Jane Eyre, ekologická Afrika, Číslo, Sanctum, Dluh, Piráti a hlavně Méďa!

Jana Eyrová (Jane Eyre, 1996)

Jako první jsem viděl adaptaci této klasiky, která byla natočena v roce 2011. Tato adaptace mě příjemně překvapila. Film z roku 1996 jsem viděl nedlouho poté a musím říct, že už takový dojem neudělal. Adaptace se od sebe zase tolik neliší, tudíž vlastně záleží na tom, v jakém pořadí se vidí. Kdybych jako první viděl adaptaci starší, asi bych si ji zamiloval více. Takhle ale vyhrává Fassbender. Na druhou stranu, jako Jana Eyre mi více seděla Charlotte Gainsbourg, pro kterou mám jednoduše slabost. Je to jedna z těch hereček, které nejsou sexy symbolem komerčního Hollywoodu, ale prezentují se hlavně skvělými hereckými schopnostmi a krása se u nich musí hledat trochu déle. Klidně bych jí ale dal přednost než mnohým herečkám, které si na umění jen hrají a role dostávají především díky pěknému zevnějšku. Franco Zeffirelli je skvělým režisérem, který prokázal, že mu problémy nedělá ani anglicky mluvený film. Skvěle zvládl přenést náladu a atmosféru britského venkova poloviny 19. století, vřesoviště doslova hovoří a zdi usedlosti šeptají. William Hurt předvádí, že charakterních rolí by měl dostávat více. Vše je doplněno skvělým citem pro dobu, která se odráží v kostýmech a také v řeči. Výborný film, ale jak říkám, prvně jsem viděl neméně skvělou adaptaci z roku 2011, která je až na drobnosti velmi obdobná, a to i v rámci výborných hereckých výkonů. Tahle nestárnoucí klasika ale bude vždycky táhnout.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když máte rádi klasiku, která je podána skutečně klasicky a ne přehnaně moderně.

Hodnocení: 70% za to, že je to podobně skvělá adaptace jako v případě "Jany Eyrové" z roku 2011

Co ty jsi za číslo? (What's Your Number?, 2011)

Po cudnosti "Jany Eyrové" trochu hrubozrnnější a modernější komedie. Taky máte problém s tím, že jste si spočítali počet svých sexuálních partnerů a on se pohybuje v řádech desítek, nikoli jednotek? Ano, na tomhle předpokladu je založen poměrně jednoduchý příběh této komedie. Ally v podání snesitelné Anny Faris zjistila, že se od údajného průměru 10,5 odchyluje velmi výrazně, protože má za sebou 19 sexuálních partnerů a další je v opilosti na cestě. 20 partnerů, to by mělo být její maximum, a tak z jednoduché logiky došla k závěru, že jejím manželem musí být někdo z předchozích milenců, protože dalšího mít nemůže, neboť by magickou dvacítku překročila. Příběh je založen na jediném článku, který si Ally přečte. Promiskuita není něco úplně normálního, ale aby se z toho dělal takový problém... dobře, pro komedii to není vůbec špatný základ, jenže asi po minutě už víte, jak to skončí a jaký bude průběh. Přesto by film mohl nadchnout komickými scénami. Nenadchne. Párkrát se možná zasmějete, ale jinak je zde příliš klábosení o ničem. Promiskuita se kritizuje, ale nakonec na tom vlastně nezáleží, protože toho pravého může najít každý. Je tedy recept na šťastný život užívání si? Nejsem si jistý, jestli komedie měla mít nějaké širší poselství, ale vím, že Chrise Evanse prostě můžu a že v tomhle filmu na sebe zase strhl pozornost.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když máte náladu na jednoduchou, přímočarou romantickou komedii, kde to v závěru dost hapruje.

Hodnocení: 40% za to, že jsou tam momenty, kdy se člověk skutečně zasměje, ale stejně tak i scény, kdy se nevěřícně chytá za hlavu

Hurá do Afriky! (Konferenz der Tiere, 2010)

V současné době je naprosto normální, že animák s sebou nese ekologické poselství. Nedělejte tohle, protože ubližujete zvířátkům. Do dětí se tak hned od malého věku hustí, že by se měli k přírodě chovat pěkně, nechat zvířátka žít a rozhodně žádným způsobem neznečišťovat životní prostředí. "Happy Feet 2" ukazoval hrozbu globálního oteplování, jen mu nedošlo, že děti s tímhle asi moc neudělají a dospělí se na takový film vykašlou. "Lorax" už byl úspěšnější a dětem říká, že bychom neměli ničit nic, co nám přinesla příroda. Ze tří, které budu v tomto odstavci zmiňovat, je rozhodně tím nejlepší. Na řadu tedy přichází "Hurá do Afriky!", film ekologicky tak silně zaměřený, až to bije do očí. Chudáci zvířátka v Africe jsou na tom hrozně špatně, protože jim lidé postavili přehradu, která zadržuje všechnu vodu na jednom místě. Důvod? Jednoduchý. Na přehradě se postavilo zábavní středisko, které bude hodně vydělávat. Zvířátka zatím mohou trpět. Film natvrdo prohlašuje věty, které odsuzují podobné lidské jednání, zvířátka jsou zase ukazována jako skupina, která se za větším účelem může spojit. Film je neskutečně nereálný a srdcebolný, snaží se hrát na roztomilou strunu, což je jediná možnost, jak na svou stranu dostat děti, které si odnesou finální poselství, že šťastný může být člověk bez peněz, hlavně když jsou šťastná zvířátka kolem. Nechci snižovat snahy ekologů něco dělat s tím, jak zacházíme se světem, ale tohle je prostě špatný pokus. Ani by tak nevadila animace, která se s americkou prostě nemůže rovnat, jako vadí příběh, který je neskutečně jednoduchý. Mnohem větší dojem na mě udělalo zadržování vody v komiksu "Habibi", což rozhodně není ekologické dílo a rozhodně ne komiks bez chyby. "Hurá do Afriky!" je tak dalším pokusem, jak odlišit evropský animák od toho amerického. Pokus je to neúspěšný, slabý a bez vtipu.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete zkusit animák poevropsku a s tou ekologií to skutečně myslíte vážně.

Hodnocení: 30% za to, že animace je sice na nižší úrovni, ale film shazuje jeho nikoli naznačované, ale natvrdo střílené poselství

Sanctum (Sanctum, 2011)

James Cameron má rád podvodní natáčení, což se mu hodilo při filmování "Titanicu", ale hlavně u snímků "Tajemství Titaniku 3D" a "Tajemné hlubiny 3D". "Sanctum" není dokumentární film a není to ani epický romantický příběh. "Sanctum" by měl být asi thriller, ale myslím si, že označení "dobrodružný film" tomu bude slušet více. Camerona k produkci přemluvili asi jenom tím, že se bude natáčet na skutečně unikátních místech. Tohle by podle všeho mělo stačit i divákovi, protože jinak je snímek naprosto prázdný. Kdyby zde nebyly nějaké pěkné podzemní záběry, "Sanctum" by nemohlo nabídnout vůbec nic. Příběh je o tom, že je nalezena unikátní jeskyně, v které je skupina badatelů uvězněna. Trochu to připomíná snímek "Pád do tmy", jen bez těch potvor a samozřejmě bez jakékoli atmosféry. "Sanctum" pak místo toho přináší celou řadu neskutečných klišé stejně jako poslední Cameronův autorský projekt "Avatar". Mám pocit, že Cameron začal sázet na filmy, které mají diváky odrovnat svou formou, na scénář už naprosto rezignoval. Bojím se, že to potvrdí i svým dalším filmem, kde už bude uveden jako režisér. Pokud to nakonec skutečně bude "Avatar 2", nejspíš se bojím oprávněně. Ion Gruffudd podává opět hodně špatný výkon, a tak se "Sanctum" propadá ještě o něco hlouběji. Vážně hodně špatný pokus, u kterého nakonec vlastně nevyšla ani ta forma. V takovém případě bych pak raději doporučil snímek "A Lonely Place to Die", který jsem si sám nezamiloval, ale řeší podobné téma, řeší ho napínavěji a navíc dokázal využít prostředí a dokonale zaujmout přírodou, kterou jsou v tomto případě kopce a skály. Podzemní jeskyně v "Sanctum" také naskýtala zajímavé prostředí, ale zůstalo trestuhodně nevyužito.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když si myslíte, že cokoli, na co sáhne James Cameron, promění se ve zlato. Zjistíte, že nepromění a že Cameron má vlastně slabost pro ne tak dokonalé scénáře, které se snaží ukrýt pod nablýskaným obalem.

Hodnocení: 30% za to, že jsou tu sem tam pěkné záběry na podzemní svět, jinak nic

Dluh (Debt, 2010)

Nevím, nevím, ale podle toho, co jsem mohl v poslední době vidět, mám pocit, že americký thriller je na ústupu. Ať už to jsou filmy "Muž na hraně", "Kontraband", "Colombiana" anebo také "Zkrat", ani v jednom případě se nejedná o nic objevného. Po "Muži na hraně" se znovu v thrilleru setkávám se Samem Worthingtonem, který - když už nic jiného - alespoň v tomhle případě dokazuje, že v něm ještě nějaké to herectví je. Tedy až na ten příšerný akcent. Rozvržení filmu je docela zajímavé, protože se odehrává ve dvou časových rovinách. Tou jednou je "současnost" (ve skutečnosti je to rok 1997) a tou druhou je rok 1965, konkrétně v Berlíně. Ve starším datu se odehrává událost, která má následky do budoucnosti. Výborné herecké obsazení ale nezaručuje využití potenciálu. Stejně tak to nezajistil ani scénář, který sice pokukuje po zajímavých momentech - hlavně ponorka z dlouhého uzavření v bytě je skvělá - ale v konečném důsledku pouze představuje něco neskutečně dlouhého a nudného. Já jsem vždycky měl pocit, že thriller by měl být film napínavý, kde budete hltat každou další minutu a budete jako struna očekávat, co se z toho nakonec vyvrbí. Ale filmy jako "Smrtonosná past" se nenatáčí každý den. Snaha narvat do "Dluhu" city a zaměřit se hlavně na lidské osudy nevyšla. Film místo toho, aby napínal, nudí. Proto je to zdlouhavé a konec konců i nezajímavé. Dvě časové roviny ve skutečnosti příběh ještě více rozmělňují, než aby mu pomáhaly. Tohle je vážně velká škoda, protože od hereckého obsazení jsem si sliboval skutečně hodně.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když byste chtěli od filmu nějakou zajímavou napínavou jízdu, ale pak si to rozmyslíte a chcete jenom zabít skoro dvě hodiny svého času.

Hodnocení: 40% za to, že kdyby se z toho udělalo skutečně jen drama, mohlo to být méně roztahané, člověk pak čeká akci, kterou nedostane - zabitý potenciál

Méďa (Ted, 2012)

Příliš jsem od "Médi" nesliboval, ale prostě mě dostal plakát, kde Mark Wahlberg spolu s Méďou stojí zády k divákovi a močí do mušlí s flaškou v ruce. Tohle je prostě ten správný typ humoru, který mi sedí. Nemýlil jsem se, protože to, co mi bylo nabídnuto, to byla výtečná komedie, kde byly některé vtipy nečekané, jiné propracované, ale hlavně tahle komedie prostě jede a nabízí každému divákovi, aby si zde našel to, co potřebuje. Ti odvážnější tu mají skutečně velmi hrubozrnný humor, který slabší povahy může šokovat, pro fanoušky je zde však dostatek humoru, ale i skvělých odkazů, jako třeba ten na "Flashe Gordona". Když z telefonu zazní melodie Darth Vadera jako vyzváněcí tón Wahlbergovy přítelkyně, neubráníte se úsměvu, stejně jako ve chvíli, kdy se ozve úvodní melodie seriálu "Knight Rider" ve chvíli, kdy volá Méďa. Film ujíždí na popkulturních odkazech a narážkách, kdy citována jsou i aktuální věci jako například propadák "Jack a Jill". Odkazů je zde skutečně spousta a divák, aby si film skutečně užil, musí mít trochu povědomí o různých aspektech americké kultury. Ten, kdo se nikdy nezajímal o basketbal, asi nepochopí Méďovu narážku na jakéhosi Kareema.Je toho ale mnohem více. Co mile překvapí, je výkon Marka Wahlberga, kterého jsem v poslední době měl tu čest vidět ve slabších filmech. V tomhle případě ale válí a jako budižkničemu je skvělý, moment, kdy zpívá, je skutečně příšerný, a proto také nezapomenutelný. Potěší pak kamea Toma Skerritta, Sama Jonese (představitel Flasha Gordona), který je skutečně milým překvapením, a rozhodně nezamrzí ani skvělá rolička pro zpěvačku Norah Jones. V tomhle filmu je humor spolu s city podán v takovém koktejlu, až to se mnou zamávalo a já musím s hodnocením skutečně vysoko. Pro mě zážitek, ale je pravda, že každému humor nesedne a film je spíš pro vyvolené, kdo se nebojí trochy toho drsného vtipu a sprostých slov.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když máte rádi černý, ale i sprostý humor, "Méďu" si prostě zamilujete.

Hodnocení: 90% za to, že mně to rozesmálo jako už dlouho nic, navíc plyšový medvídek je moje oblíbené zvíře, které mě provází zatím celým životem

Piráti (The Pirates! Band of Misfits, 2012)

Studio Aardman v poslední době docela jede. Zabodoval snímek "Velká vánoční jízda" a teď jsou na tom docela dobře i "Piráti". Musím říct, že se ani příliš nedivím. Jejich humor je dostatečně suchý, ale v některých místech vám vážně dokáže vyrazit dech - v tom nejpozitivnějším smyslu slova. Nejsou to jen jednotlivé vtipy, ale také je zde příběh, který je docela originální. "Piráti" se úplně nevezou na vlně "Pirátů z Karibiku", ale rozhodně se nedá říct, že právě teď je ještě doba vhodná na podobné filmy. "Piráti" se točí kolem soutěže o nejlepšího piráta, ale ukazuje se, že důležitější je ještě královna Viktorie, která se stává hlavním záporákem. Vše je pak podáno s nadhledem, který je místy až kacířský - alespoň vzhledem k osobě královny - ale nic to nemění na tom, že zde jsou skvělé zábavné scény, jež vám velmi zpříjemní váš filmový večer. Pokud máte rádi jednoduchý humor, asi se bavit nebudete, protože tenhle je propracovaný. "Piráti" místy připomínají grotesku a taškařici, ale berou si z nich to nejlepší, co mohli. Velká výhoda filmu je, že je schopný inteligentního slovního humoru, což grotesku posouvá na mnohem vyšší úroveň. "Piráti" pak spojují to nejlepší, co v sobě britský humor má. Rozhodně pak neurazí slyšet v postavách pirátů a dalších hlasy Hugh Granta, Martina Freemana, Salmy Hayek nebo Brendana Gleesona. Po "Méďovi" další výborná komedie, u které se nebojím dávat docela vysoké hodnocení.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když vás nebaví klasické animáky a máte rádi britský styl humoru.

Hodnocení: 70% za to, že se u filmu "Piráti" může člověk pobavit spíš na intelektuální úrovni