Vzniky kapel jsou pro mě většinou zajímavým zjištěním toho, jaké je vlastně zákulisí toho, když se píší dějiny rokenrolu. Film "The Runaways" je přesně takovým snímkem. Sledujeme titulní skupinu, jak se dává dohromady. Jsou to mladé holky, které ještě nemůžou ani legálně pít alkohol, ale jsou oddány muzice a chtějí hrát a zpívat. Nechtějí být nějakým chorálem, ale skutečnou rockovou kapelou, která může klidně konkurovat chlapským kapelám. A snad by se jim to i povedlo. Co byl hlavní faktor neúspěchu? Nejspíš jejich věk, vzájemné nepochopení se, vázanost na rodiny, nebo naopak naprosté zrušení kontaktů k rodině, a možná i výstřední manažer Kim Fowley, kterého dokonale zahrál Michael Shannon, což je neskutečný herec, který má zaděláno na skvělou kariéru, protože se svými schopnostmi může dokázat ještě hodně. Role mu zatím nepřáli, ale teď se ukázalo, že když mu dají šanci a budou mu věřit, odvděčí se. Nominace na Oscara za "nouzový východ" rozhodně nebyla náhodou. Pozornost se ale asi nejvíce zaměřovala na Dakotu Fanning a Kristen Stewart, které se maximálně snaží vymanit z toho, že hrají proto, že jsou pěkné. Kristen má na to být dobrou herečkou, podle všeho se uchytí i Dakota. Rád budu dál sledovat, jak se jejich kariéry budou vyvíjet. Jen škoda, že film "The Runaways" nebyl o něco drsnější a méně přízemní. Pak by to mělo grády a mohl to být skutečný film o vzniku rockové kapely.
Hodnocení: 60% za to, že je to trochu slabá verze toho, jak by mohl film o rokenrolových divách vypadat
Rok jedna (Year One, 2009)
Michael Cera vypadá s dlouhými vlasy jako debil. Jack Black zase ukazuje, že pitomé komedie mu jdou, ale to neznamená, že se budou líbit. "Rok jedna" je jednoduše jedna velká pitomost. Když už je tam scéna vtipná, okamžitě je následována nějakou příšernou trapností, která celkový dojem zabije. Prdící scény nebo scény s hovny - s prominutím - nejsou něco, co by diváka oblažilo. Od člověka jako Harold Ramis bych čekal přece jen něco víc. Přijde mi, že snímek je jen slátaninou těch nejblbějších scének celé filmové historie. Takhle prostě dobrou komedii nelze dělat. Myslím si, že je možné natočit komedii, která je inteligentní a vtipná, ale v tomhle případě se to prostě nepovedlo. Black a Cera mi v tomhle případně nesednou, o jejich kolezích ani nemluvím, i když Olivera Platta si rozhodně zapamatujete. Nejhorší na "Roku jedna" je skutečnost, že má vlastně nulovou zápletku. Ti dva jen putují, naprosto nesmyslně jsou svědky různých příběhů z bible, které se nemohly stát v průběhu několika dní, a přitom se mají stát proroky, aby se toho nakonec vzdali pro obyčejný život. No jo, morální ponaučení na konci nesmí chybět a je to fakt příšerné. Na téhle komedii není nic dobrého.
Hodnocení: 25% za to, že je to jednoduše špatná komedie
Nedotknutelní (Intouchables, 2011)
Já vím, že se objeví tací, kteří budou říkat, že je to vlastně patetický příběh, který stojí jenom na tom, že jedna z postav je postižená a může hýbat jen hlavou, ale nemůžu si pomoct, tohle je prostě příběh, který mě chytl za srdce. Hlavními postavami jsou kvadruplegik Phillipe a jeho pomocník Driss. Na první pohled dvojice, která by se logicky neměla dát dohromady. Phillipe je bohatý, ale ochrnutým, a tak vyžaduje permanentní péči. Driss je zase mladík, který se právě dostal z basy, je bezprostřední, řekne, co si myslí, mírně nespolehlivý a hlavně z chudinské čtvrti. Takoví lidé se k boháčům většinou nehodí. Ale právě svou bezprostředností a svým chováním si Driss získá nového zaměstnavatele, kterému zasáhne do života tak, že ho doslova převrátí naruby. Driss si získává všechny a získá si i diváky, stejně jako si je získá tento film. Je to chytrá, dojemná komedie, která staví na interakci dvou hlavních postav, ale i Drisse s ostatními osobami. Funguje to. Nezáleží na tom, že je to příběh podle skutečné události. Jako takový ho nehodnotím. "Nedotknutelní" by byli skvělým filmem, i kdyby byli natočeni jako originální příběh. Francouzi opět přesvědčují, že jsou schopni vytvořit něco, co je schopné překonat hranice země a zaujmout celý svět. Je to dobře, francouzská kinematografie má silnou tradici a je potřeba ji znovu rozdmýchat. Daří se to v hororu, nyní podle všeho i v jiných žánrech.
Hodnocení: 90% za to, že je to krásný lidský příběh, další ze silných filmů, který nepotřebuje romantiku a mileneckou lásku
Johnny English se vrací (Johnny English Reborn, 2011)
Musím říct, že od tohohle filmu jsem si mnoho nesliboval. Přece jen jsem si myslel, že "Johnny English se vrací" bude jenom obyčejná ptákovina, která se bude snažit hloupě navázat na první film. Ale nakonec musím říct, že jsem docela spokojený. Ten, kdo za to hlavně může, je samozřejmě Rowan Atkinson. Není tak potrhlý jako jindy, i když některé scény vám rovnou připomenou klasické skeče Mr. Beana, ale film je podán vcelku vkusně, velmi se pak podobá snímku "Dostaňte agenta Smarta", s nímž má i velmi podobnou zápletku. Abych pravdu řekl, asi bych dal přednost "Smartovi", ale to jen proto, že si tam zahrála i oblíbená Anne Hathaway. "Johnny English" ukazuje, že Rowan Atkinson má pořád komediální potenciál a že klidně utáhne celý film. Nandá to mámě své šéfové a nebojí se ani mlátit britskou královnu po hlavě tácem. Ano, těch spojitostí s klasickým Mr. Beanem najdete hodně. Kromě toho dostanete i Englishe, který se učí u mnichů. Film "Johnny English se vrací" nepřinese nic převratného, nesnaží se o to, ale je prostě příjemným setkáním se starým známým, který je pořád stejně tupý, ale dokáže se z každé situace dostat. Příběh je schématický, ale v tomhle případě to zase tolik nevadí. Pobavíte se, když přečkáte pár scén, které vám přijdou známé a možná až zbytečně hloupé. Škoda nevyužité příležitosti pro Gillian Anderson.
Hodnocení: 60% za to, že je to překvapivě komedie, která má úroveň a nemusí povětšinou zacházet do trapností
Killer Elite (Elitní zabijáci, 2011)Alvin and the Chipmunks: The Squeakquel
Když už má člověk k ruce taková esa, jako jsou Jason Statham, Clive Owen, ale hlavně Robert De Niro, už to musí být talent, aby z toho nevykřesal něco, co vážně bude stát za to. Gary McKendry ukázal, že takový potenciál klidně zabije, ani jedním okem nemrkne. Dobře, měl v ruce příběh, který se chce tvářit jako politický thriller se spoustou zabijáků, který je ale ve skutečnosti střílečkou zasazenou do 80. let, což člověk pozná v podstatě jen proto, že tu většina chlapů má knírek, případně i hodně odrostlé kotlety. Pořád si ale myslím, že režisér by tam měl být od toho, aby tomu dal trochu šťávy, kdyby se mu to zdálo nudné. McKendry očividně odmítl vkládat do filmu více, než je potřeba. Vybral si skvělé herce, udělal pár pěkných scén, hlavně těch akčních, ale všechno utopil v jediné linii, která naprosto postrádá zvraty. Film jsem viděl v podstatě jako linii, která se objeví na monitoru, když pacient zemře. Ze začátku to možná vypadalo, že defibrilace zabere, ale nakonec museli doktoři potvrdit, že pacient je mrtvý a nic mu nepomůže. Už jen zbývalo přikrýt dekou a zapsat čas úmrtí. Škoda. Robert De Niro má několik skvělých scén.
Hodnocení: 40% za to, že je to hrozně roztahané a ve skutečnosti tomu naprosto chybí napětí nebo gradace
Alvin a Chipmunkové 2 (Alvin and the Chipmunks: The Squeakquel, 2009)
Některé filmy vás zase jednou donutí přemýšlet o tom, proč. Proč se vlastně něco takového pořád točí? Copak byl první film takový úspěch? Dobře, přiznám, že jsem film "Alvin a Chipmunkové" snesl, ale abych se musel dívat na pokračování? Ne, to mě vážně zase tolik nedostalo. Jenže jsem se na film nakonec podíval. Nebudu říkat, že svého rozhodnutí lituji, ale film "Alvin a Chipmunkové 2" mě rozhodně nenadchnul. Trochu mi to připomíná plast. Hned vysvětlím. Koupíte si balení Coca-Coly, všech šest plastových lahví vypijete, pak je vyhodíte do žlutého kontejneru. Až si příště budete kupovat Pepsi, protože Coca-Cola došla, dostanete je v lahvích, které byly vyrobeny recyklací těch od Coca-Coly. Vypadá to stejně, ale nakonec dostanete něco jiného, trochu horšího. Rozdíl mezi prvními a druhými Chipmunky je jenom v tom, že jsou zde i Chipettky, tedy dívčí protějšky chlapeckých veverek. Je zde pořád pisklavé zpívání, což je asi pořád největší pozitivum. Jinak to vážně za nic nestojí. Asi jsem proti filmům, kde jsou herci s animovanými postavičkami, ale řekněte mi o nějakém dobrém, který následoval po "Králíkovi Rogerovi". Tenhle to rozhodně není. Jasonovi Leeovi přeji, aby konečně dostal nějakou pořádnou roli, která ukáže, že opravdu má komický potenciál.
Hodnocení: 30% za to, že bez zpívání a těch animovaných veverek by to vlastně byla obyčejná hloupá komedie ze školního prostředí
Jana Eyrová (Jane Eyre, 2011)
Alvin a Chipmunkové 3 (Alvin and the Chipmunks: Chipwrecked, 2011)
Co si budeme namlouvat, Chipmunkové jsou snesitelní asi jako mravenci ve spoďárech. Nebyli vtipní poprvé, už vůbec ne podruhé, ale stejně jsme se s nimi mohli setkat i potřetí. Aby toho na mě nebylo mnoho najednou, musel jsem si sledování dvojky a trojky rozdělit do dvou různých dnů, protože najednou bych je asi nedal. Pozitivum je skutečnost, že se konečně dostáváme z prostředí nahrávacích studií a soutěží, nesoustředíme se na hudbu, ale na životy Chipmunků a Chipettek. Dave jich všech šest adoptoval a teď se s nimi vydává na dovolenou. Alvin samozřejmě musí všechno zkazit a zaručeně je z něj jeden z nejotravnějších chlupáčů, co se kdy objevili ve filmu. "Alvin a Chipmunkové 3" vracejí Dava do hry a Jason Lee má zase jednu pitomou roli do své filmografie. Asi navždy zůstane Earlem, jehož karma nikdy nebyla naplněna. Bohužel. Pozitivní na trojce jsou pak jen pouze popkulturní narážky, které jsou minimálně úsměvné. Narážky na "Pána prstenů", "Ztracené" a "Trosečníka" nejsou geniální, ale lepší než drátem do oka. A Simone je rozhodně borec. Alespoň v první chvíli. Nedivil bych se, kdybychom se dočkali čtvrtého dílu, ale stejně tak bych netruchlil, kdyby nic takového nepřišlo.
Hodnocení: 35% za to, že je to díky sem tam dobrým hláškám o něco lepší a o něco nápaditější než dvojka
"Jana Eyrová" není zrovna film, na který bych se rád díval sám, ale zajímal mě, proto jsem využil příležitost a podíval se na něj se svou přítelkyní. Musím říct, že mě hodně zajímalo, jak bude fungovat spolupráce Mii Wasikowské a oblíbence Michaela Fassbendera. Musím říct, že jsem byl hodně překvapený, jak jim to fungovalo. Michael Fassbender zase ukázal, že nezáleží na tom, kolik filmů ročně točí, pořád je dokonalý a pokaždé jiný a osobitý. Na něj bych mohl pět chválu neustále, ale musím vyzdvihnout i Miu. Jako Australanka se s britským prostředím sžila krásně, ale hlavně podala výborný výkon, za který jí odpustím i "Alenku v říši divů". Neznám předlohu a tohle bylo i mé první filmové setkání s Janou, ale myslím si, že některé momenty zde byly přece jen slabší. Především pak chvíle, kdy si konečně řeknou, že se milují. Z britské konzervativnosti a chladnosti se najednou přešlo k americkému úsměvu a maximálnímu projevování citů. Já vím, že divák tohle chce, ale nebylo by lepší, kdyby mírná odtažitost nadále zůstala? O to silnější by pak mohl být závěr, který přece jen dokazuje, že knihy Charlotte Brontë nebyly jen obyčejnou červenou knihovnou a mají svou sílu i v dnešní době.
Hodnocení: 70% za to, že jsem si po delší době zase rád dal klasiku v novém a výborném provedení
Zkrat (Haywire, 2011)
Steven Soderbergh je režisér, který pro své filmy dokáže získat hvězdy filmového plátna. Nejinak tomu byl v případě filmu "Zkrat". Michael Fassbender, Michael Douglas, Ewan McGregor, Antonio Banderas, ale i Channing Tatum jsou herci, kteří už si stačili udělat jméno, někteří takové, které už nebude nikdy zapomenuto. Ani jeden z nich nemá ve snímku dostatek prostoru, protože pozornost se soustředí na hlavní hrdinku, kterou je Gina Carano, fitness instruktorka a specialistka na bojová umění. V akčních scénách je to poznat, jsou drsné, živočišné, skvěle provedené. A nejen díky Gině, ale i díky ostatním hercům. Trailer, kde se Gina utkává s Michaelem Fassbenderem jasně ukazuje, že akční stránka je skvěle propracovaná, choreografie prostě funguje. Jenže to je tak všechno. Soderbergh před námi rozehrává příběh, který je neskutečně malý a jednoduchý. Od člověka, který dělal všechny "Dannyho parťáky", ale i skvělý film "Nákaza" ze stejného roku jako "Nákaza", bych čekal prostě víc. Náhodné spojení se s mladíkem Scottem, kterému vlastně všechno hlavní hrdinka vypráví, je dle mého názoru zbytečné a nemá žádné pořádné opodstatnění. Nakonec je to jen obyčejný film o tom, jak chce drsná agentka zjistit, co se stalo, proč jí podrazili, a pak se samozřejmě chce pomstít. Nečeká nás ani velké akční finále. Soderbergh to vzal jako oddychovku a kritici tomu budou dávat dobré známky jenom proto, že je to Soderbergh. Tohle je prostě špatně.
Hodnocení: 45% za to, že to má dobré akční scény a příjemné herecké obsazení, které je naprosto nevyužité
Colombiana (Colombiana, 2011)
Hvězda Zoe Saldana stoupá a tahle ženská je v akčních filmech hodně příjemná, stejně jako byla dobrá ve "Star Treku". Jenže většina akčních filmů, kde hraje, mají dost pokoněný scénář. Luc Besson se může snažit, jak chce, může přizvat na režisérskou stoličku někoho jiného, než je on sám, ale v novém tisíciletí jsou výsledky jeho filmů... Řekněme rozporuplné. "Colombiana" není výjimkou. Je to jenom slaboduchý odvar toho, co byly filmy jako "Brutální Nikita" nebo "Leon". Motiv, který se prolíná zbytečně dlouhým filmem, je pomsta. Když už se chce točit film o pomstě, měl by se pojmout nějak originálně. Například jako oslava starších klasických pecek (filmy "Kill Bill") anebo drsně, neúprosně, depresivně jako třeba ve filmu "Oldboy". "Colombiana" není v ničem výjimečná. Příběh je v podstatě naprosto jasně nalajnovaný, nijak se neodchyluje od průměru. Přirovnal bych ho k filmu "Zkrat", který měl ale o něco lepší akci. Jsou zde momenty, které se snaží o hlubší vhled do osobnosti a podstaty hlavní hrdinky, ale z tohohle prostě osobní příběh neuděláte. Moc jednoduché, moc dlouhé a vlastně naprosto zbytečné. Obyčejný akčňák s dobře provedenou akcí, které je na stopáž docela málo.
Hodnocení: 40% za to, že je to ještě nudnější a přímočařejší než výše popsaný "Zkrat"
Žádné komentáře:
Okomentovat