dům ale bude hodně neobvyklý. Patří k němu totiž bývalá zoologická zahrada, kde jsou stále výběhy se zvířaty a také zaměstnanci, kteří už nějakou dobu nejsou placeni. Ač to zní jako největší hloupost v jeho životě, rozhodne se zoologickou zahradu koupit. Může se začít psát klasický americký sen, kde nechybí patos, klišé, láska, ale ani krásné scény. Příběh je prostě přímočarý, krásný, dojemný a laskavý. Co ho drží na vodě, to jsou výborné herecké výkony. Matt Damon je záruka, stejně jako Scarlett Johansson, ale velmi mě překvapila taková Elle Fanning, hrající potrhlou holku, která se zakouká do Mattova filmového syna. Touhle rolí se pro mě Elle dostala před svou sestru. Ukázala, že umí hrát a že jí to i velmi sluší. "Koupili jsme ZOO" je prostě nenásilnou, jednoduše krásnou podívanou. Jestli hledáte naději po těžké životní události, tohle je jeden z těch filmů, který vám ji může pomoci nalézt.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když nechcete nic náročného, chcete se dívat na dobré herecké výkony, spoustu zvířat a myslet, že je život prostě krásný. Aspoň na chvíli.

Hodnocení: 60% za to, že je to prostě a jednoduše hezký příběh

Stud (Shame, 2011)

Nebudu tvrdit, že tohle je film, který si každý zamiluje. Už svým filmem "Hlad" dal Steve McQueen - ne, není to legendární a již zesnulý herec - najevo, že jeho film nebudou jednoduché. Po depresivní hladovce teď máme v hlavní roli opět Michaela Fassbendera, který nebude trpět hladem, ale sexuálním chtíčem. Nejedná se o touhu, ale skutečně o chtíč. Je ochoten to dělat s jakoukoli ženou, kdekoli. Ne, on není ochoten, on to přímo potřebujeme. Sledujeme muže, který je závislý na sexu, muže, který se díky tomu propadá hlouběji a hlouběji v lidských vztazích. Mezi spolupracovníky má nasazenou masku, kterou nikdy nestrhává, ta spadne až před jeho vlastní sestrou. Až s ní pochopí, kým se vlastně stává. Film má mnoho silných scén, ale v hlavě mi utkvěla především jedna. Brandon, kterého Michael hraje, si to skutečně rozdává kdekoli a jakkoli, ale ve chvíli, kdy by se měl milovat na základě citu, možná lásky, není schopen vztah konzumovat. Stává se impotentním. Je taková naše společnost? Mizí láska a cit a stáváme se jen těmi, kdo potřebuje naplnit základní potřeby? V tomhle smyslu je McQueenova obžaloba dokonalá. Je explicitní, nic nepřikrášluje, tne do živého. McQueen se profiluje jako skvělý autorský tvůrce, od něhož můžeme čekat ještě hodně depresivního. Většina lidí jen těžko přijme jeho "Stud", ale stojí to rozhodně za to.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když jste ochotni přijmout, že dnešní společnost je promiskuitní a že jí to možná skutečně žene do osobní záhuby.

Hodnocení: 80% za to, že je to neskutečně silný pohled na život člověka, který je ovládán svým chtíčem

Můj týden s Marilyn (My Week With Marilyn, 2011)

Jak se vlastně pracovalo s Marilyn Monroe? Jaká byla v soukromí? Jaká na place? Koluje mnoho drbů i pravd, "Můj týden s Marilyn" pak předvádí legendární herečku ve světle, které nemusí každý divák znát, hlavně pokud se nikdy s touto osobností blíže neseznamoval v některém z jejích životopisů. I tohle je vlastně životopisný snímek. Hlavní postavou není přímo Marilyn, ale vlastně třetí asistent režiséra Colin Clark, kterého ztvárnil Eddie Redmayne ("Černá smrt"). Colin Clark je skutečnou postavou, autorem předlohy a mužem, který se skutečně s Marilyn setkal a prožil s ní onen titulní "týden". S Marilyn se setkal během natáčení nenáročné komedie "Princ a tanečnice", kterou režíroval Laurence Olivier a kde spolu s ním měla Marilyn hrát hlavní part. Z tohoto důvodu se americká krasavice musela přemístit na čas do Anglie a vyrovnat se se skutečností, že Laurence Olivier je velmi náročný tvůrce a nenechá se příliš ovlivňovat jejími rozmary, na rozdíl od mnohých vlezdoprdelků. Film krásně zachycuje, jak byla Marilyn náladová, jak se snadno dala ovlivnit hlupáky a že s ní bylo skutečně těžké pořízení. Na scénu chodila pozdě, nepamatovala si text, a když se jí nechtělo, prostě se vůbec nedostavila. Kenneth Branagh dostal roli legendy Laurence Oliviera, což je do jisté míry drobná ironie. I Olivier byl známým shakespearovským hercem a režisérem, stejně jako Branagh. Jejich díla jsou i často srovnávána. Tímto filmem se pak jejich osudy propojily. Právě na hercích a jejich schopnostech film stojí. Michelle Williams potvrzuje, že už není jen holkou z "Dawsonova světa", ale charakterní herečkou, o které ještě uslyšíme.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když vás zajímá, jaké bylo natáčení s Marilyn, jakým byl Laurence Olivier a jak to nakonec mezi nimi dopadlo.

Hodnocení: 70% za to, že film má skutečně skvělé výkony, ale zase takovou přidanou hodnotu s sebou nenese

Půlnoc v Paříži (Midnight in Paris, 2011)

Woody Alllen a jeho cestování po Evropě pokračuje. Podle všeho to bere ze západu na východ, protože po filmu "Vicky Cristina Barcelona" přišel snímek "Půlnoc v Paříži" a v současné době se do kin dostává povídkový film "Do Říma s láskou". Že bychom se dočkali i Prahy? Však uvidíme, kam se režisér, scénárista a stále ještě herec zase podívá na dovolenou a co tam natočí. "Půlnoc v Paříži" však není pouze autorovým rozmarem, ale na první pohled se jedná o film, který v sobě má víc. Woody Allen zde vzdává hold americkým spisovatelům jako Fitzgerald a Hemingway, ale stejně tak i evropským malířům a dalším umělcům, jakými jsou Dalí, Picasso, Buňuel, Gaugain a další. Ve filmu jich je mnohem více. A jak se to vlastně přihodilo, když je děj zasazen do Paříže současnosti? Americký spisovatel Gil Pender v podání Owena Wilsona cestuje spolu se svojí nastávající a jejími rodiči do Paříže kvůli obchodu. On zde již pobýval, a tak se vrací do místa, které miluje. Zároveň má sám problémy s poslední knihou, protože ta mu nějak nesedí. Chystá se však svatba, a tak má i jiné starosti. Jenže jednou však zůstává venku v Paříži po půlnoci a vrací se v čase. Právě zde se setkává s velikány umění a uvědomuje si, co dělá špatně a kam by jeho život vlastně měl směřovat. "Půlnoc v Paříži" je krásně snový snímek, lehká komedie, která ale nabíjí pozitivismem, který se k nám dere z minulosti. Přítomnost není špatná, ale na minulost se nesmí zapomínat. Přesvědčil jsem se, že Owen Wilson může lidem v této postavě vadit - a nebude to asi poprvé. Snesl jsem ho, stejně jako tentokrát skutečně výtečnou Rachel McAdams. Tohle je film, který rozhodně stojí za doporučení. Pokud jste obdivovateli umění psaného i malovaného, bude se vám líbit o to více.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když si myslíte, že už vás Woody Allen nemá čím překvapit.

Hodnocení: 75% za to, že je film prostě kouzelný a setkávání s osobnostmi počátku minulého století stojí za to

Válečný kůň (War Horse, 2011)

Nejsem velkým fanouškem Stevena Spielberga, i když uznávám, že pro film toho udělal hodně. Jeho filmy jako "Duel" či "Čelisti" jsou skvělými ukázkami kvalitních thrillerů/hororů. Uznávám i některé jeho další filmy, ale v posledních letech nenatočil nic moc, co by mělo větší hodnotu. Jsou to kvalitní snímky, ale žádný z nich už není takový, aby vyrazil dech. "Válečný kůň" rozhodně ne. Trochu bych Stevena připodobnil k Robertu Rodriguezovi. Robert má čas od času - možná až příliš často - potřebu natočit jednodušší filmy rodinného ražení. Jeho série "Spy Kids" čítá celkem 4 díly a nebál bych se tvrdit, že se dočkáme dalšího/dalších. Tak i Steven natáčí rodinné filmy, které jsou dramatické, slzopudné a poměrně odlišné od jeho "dospělejší" tvorby. "E.T. - Mimozemšťan" se pro mnohé stal filmem nenáviděným, ale měl své kvality. "Válečný kůň" už jenom chce představit velký malý příběh jednoho koně. Ano, kůň je skutečně v hlavní roli, a to rovnou dvouapůlhodinového filmu. Jenže Steven vyměkl, a i když se film odehrává v první světové válce, rozhodně nečekejte něco podobného jako v případě snímku "Zachraňte vojína Ryana". Žádné válečné násilí, ale opravdu rodinná podívaná, která se snaží být dramatická, ale vyznívá jenom neskutečně pateticky. Tohle rozhodně není můj šálek čaje.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když jste ještě nad Spielbergem nezlomili hůl.

Hodnocení: 40% za to, že je to rádoby velkolepý příběh o jednom zvířeti

Velká vánoční jízda (Arthur Christmas, 2011)

Studio Aardman v poslední době prostě jede. Jeho poslední film "Piráti" měl úspěch u diváků i u kritiky, nejinak tomu bylo v případě snímku "Velká vánoční jízda", který zase jednou ukázal, že je ještě stále možné natočit zajímavý a vtipný vánoční snímek. Po příšerném velikonočním štěku "Hop", jsem se bál dalšího svátečního průplachu, ale Aardman nejsou ořezávátka. I když mě nijak nedostal "Spláchnutej", teď jsem se skutečně bavil. Dobře, bavil jsem se hlavně první polovinu, kdy člověk zjišťuje, jaký je ten aardmanovský svět a jak je to vlastně s těmi dárky a jejich rozdáváním. Santa už má tu práci docela zmáklou, takže to není úplně dřina, ale nejlepší na tom celém stejně je, jak je to promyšlené. Dokud zjišťujete, jak svět Santy funguje, jaká je jeho rodina, je to zábava. Jenže pak přijde hlavní zápletka, kterou je doručení dárku dítěti, které jako jediné nebylo obdarováno. Holt moderní technologie nefungují dokonale ani v případě Santy. Druhá polovina je tak natahována akcí, která se snaží zabránit tomu, aby vyšlo na povrch, že je film příběhově prázdný. Vynahrazují to ještě skvěle namluvené charaktery. Poznáte, kterou postavu mluví Hugh "Dr. House" Laurie?
Kdy je na film vhodné kouknout: Když jsou zrovna Vánoce a vy stále máte dětskou duši a věříte v... no, nemusí to být zrovna Santa. Prostě věříte v ducha Vánoc.

Hodnocení: 60% za to, že to má skvělý rozjezd, ale nakonec se to utápí v akci bez příběhu