Mistrovský plán, nerdi, Bel Ami, suši, Lorax, Spy Kids a mnoho průměrného

Mistrovský plán (Tower Heist, 2011)

Ekonomická krize zanechala v Američanech velmi rozporuplné dojmy o tom, jak je vlastně jejich ekonomika silná. Ti frajeři z Wall Street se najednou - zase - stali hyenami, které si nezaslouží obdiv, ale zlobu. Bylo na čase, kdy se objeví nějaký další film, kromě pokračování legendárního filmu "Wall Street". "Mistrovský plán" je jednou z těch vlaštovek. Stačí jmenovat obsazení - Ben Stiller, Eddie Murphy, Alan Alda - a hned je jasné, že se jedná o komedii. Ovšem je to komedie, která má silné dramatické základy. Přece jen, přijít o všechny peníze vadí, i když se to v té písničce zpívá jinak. A tak se zaměstnanec hotelu rozhodne, že spolu s dalšími lidmi okrade člověka, který okradl je. Makléř má tvář Alana Aldy, který je pořád ve skvělé formě. Člověk se sám sebe ptá, jestli věk Alana Aldy a jeho drobná podoba s Ruppertem Murdochem je čistě náhodná. Téma aktuální, navíc s dobrými hereckými výkony, a to i v případě Eddie Murphyho, který ukazuje, že má stále na to, aby byl komediální hvězdou, jen si musí vybírat lepší filmy. Skupinka zlodějů si sedla, Casey Affleck ukázal, že mu na žánru nesejde a že bude stejně dobrým hercem, jako je jeho bratr režisérem. V herectví ho přece jen překonal.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když máte rádi "Dannyho parťáky" a rádi zkusíte dobrou komedii, kde ta velká krádež zase tak úplně podle skvělého plánu nejde.

Hodnocení: 60% za to, že je "Mistrovský plán" sice komedie, ale skvěle se mu daří zvládat i vážné momenty.

Přizdis*áči (The Inbetweeners Movie, 2011)

Věřte tomu, že i v současné době je možné natočit výtečnou komedii o tom, že parta nerdů si chce "zasunout". V tomhle případě se ale nejedná o Američany, ale o Brity, kteří na tom jsou ale se sexuálními problémy stejně. Jen, jak se v případě komedie "Přizdis*áči" ukazuje, jsou schopni svůj problém řešit vtipněji a vulgárněji, ale s tím, že když máte rádi drsnější humor, budete se bavit. A bavit se budou i ti, kteří tak drsný humor nemusí. Film zachází hodně daleko. Ještě ne dvacetiletý mladík se olizuje se zhruba šedesátiletou ženou, která toho má na sobě asi tolik jako Borat na pláži, v bidetu leží hovno, které si užijete ve frontálním záběru, budete se cítit trapně, budete zhnuseni, ale pokud nejste puritáni, budete se s těmi pitomci pitomými neskutečně bavit. Dejte jim šanci, děti zavřete do jejich pokojů a užijte si zábavu, která  vás dostane. Ale jak říkám, musím vás varovat, protože místy je ten humor skutečně hrubozrnný, ale díky tomu, že je z Británie, uvědomíte si, že fekální vtipy pořád ještě mají šanci uspět a že nerdi jsou hrdiny dneška. Není to jen "Big Bangem", ale právě i seriálem "The Inbetweeners", na který snímek navazuje. Pro mě rozhodně palec nahoru. Trapnost pořád může být vtipná!
Kdy je na film vhodné kouknout: Když máte rádi skutečně dobré vulgární teenagerovské komedie a dokážete se smát hovnu v "dětském záchodku".

Hodnocení: 70% za to, že Britové prostě umějí natočit něco, co se přímo nepodobá "Prcičkám", ale rozhodně je to neskutečně vtipné

Moje krásná učitelka (Larry Crowne, 2011)

Tom Hanks je neskutečný slušňák, až má člověk touhu si ke sledování filmu "Moje krásná učitelka" vzít nějaký alkohol, aby mu na krku nezačala růst kravata a ze slovníku mu nevymizely všechny sprosté výrazy. Sám pro sebe a se sebou si legendární herec natočil snímek, který bych označil jako malý film o malém člověku. Radši jsem měl ale Hankse jako malého člověka ve velkém filmu. Samozřejmě narážím na "Forresta Gumpa", na snímek, který mnohým obsazuje přední příčky osobních žebříčků, jiní se na něj z principu odmítají podívat. Jeho Larry Crowne je chlápek, který doplatil na to, že ekonomická krize si vyžádala změny ve firmách, které chtějí ještě více vysokoškoláků. Ti, co vejšku nemají, mají jednoduše smůlu. Larry Crowne je propuštěn, žije sám a jeho život se zdá neutěšený, ale díky tváři Hankse vám stejně přijde, že je vlastně šťastný. Ale pravé štěstí má teprve najít, protože se sblíží s učitelkou komunikace/konverzace. I když je učitelka vdaná, rozhodně není šťastná. Ale může být v klidu, protože snímek je tak neskutečně sladkobolný, že je zde happy end pro všechny. Kromě jejího manžela. Mezi Hanksem a Roberts to ve filmu snad ani na chvíli nejiskří, ale tak ono už je z plakátu jasné, že ti dva to musí dát dohromady, tak proč se o něco snažit. Ona se jednou opije, začnou se líbat, to jako jiskření stačí, a to i přesto, že se film tváří jako melodramatická romantická komedie. Asi se nebudete úplně nudit, budete vzdychat nad tím, jak hezké to vlastně může být, budete trnout, jestli spolu nakonec skončí. Ano, tohle všechno se vám může přihodit, když jste ještě žádnou romantiku neviděli. Hanks jako herec nezklamal, ale jako režisér se opět moc neukázal. Ať si klidně produkuje, ale jako režisér by si měl zkusit vybrat lepší náměty a lépe je zpracovat. Takhle má člověk pocit, že akorát prodává své jméno.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když máte vážně rádi Hankse a Roberts a nesejde vám na tom, že se dají dohromady, i když vlastně nevíte proč, neboť si vůbec nesednou.

Hodnocení: 35% za to, že je to příliš přímočaré, příliš se to snaží zalíbit a nemá to v sobě potřebný náboj

Muž na hraně (Man on a Ledge, 2012)

Elizabeth Banks by potřebovala trochu víc, abych jí věřil, že je skutečně profík ve vyjednávání. Ale začněme pěkně od začátku. Již od začátku nám totiž "Muž na hraně" všechno prozradí. Ve filmu nezůstává jediné tajemství a to je špatně. Prví čtvrt hodina ještě vypadá dobře, ale pak jsou najednou všechny karty odhaleny. Jak by pak vypadal poker, kdyby všichni vyložili karty na stůl a až pak se rozhodovali, kolik kdo přihodí a kdo hru vzdá. Na takový poker by se každý vykašlal. Sam Worthington hraje Nicka Cassidyho, který ze svého hotelového pokoje vyleze na římsu a zdá se, že chce skočit. Nečiní tak a vyčkává na policii, aby si mohl objednat specialistku na vyjednáváním zmiňovanou Elizabeth Bank, která je prostě příšerná. Jako kdyby vůbec nevěděla, co vlastně hraje. Když se trochu zakecají, divák najednou zjišťuje, skutečně velmi brzy, proč je Nick na střeše. V tu chvíli divák přestává mít o děj zájem, protože je mu vše řečeno. Z poměrně dobrého thrilleru se pak stává obyčejný heist film - jednoduše film o loupeži, který nezachrání ani hláškující Jamie Bell a jeho sexy kolegyně. Tíživé okamžiky ze začátku jsou zabity rádoby komediálními prvky, takže se nic ve stylu Kinga a jeho povídky Římsa nekoná. Závěr je už naprosto hollywoodsky přiblblý, což si Ed Harris, který je největším pozitivem, nezasloužil. Proti tomuhle filmu bych dal z poslední doby rozhodně přednost filmu "Mistrovský plán".
Kdy je na film vhodné kouknout: Když si myslíte, že se chcete dívat na thriller, ale ve skutečnosti máte zájem o nevtipnou, rádoby romantickou akčárnu.

Hodnocení: 30% za to, že skvělí herci se jen snaží utáhnout scénář bez nápadu parazitující na všem, co žánr nabízí

Miláček (Bel Ami, 2012)

Když se dívám na film s Robertem Pattinsonem, nejprve se musím zbavit představy, jak by se mu asi v obličeji vyjímala baseballová pálka. Robert je prostě hvězda, které to vyšlo, na druhou stranu, je to z "Twilight ságy" asi hvězda nejzářivější. Kristen Stewart se také docela našla, zbytek jenom paběrkuje, ale ještě o takové Anně Kendrick určitě uslyšíme. Ale k "Miláčkovi". Pattinsonovi se musí nechat, že se sakramentsky snaží. Toho prohnaného vidláka, který se od zadělaných bot dostal až do kalhotek nejvlivnějších žen v Paříži, mu uvěříte. Výrazy, které používá, jsou odpovídající a musím říct, že mi v té roli hodně seděl. Herečky, které byly vybrány pro role jeho milenek, jsou obstojné, ani jedna není špatný, i když Kristin Scott Thomas se v některých chvílích chová až příliš hloupě, což k ní prostě nesedí. Na filmu zamrzí nejvíce, že od začátku to vypadá na temný konec, ale Miláček si nakonec najde cestu, jak přežít a jak se dostat přesně tam, kam chce. Konec je ale v tomhle podání rozhodně neuspokojivý. V předloze je přímo řečeno, co se Miláčkovi honí hlavou, a co si budeme povídat, na papíře ten konec vypadá lépe, než v tomhle provedení, které je, řekněme, trochu mrzuté. Divák bude odcházet s tím, že si nejspíš řekne, kam se podělo těch posledních pár minut. Pro znalce předlohy v pořádku, pro neznalce trochu slabé. Intriky ale fungují, i když v některých případech je používána až příliš nejasná zkratka, která všechno o záměrech a úmyslech nepoví a může v divákovi opět vyvolat pocit, že se dívá na něco, co není úplně dotažené k dokonalosti. Jako kostýmní drama ale funguje skvěle, oči nebudou přecházet, ale kostymérům se musí vzdát poklona.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když nevíte co s večerem a máte chuť na romantiku, která ve skutečnosti romantikou vůbec není.

Hodnocení: 50% za to, že je to vcelku průměrná podívaná s dobrými hereckými výkony, ale příběhem, který si člověk užije nejspíš více v původní knižní verzi

Žraloci na s(o)uši (SeaFood, 2011)

Nemo se podle všeho ještě nenašel, jinak si nedokážu vysvětlit, proč byl natočen takový film jako "Žraloci na s(o)uši". Z pixarovské klasiky to kopíruje tolik, až to vážně pěkné není. Navíc se připojují ještě další filmy jako "Past na žraloka" nebo "Slepičí úlet". Ano, co si asi film o žralocích a dalších rybách vezme ze "Slepičího úletu", co? Tak vězte, že právě ty slepice. Už tohle samo o sobě nabádá k tomu, aby si divák myslel, že s filmem bude něco v nepořádku. A také, že je. Je tu tolik dějových linií, až je to na tak krátký film neuvěřitelné. Sledujete jich tolik, že se vám zamotávají a myslím, že ani vaše děti z toho nebudou mít příliš velkou radost. Hodně postav, většina z nich přímo vypadla z "Hledá se Nemo", jiné trochu originální. Zmiňované slepice a chobotnice. O zápletce se rozpovídávat nebudu, i když tou hlavní je asi snaha zpátky získat vajíčka. Tedy ne syna, ale teprve zárodky. Všechno troskotá na tom, že animace je jednoduše příšerná a nedokáže ani špatný, nudný a zbytečně větvený příběh ozvláštnit. Já vím, člověk by měl být k malajskému animáku shovívavý, ale jaký má smysl dělat něco, co je desetkrát horší než filmy, které byly natočeny před téměř deseti lety? Když říkám horší, tak ve všech smyslech. Nepromyšlený příběh, který chce být velkolepý a velikášský, ale sám sebe není schopný ukočírovat. Animace, kde je všechno jak z gumy či slizu. Navíc tolik hluchých míst jsem v animáku snad v životě neviděl. Jako kdyby se místy skutečně nic nedělo a my jen sledovali nudný život pod hladinou. Ale k tomu stačí se potopit do jezera a člověk stejně nejspíš zažije více. Hodně zbytečný animák.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vzít rodinu na hezký film, ale přitom si chcete zkazit chuť hloupou hříčkou, která toho kombinuje tolik, že vlastně nevíte, o co jde.

Hodnocení: 25% za to, že je to rádoby velké, rozsáhlé, ale ve skutečnosti malé a nakonec i špatně provedené po technické stránce

Kontraband (Contraband, 2012)

Divák si zase jednou řekne, jestli ten Mark Wahlberg vůbec umí hrát. Přízvuk, který on má a který je podle všeho bostonský, v některých scénách zní, jako kdyby se jednalo o cizince, nejspíš odněkud z Francie, možná z Ruska. Mark má v sobě rozhodně charisma, jen někdy si to kazí tím, že zapomene hrát. Emoce, které v některých chvílích ve filmu vyjadřuje, jsou jaksi prefabrikované a skoro robotické. Ve filmu "Kontraband" si zahrál bývalého zloděje, který už je napravený, má rodinu, ale právě kvůli jednomu z členů, svému švagrovi, je nucen zachránit život tak, že se zase pustí do něčeho nezákonného. Poslední dobou se nám s podobnými filmy roztrhl pytel. Kam zařadit kontraband? Asi někam mezi "Mistrovský plán" a "Muže na hraně". První jmenovaný je ze všech tří nejpropracovanější, druhý nejméně. "Kontraband" je kdesi mezi. Některé herecké výkony jsou zde skutečně výtečné (Ben Foster, Kate Beckinsale a samozřejmě Giovanni Ribisi, který není ani na chvíli vtipný, naopak je v roli, v níž ho většinou neznáme, a je skvělý), ale Wahlberg rozhodně není ten, kdo to táhne. Příběh je docela jednoduchý a nějakého mistrovského plánování se nedočkáme, ale plyne celkem dobře kupředu, jen ty akce jsou místy takové prvoplánové a vložené jen proto, aby to akční bylo. Nic převratného zde ale čekat nemůžete. Prostě celkem úctyhodně natočený "heist film", který nemůže konkurovat "Dannyho parťákům", ale když je zrovna nemůžete ve své videotéce najít, je tohle ucházející náhrada. Na to, že původní film "Z Reykjavíku do Rotterdamu" měl ani ne 90 minut, je tahle americká verze trochu roztahaná.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když vám ani tak moc nejde o plánování loupežné akce, o originální nápady a smíříte se s podprůměrným Wahlbergem.

Hodnocení: 50% za to, že to není nic významného v daném žánru, ale zároveň to není totální propadák, který vlastně neví, co má divákovi ukázat jako třeba "Muž na hraně"

Vrtěti ženou (Hysteria, 2011)

Britové k nám dostávají komedie, které jsou mnohdy lepší než jejich američtí kolegové. Když už jsem u toho, tak takový snímek "Přizdis*áči" to jenom potvrzuje. Britský humor je prostě jedinečný a dokazuje to i snímek "Vrtěti ženou", který vypráví o tom, jak vlastně na svět přišel jeden z nejzásadnějších vynálezů - vibrátor. Bylo to proto, že ženy se léčily z hysterie tím, že jim lékař stimuloval jejich pohlavní orgán, aby dosáhly orgasmu a uvolnily tak své tělo. Jenže masáž rukou byla poměrně náročná, a tak se zrodil nápad na vibrátor, který v tomhle případě vypadá jako pistolka nějakého kosmického poděsu. "Vrtěti psem" je film rámovaný krásnou atmosférou Londýna předminulého století, což souvisí se stylem oblékání, ale částečně i s mluvou. Přesto bylo možné do takového prostředí napasovat skutečně vtipné momenty, které posouvaly děj dál. "Vrtěti psem" je romantická komedie, což je škoda. Kdyby se romantiky ubralo, ničemu by to nevadilo. Hlavně konec pak zamrzí, protože je ve srovnání s humorem filmu prostě laciný. Vztah mezi Mortimerem a Charlotte v podání skvělé Maggie Gyllenhaal je uvěřitelný, ale v závěru prostě až moc levný. Skvěle je však doplňuje Rupert Everett, který je jednoznačně nejvtipnějším hercem po celou stopáž.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když se vám líbí lechtivé a zároveň stylové komedie. A myslím, že není na škodu, dovědět se, jak vlastně vznikl vibrátor.

Hodnocení: 60% za to, že je to dobrá a vtipná komedie, která se rozmělňuje v příšerně romantický závěr

Londýnský gangster (London Boulevard, 2010)

William Monahan si nejspíš řekl, že se pokusí zopakovat svůj úspěch s filmem "Skrytý identita", za jehož scénář dostal Oscara. Zůstal u gangsterských filmů, ale přesunul se do Londýna, kde se ale chlapec nenarodil. Je to ryzí Američan, což může být jeden z důvodů, proč snímek ne úplně funguje. Pravda, sice studoval alžbětínské a jakobínské drama, ale to ještě neznamená, že úplně chápe, jak by mohla vypadat gangsterka poanglicku. Život podobným filmům dal Guy Ritchie a v jeho šlépějích se Monahan snaží jít. Kromě toho, že sám napsal scénář, zároveň si střihl i svůj režijní debut. Je to trochu znát, protože film určitě nemá ten správný spád, v čemž je nesrovnatelný právě s Ritchiem, jehož starší, ale i novější kousky jako "RocknRolla" jsou přece jen tak nadupané, jako kdyby neměli ani a chvíli zastavit. V "Londýnském gangsterovi" nechybí akce, ale pořád se spíše jedná o konverzační film než film akční. A vlastně je to romantika, což je prvek, který zde hlavně funguje. Colin Farrell a Keira Knightley se k sobě vlastně docela hodí. Koho by to bylo předem napadlo? Druhým hodně funkčním prvkem je obletování herečky paparazzi. V tomhle smyslu jsou zde výtečné scény a je z nich vidět tlak, který je kladen na herce a herečky především. V ostatních ohledech ale film "Londýnský gangster" nevybočuje, jeho příběh je možná až příliš jednoduchý, i když úplná slátanina to samozřejmě není. Monahan se to ale snaží přebít pointou. Násilí je zde zobrazováno poměrně naturalisticky, což opět odkazuje na Ritchieho nebo McDonagha. Za mě průměr.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když už jste viděli všechno od Ritchieho a chcete mrknout na film, který si hraje na Martina McDonagha a jeho "V Bruggách".

Hodnocení: 50% za to, že je zde možná až moc romantiky a málo akce, mnoho dialogů a prázdných míst a málo střelby

Lorax (The Lorax, 2010)

Když by si někdo pustil "maraton" filmů, v kterém by - v jakémkoli pořadí - byly zahrnuty oba dva díly "Happy Feet" a k tomu ještě "Lorax", nejspíš by poslední film vypínal s tím, že už nikdy nepoužije nic, co by znamenalo, že kvůli němu budou muset kácet stromy, anebo to způsobí tání ledovců. Hned po tom otevře svou starou ledničku, cestou zabije nějaký otravný hmyz, vyhodí hromadu letáků do netříděného odpadu a nejspíš nechá i kapat vodu. "Lorax" je trochu nošením dříví na hromadu, která je každému ukradená. Jak se to říká? Házet perly sviním? Dospělé nezajímá, že je film silně ekologický, nejspíš jim to bude i vadit, u dětí můžeme jen doufat, že si z toho vezmou něco víc, než toho divného, malého a oranžového mrože bez zubů. Film má celkem dobrou vizuální stránku, ale většinu kreseb a proporcí světa a stromů stejně již vytvořil Dr. Seuss ve svých ilustrovaných knihách, které jsou pro Američany něco, jako jsou pro nás knihy od Lady a dalších. Seuss se ve svých knihách zabýval různými tématy a v "Loraxovi" je to právě environmentalismus. Nemá cenu kritizovat film za to, že je ekologicky laděný, taková je předloha. Příběh pak není z nejoriginálnějších, ale film obsahuje vtipy, které jsou velmi snesitelné. Viděl jsem horší animáky ("Žraloci na s(o)uši" například, ať nechodím tak daleko), a tak si myslím, že si film minimálně průměrné hodnocení zaslouží.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete své děti naučit, co je to ekologie.

Hodnocení: 50% za to, že si myslím, že film je originální designově, má krásné barvy, ale je prostě příliš do očí bijící se svým poselstvím

Orel Deváté legie (The Eagle, 2011)

Škoda, že se tenhle snímek snaží být až tak moc mainstreamový. Čekal jsem něco trochu drsnějšího, možná ve stylu filmů "Válka Bohů" nebo jiných temných fantasy/historických filmů, ale tohle je skutečně jen podívaná pro ty, kteří mají rádi souboje, ale přitom nesnáší pohled na krev. "Orel Deváté legie" vypráví příběh o přátelství, zarputilosti a důvěře. Vlastně to není nic jiného než buddy movie, který se snaží prezentovat jako silně historický film, který se snaží dodržovat dobu, ať už kostýmy anebo prostředím. Ta Řím jim docela skousnu, i když nevím proč Channinga Tatuma jsem si nikdy jako římského důstojníka nepředstavoval. Možná, kdyby si roli prohodil s Jamiem Bellem, funguje to o něco lépe, protože ani Bell zrovna není prototypem otroka, kterému bych věřil, že dokáže až tak dobře bojovat. Typově je zde špatné nasazení herců v hlavní roli, ale vzhledem  tomu, že to jsou herci již dost okoukaní, zase tolik to nevadí. Hlavně Channing si zapíše další roli, kde ho budou fanynky milovat a budou mu přát, aby se dal dohromady po tom strašném zranění. Film je neskutečně sterilní, což zrovna ve snímku s Říma a bojů s barbary neočekávám. Asi za to může "Řím" a další historické, případně fantasy seriály a filmy, které se krvi a naturalismu nevyhýbají. Zde by to zajímavě okořenilo scény, které mají vyznívat drsně, jinak je "Orel Deváté legie" jen honičkou za kusem zlata. A zakončení s úsměvem, jako skoro každý buddy movie? To si opravdu mohli odpustit.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když máte rádi současnou "temnější" podobu fantasy a historických filmů a chcete si zkusit trochu jiný buddy movie

Hodnocení: 50% za to, že je to docela dobré, ale mohlo to být drsnější, temnější a hlavně kratší

Spy Kids: Špioni v akci (Spy Kids, 2001)

Robert Rodriguez se na začátku nového tisíciletí rozhodl, že splní svou rodičovskou povinnost a natočí film, který by byl pro děti, ale zároveň by mohl nadchnout i rodiče. Nebude se brzdit a trochu pustí z uzdy svou fantazii i klasické prvky svých filmů, kterými jsou hlavně černý humor (ten se změnil na jednodušší) a samozřejmě násilí. I když ve "Spy Kids" násilí nechybí, je převážně komicky zpracované. Tohle je opravdu film o dětech pro děti. Carmen a Juni jsou děti, které mají nudné rodiči. Vzhlede k tomu, že rodiči jsou Antonio Banderas a Carla Gugino, dá se o té jejich nudnosti pochybovat, ale oni tak před dětmi skutečně vystupují. Obyčejní rodiče, trochu ustrašení, ale mají je rádi. Sice doma to mají narvané různými vymoženostmi a vynálezy, ale kdo ne, že? Jejich rodiče jsou ve skutečností penzionovaní agenti a děti samotné se mají vydat v jejich šlépějích. Na prvním filmu "Spy Kids" je parádní, jak se Rodriguez rozhodl ho natočit profesionálně. Dobré efekty, skvělí herci, kteří s ním spolupracují často, všechno tohle funguje. Jenže ten příběh... Pro děti to asi fungovat bude, i když si nejsem jistý, jestli film nepodporuje dětské násilí. Děti pak mohou zkoušet, co dospělí snesou, zkusí se s nimi utkat, ale na druhou stranu film ukazuje sílu rodiny, a to jak sourozeneckou lásku, tak i lásku mezi rodiči a samozřejmě mezi rodiči a dětmi. Jsou to ale samozřejmě děti, kdo problém vyřeší a všechno dotáhnou do zářného konce. "Spy Kids" jsou filmem, který započal nečekaně dlouhou sérii a dal vzniknout i takovým peckám jako je "Dobrodružství Žraločáka a Lávovky".
Kdy je na film vhodné kouknout: Když už toužíte po tom, aby se z vašich dětí stali tajní agenti.

Hodnocení: 50% za to, že je originální s dobrými efekty, ale slušela by tomu spíš televize než plátno

Spy Kids 2: Ostrov ztracených snů (Spy Kids 2: Island of Lost Dreams, 2002)

První film, když už nic jiného, byl originální rodinný snímek, který mohl pobavit celou rodinu. Druhý film je pokračováním, které do hry vrací celou rodinu Cortezových, ale v hlavní roli jsou samozřejmě hlavně děti a jejich rodiče a následně ani prarodiče si v akci tolik neužijeme. Carmen a Juni se musí vyrovnat s novou hrozbou, která přichází z tajuplného ostrova. Jejich otec se zase musí vyrovnat s tím, že se nestal ředitelem špiónské organizace OSS. Ředitelem se stal muž, který je otcem dalších dvou dětských agentů. Gerti a Garry jsou silná konkurence pro Carmen a Juniho, ale přece by to nebyli oni, aby si se vším poradili. Rodriguez zase pustil svou fantazii na uzdu a na ostrově vytvořil spoustu monster, takže je film atraktivní po stránce digitální, i když na hodně z nich je znát nižší kvalita. U prvního filmu jsem měl z digitálních efektů přece jen trochu lepší pocit. A stejně tak i z příběhů. Tohle je jen honička za udělátkem, kdy záporák je na první pohled jasný, protože kdo to bude jiný, než nová postava? Nějaké zvraty tu jsou a Rodriguez pořád ukazuje, že je dobrým režisérem, ale přece jen to není něco, na co by jeho fandové a ostatní diváci měli dlouho vzpomínat. Rodina s dětmi si film užije určitě více než ostatní.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když pořád toužíte po tom, aby se z vašich dětí stali tajní agenti.

Hodnocení: 40% za to, že poprvé to mohlo být originální, ale podruhé už nikoli plusové body za skvělou představivost