Moje přítelkyně tenhle film doslova zbožňuje. Já jsem ho - přiznám se - do minulého týdne vlastně celý nikdy neviděl. Vždycky jen nějakou část, i delší úsek, ale nikdy ne vcelku. Co mě na první pohled - poslech - zaujalo, to byl jednoznačně soundtrack. "Colorblind" od Counting Crows je krásná, profláklá "Bitter Sweet Symphony" neurazí snad nikdy. Příběh jsem znal z jiných děl, především pak z divadla, protože starší filmové provedení mi také zatím uniká. Musím říct, že klasičtější podoba mi sedí mnohem víc, ale v provedení, v němž se objevili Ryan Phillippe, Sarah Michelle Gellar a Reese Witherspoon, jsou přece jen prvky, které jsou hodně dobré. Převedení do moderní doby je se vším všudy, i se změnou příběhu a některých postav. Nejedná se však o změny na úkor příběhu, děj stále zůstává pospolitý a docela uvěřitelný. Gellar je jako mrcha skvělá, za což by si zasloužila vyzdvihnout, protože výkony ostatních zase ta jedinečné nejsou. Reese má hrát tu svou nevinnou holčičku jako vždycky, jen sem tam se v ní objeví něco silnějšího, Ryan Phillippe je tragický a sází pouze na svůj ksichtík. Když se z něj stává hodný chlapeček, je opravdu hodně špatný. ale zase to vyrovnává Joshua Jackson jako gay. Takhle jsem tohohle herce vždycky chtěl vidět, protože nic moc jiného hrát nemůže. Ve filmu je správné sexuální napětí, které nezachází daleko a film se nemění na erotický, přesto se přistihnete, jak pokukujete po své partnerce, nebo spíš po jejím výstřihu. "Velmi nebezpečné známosti" rozhodně nejsou špatným filmem. Pro mladé lidi je to asi přijatelnější verze klasického díla od Pierra Choderlose de Laclos.
Hodnocení: 70% za to, že originální období pro tenhle příběh je přece jen lepší, ale přesto došlo k převedení do podoby, které je pro dnešní dobu naprosto padnoucí
Jak ztratit kluka v 10 dnech (How to Lose a Guy in 10 Days, 2003)
O téhle romantické komedii jsem slyšel, že je dobrá. Dost často jsem si při sledování říkal a v čem je vlastně tak dobrá? Není to špatný film, který by se měl hned odsoudit, ale jsou tu momenty, které jsou jednoduše laciné a poplatné žánru a cílovému publiku. V hlavní roli namakaný herec, který má místo břicha pekáč buchet, který samozřejmě také často předvede, vedle něj poměrně hezká herečka, která zase neumí až tak moc hrát, ale na plátně vypadá dobře, navíc má hodně slavnou maminku. Kate se tu sice nahá neukáže, ale ona to nepotřebuje, stačí, aby se jenom tvářila. V tomhle případě jí ale tu postavu přece jen věříte víc, než kdy jinde. Zápletka snímku není nijak geniální. On chce splnit sázku a udržet si po 10 dní ženskou kvůli práci a plesu, ona má napsat článek o tom, jak ztratit kluka v deseti dnech. Stručně řečeno, ona ho chce pořádně vytočit, on se jí drží zuby nehty, po osmi dnech zjistí, že se milují, desátý den objeví pravdu o začátku jejich vztahu, hodně se na sebe nakrknou, aby si na závěr mohly padnout kolem ramenou. Když jde příběh shrnout v jedné větě - pravda, je to souvětí - a nic zásadního nevynechat, je to trochu zvláštní, ale nedá se nic dělat. Je to poměrně jednoduchá komedie na příjemný večer. nic víc jsem nečekal, nic víc jsem nedostal.
Hodnocení: 50% za to, že je to místy vtipná komedie, ale na druhou stranu je příšerně předvídatelná
Příběh o Zoufálkovi (The Tale of Despereaux, 2008)
Už jenom to, že se hlavní postava jmenuje Zoufálek, svědčí o tom, jak moc se chtěli tvůrci zalíbit publiku, především pak publiku dětskému. Vypočítavost je pak patrná z toho, kdo je vlastně hlavní hrdinou. Ano, je to myš. Co je na tom zvláštního? Třeba to, že rok před "Zoufálkem" byl natočen film "Ratatouille". Náhoda? Ne, nemyslím si. Pixaři s něčím přijdou, a jako kdyby neexistovalo něco jiného. Stejně to bylo s "hledá se Nemo". Chvíli po tom vznikl film "Příběh žraloka", který - když už nic jiného - byl alespoň vtipný a obsahoval pár dobrých hlášek. O snímku "Past na žraloka" mluvit nebudu, to je jen ubohost. "Příběh o Zoufálkovi" nám chtěl ukázat, že krysy a myši jsou teď in, navíc je to přece oblíbená dětská knížka, tak proč to nezkusit. Jenže by to chtělo zkusit s trochu lepší animací, která v některých momentech vypadala neskutečně kluzce. Příběh ničím moc nenadchne, je prostě o Nebojsovi, který se vydává za myš, o jednom krysákovi, který by se měl polepšit a polévkové slavnosti, která má větší význam než Vánoce. Je to příliš velké schéma na to, aby to mohlo skutečně zaujmout a donutit mě to k nějaké emotivní reakci alespoň na jednu ze scén. A že jsem schopen emotivních reakcí. Třináctý a čtrnáctý díl seriálu "How I Met Your Mother" by mohly vyprávět.
Hodnocení: 45% za to, že jsem asi zvyklejší na lepší animaci a trochu jiné postavy, které jsou tak roztomilé, až vůbec roztomilé nejsou
Transformers: Pomsta poražených (Transformers: Revenge of the Fallen, 2009)
Jestli jsem řekl, že "Příběh o Zoufálkovi" není moc dobrý animovaný film, tak co teprve, jak jsem si zoufal nad druhým dílem prozatím jen trilogie "Transformers". Už od prvního dílu mi tahle série nepřirostla k srdci. Přesto jsem viděl všechny tři. Jedničku z vlastního zájmu, trojku proto, že bratr chtěl po letech na něco do kina a zrovna dávali tohle, což by mohlo v kině vypadat cool. No a dvojku jsem viděl proto, abych si doplnil mezery mezi prvníma třetím filmem. Není o co stát. Michael Bay jen potvrdil, že je pošuk do technologií, a to je jediné zjištění, které film přináší. Roboti možná vypadají cool, efekty jsou vlastně dobré, ale příběh se vytratil někde s vtipy, které jsou vkládány do úst hlavního představitele. Shia LaBeouf by měl být tím hláškujícím frajerem, co táhne celý film, ale je to prostě jen nekňuba, kterému se do rukou dostaly super hračky, jež si ho oblíbily. "Transformers" jsou vlastně takovým dospěláckým "Příběhem hraček" jen s tím rozdílem, že tohle je čiročirá onanie nad superskvělými technologie, rozmáchlou akcí a naprosto pitomým příběhem. A Megan Fox? Určitě nebudu z těch, kdo budou na internetu denně hledat nějakou její novou fotku, kde ukázala alespoň 20 % své levé bradavky. Jestli je Megan srovnávána s Angelinou, tak se někdo hodně spletl, protože Angelina, co já vím, tak když chce, umí skvěle zahrát. Megan má jen pěkný ksichtík. Jakmile odešla - v trojce jí musela nahradit modelka, která si na nic nehrála - hned jsem dal filmu o 10 % víc. A nebyl jsem jediný. Dvojka je ale prostě paskvil. Kvůli takovým by měli letní blockbustery zakázat.
Hodnocení: 20% za to, že jednička mohla ohromit alespoň velkými auty, co se mění na ještě větší roboty, v tomhle případě už ale není co nabídnout
Superbad (Superbad, 2007)
"Prci, prci, prcičky" spustily lavinu lepších i horších teenagerských filmů. Některé stojí za to, jiné méně. "Superbad" jsou ukázkou toho, že nerdi jsou pořád v kurzu a že jsou schopni vás rozesmát prostě jenom tím, jak jsou blbí a jak se snaží zasunout. Tihle dva jsou taky ztroskotanci, kteří si o sobě myslí - hlavně ten v podání Jonaha Hilla - že jsou vlastně děsně cool a - promiňte mi to slovo - každá prcina z nich bude udělaná. Není to tak jednoduché a z obyčejné snahy dostat se na večírek a být za ty frajery, je nakonec dovede do situací komických i tragických, ale nakonec z toho vycházejí s čistým štítem. Seth Rogen zase ukázal, že má nadání i na scenáristiku a vytasil se se scénářem (spolupracovníka mu klasicky dělal Evan Goldberg), který je vtipný, pokud máte rádi drsnější humor, je chytrý, pokud vám nestačí jen nastavovaná břečka místo komedie, a navíc vytvořil dvě ukázkové postavy, do kterých se krásně vtělili Jonah Hill a Michael Cera, což jsou dva z nové generace nejen schopných komiků, ale hlavně schopných herců jako takových. Nejsem z těch, kteří budou slintat o tom, že film je geniální, ale stejně si myslím, že vám z něj v paměti něco zůstane. Třeba jen ti dva pitomí poldové.
Hodnocení: 65% za to, že teenagerská komedie může být i po "Prcičkách" stále ještě pořádně vtipná
Pařba ve Vegas (The Hangover, 2009)
Poslední filmem, o kterém bych chtěl dnes trochu poreferovat, je snímek "Pařba ve Vegas". Už jsem tu psal o pokračování tohoto filmu. Pokračování mě nikterak nenadchlo, ale bylo to jen proto, že autoři vzali systém, který fungoval u tohoto prvního filmu, a mysleli si, že bude stačit, když tomu dají jiné prostředí. Místo Vegas se pojede do Bangkoku. Věřte mi, tohle opravdu nestačí. Film by se měl snažit jen o trochu víc, než lákat diváky do kin na to samé, jen s trochu lepším - horším? - designem. "Pařba ve Vegas" je ale skvělý nápad. Jednoduše je to první film, který byl originální a hlavně vtipný. Film stál na tom, že čtveřice chlápků jela do Vegas zapařit na rozlučku se svobodou. Jeden z nich, trochu idiotštější Alan, pak díky práškům udělá něco naprosto neskutečného. Tohle je neskutečná jízda na draku. Je to pařba, která v sobě má tygra, malé dítě, vymlácené zuby i Mika Tysona. Je to vážně neskutečný dril, který hrdinové podstoupili, aby nakonec zachránili svatbu. Příběh je vyprávěn v podstatě jako flashback, kdy si postavy rozpomínají na to, co vlastně dělali. Funguje to. Momenty jsou vtipné, a to i díky absurdnosti toho, co se děje. I když je celá čtveřice skvělá, pozornost na sebe stejně strhává Zach Galifianakis (ano, jsem schopen to jméno napsat i vyslovit, aniž bych o tom musel moc přemýšlet). Je to prostě ten správný idiot, který není nejlepší kamarád, ale ve filmu je s ním sranda. "Pařba ve Vegas" mě dostala, aby mě pak "Pařba v Bangkoku" zase usadila do zajetých kolejí komerční trapnosti.
Hodnocení: 75% za to, že film má originální nápad, je vtipný i drsný zároveň a určitě vás pobaví
Žádné komentáře:
Okomentovat