Film o tom, že i když jste grázl, tak se z vás nakonec může stát ctihodný občan, dokonce až do takové míry, že budete na straně dobra, respektive policie. Joaquim Phoenix ukazuje, co v něm je, bohužel scénář tohohle snímku není nijak převratný a pouze nám dává náhled na problematiku, kterou o dost lépe pojal snímek "Americký gangster" a ještě lépe různé jiné mafiánské filmy, kterých jed kinematografie plná. Snaží se být "nový" v tom smyslu, že nám ukazuje trochu jiný příběh člověk, tedy nikoli pád, ale spíše růst, což ale v konečném důsledku vede k tomu, že má divák pocit tíhy, jak se na něj valí patetická snaha o vytvoření maximálně kladného hrdiny. Mark Wahlberg dostal zase tolik prostoru, aby neurazil, což je pro filmy s ním typické. "Fighter" stavěl spíše na výkonu Christiana Bala, i když pravda, zde dostal Wahlberg dost prostoru. Někdy dokáže být ale dost nesnesitelný, jako například v "Pevném poutu". Snímek "Noc patří nám" ho dávkuje tak akorát. Snaží se o drama, které místy funguje, ale na to, aby se jednalo o skutečně velké drama, je příliš neoriginální.
Hodnocení: 65% za to, že příběh přece jen není tak originální, jak se tváří forma, s níž je natočen a podán
Voda pro slony (Water for Elephants, 2011)
Fanynky Roberta Pattinsona si ve filmu mohli užít svého oblíbence. Obdivovatelé Reese Witherspoon zase jednou mohli nadšeně vzdychat nad její cudností a krásou. V konečném důsledku je to ale opět Christoph Waltz, který na sebe naprosto zaslouženě strhává pozornost. Role principála cirkusu Augusta je možná na první pohled až moc příliš podobná roli Hanse Landy z "Hanebných panchartů", ale to nic nemění na tom, že tenhle Rakušan je naprosto výtečný. Jsem rád, že ho Tarantino objevil pro Hollywood, protože si pozornost zaslouží. Jsem zvědavý, jestli se dočká nějaké skutečně kladné role, nebo mu budou stále sypat role spíše záporné anebo úplně záporné. August je přesně tou zápornou rolí, kterou můžete nesnášet. Je postupně posouván na takový stupeň, kde na něm pro diváka není nic kladného, nic přijatelného. Do popředí se pak dostává láska mladého veterináře Jacoba, který je zároveň vypravěčem, a akrobatky Marlene. Trochu "Zrůdy", nejvíc ale asi "Velká ryba", protože přesně takový se film "Voda pro slony" snaží být. Ohromit krásou prostředí, vizuální stránkou a silným příběhem. Ztroskotal ale někde na půl cesty a příběh zase tak silný není. Závěrečné shrnutí je pak zbytečně rychlé a ty city se prostě nějak nedostaví. Škoda, herci byli vybráni více méně - moc nemusím Reese - skvěle.
Hodnocení: 50% za to, že je to prostě jenom obyčejná romantika, která se snaží tvářit jako "Velká ryba", ale nemá moc čím ohromit
Hra smrti (Game of Death, 1978)
Zajímavější než film samotný je jeho historie. Bruce Lee zemřel v roce 1973, ale přesto se v tomto snímku objevuje, a to ve scénách, které v jiném filmu nikdy dříve nebyly. Čím to? Jednoduše tím, že ještě než Bruce natočil snímek "Přichází drak", který ho nakonec i stál život, chtěl natočit právě film "Hra smrti". Tento film měl mít poměrně jednoduchou zápletku, která se bude točit kolem toho, že Brucova postava bude postupovat patry chrámu, kde v každém patře bude bojovat a jedním bossem. Nápad, který využívá téměř každá akční hra, jen ten chrám se mění v různá bojiště a levely. Několik scén bylo natočeno, ale pak se Bruce vrhl na film "Drak přichází" a k "Hře smrti" se měl vrátit, což bohužel nestihl. Po pěti letech se však Brucovi spolupracovníci rozhodli, že scény resuscitují, vytvoří pro ně nový rámec a Bruce Leeho nahradí dvojníky, případně záběry z jeho starších filmů. Film byl natočen a jeho vrcholem je souboj s Kareemem Abdulem-Jabbarem, legendárním basketbalistou LA Lakers. Tenhle souboj je právě jednou ze scén, které Bruce stačil natočit a je vidět, že jeho úroveň byla naprosto někde jinde než úroveň jeho dvojníků. Film je jako celek pouze skládankou, která dává smysl hlavně jako pocta velkému muži. Tak je nutné ji brát. I tak se film ale nedostane výš jak na průměr.
Hodnocení: 50% za to, že je sice hezké znovu vidět Bruce Leeho mimo jiné i ve scénách, které nikde jinde nebyly, ale tohle prostě celkově není film hodný jeho kvalit
Austrálie (Australia, 2008)
Každý kontinent by měl mít svůj velkofilm, řekl si pravděpodobně režisér Baz Luhrmann a natočil snímek "Austrálie", který je snímkem vlasteneckým, ale ukazuje stinné stránky, jimiž si Austrálie ve 20. století musela projít. Po prvních minutách si ale divák není jistý, co to vlastně sleduje. Má tohle být komedie, která se snaží o hezké záběry na dvě velké australské hvězdy Nicole Kidman a Hugha Jackmana? Anebo máme brát snímek vážně a počítat s tím, že nakonec toho bude přece jen trochu víc a že se můžeme těšit na nějaké to drama, které nám pořádně hne našimi emocemi? Nakonec je z toho drama, které chce být velkolepé, ale vlastně zůstává tak nějak malé. Pořád je soustředěno na hlavní herecké protagonisty a jak dobře vypadají, především pak na Hugh Jackmana, což trochu nabízí otázku, jestli Luhrmann není náhodou gay. Není, alespoň pokud můžu soudit podle toho, že je ženatý se ženou. Příběh malého chlapce, o kterém vlastně snímek je, není tak dojemný, jak asi měl být, a proto - ale nejen proto - u mě film velkou náklonost nezískal, protože na stopáž, která je téměř tříhodinová, to zas tak výjimečné není.
Hodnocení: 60% za to, že se Australané alespoň pokusili o národní velkofilm, který sice nevyšel, ale ze začátku aspoň pobaví
Salt (Salt, 2010)
Angelina Jolie je moje oblíbenkyně - i když v poslední době je na tom asi lépe Scarlett Johansson, ale musím říct, že filmy, které si Angie vybírá, hlavně pokud jde o filmy akční, nejsou zase žádný zázrak. Naopak, většinou nejsou nijak výborné. Hned mě napadnou dva filmy ze série "Tomb Raider", které opravdu nemusím. "Salt" není až tak špatným filmem, hlavně proto, že akční scény jsou docela povedené, jenže příběh, který je nám tu prezentován... no, s tím mám docela problémy. Není to nic jiného, než konspirace v konspiraci, která má odvést pozornost hlavně diváka od konspirace skutečné. Ale vzhledem k tomu, že je v hlavní roli právě Angie, je jasné, že ona asi nebude tím ruským špiónem, ale přece jen bude mít zájem hlavně o dobro svého druhého národa, tedy Spojených států amerických. Scénář je předvídatelný, a tak se rovnou přiznám k tomu, že mě to vůbec nebavilo. V divákovi je celou dobu živen pocit, že tady jde o hodně, jde tu o něco velkého, ale nakonec dojde k tomu, že je pouze krmen lžemi, aby vše skončilo v jednoduchém odhalení, které se tak nějak stejně nabízelo jako jediné možné. Za akci a za převleky, které Angie střídá, rozhodně plusové body, zbytek nic moc.
Hodnocení: 50% za to, že Angie je prostě akční frajerka, ale příběhy si vybírá dost mizerné
Aeon Flux (Æon Flux, 2005)
O filmu "Aeon Flux" už vím dlouho, ale nějak jsem se nikdy nedokopal k tomu, abych ho viděl. Nevím proč, ale měl jsem zafixováno, že tohle natočil Uwe Boll, což zrovna není člověk, kterého bych dvakrát vyhledával. Pravděpodobně jsem si to spletl s filmem "Bloodrayne". To ale nic nemění na tom, že kvalitativně je "Aeon Flux" tvorbě šíleného Němce poměrně blízko. Co se musí vyzdvihnout, to je vizuální stránka a digitální efekty, které jsou poměrně ucházející. Co je tak nějak v průměru, to jsou akční scény, kdy někdy jsou výborné, někdy jsou příliš zjednodušované a je jasné, že se jedná jen o snůšku triků. Co je úplně v háji, to je provedení a režie. V některých scénách je vidět, že s logikou se příliš neprali, a prostě to rvali scénu za scénou. Ruce místo nohou jsou šílené, především pak z toho, jak se kamera vyhýbá tomu, aby je zabrala i se zbytkem těla, a když už k tomu dojde, tak je vidět, že herečka má normální nohy. Ale tak přece bychom nechtěli, aby se peníze utráceli na takových hloupostech, když divák přijme, že vlastně má místo nohou pořád ruce, i když to vypadá jinak. Jasně, divák je přece inteligentní člověk a tohle si domyslí. Jenže stejně mám pocit, že z nás tvůrci dělají blbce. Děj se pak soustředí a hloupý sci-fi příběh, který je originální jako třináctá kopie "Poslední večeře". Ne, tohle mě opravdu nenadchlo.
Hodnocení: 30% za to, že kvalitní sci-fi si představuji trochu jinak
Sněhurka (Mirror Mirror, 2012)
Na film "Sněhurka" jsem si zašel do kina. No, co si budeme povídat, bylo to jen proto, že byla v kině akce, kdy film byl jenom za 50 Kč a "Sněhurka" byla jediným filmem, který mě a přítelkyni zajímal. Po filmu "Válka Bohů" jsem si říkal, že režisér Tarsem Singh zase nemůže tolik zklamat, navíc trailer byl docela vtipný, což mě nalákalo na to, že se nejedná o klasickou pohádku, ale hlavně o komedii. Mýlil jsem se. Nejlepší vtipy byly v traileru, zbytek filmu byl vtipný méně, spíš sem tam docela trapný. Ale drželo se dobré tempo. Příběh se soustředil na Sněhurku samotnou, kterou si zahrála Lily Collins s šíleně hustým obočím. Druhým centrem dění je Julia Roberts a její postava zlé královny/čarodějnice. Julia je dobrá, ale některé repliky byly vážně strašné. Nevím, jestli to bylo dabingem, který nebyl zrovna nejdokonalejší, anebo už za to mohl originální scénář, ale některé hlášky prostě padaly vedle jak shnilé hrušky. Trpaslíci to ale zachránili, hlavně pak Jordan Prentice, Martin Klebba a Danny Woodburn, ale kompletně fungovali docela dobře. Příběh je tak trochu parodií na původní pohádku, parodií, která je místy docela dospělá a pro děti zase ne až tak zajímavá. I pro děti je zde ale dost. Mihne se zde i Sean Bean, který má roli nezáviděníhodnou a malou. A pak přijde finále. Tarsema Singha by měl někdo pořádně proplesknout a říct mu, že indická hudba je sice pěkná, ale na klasickou evropskou pohádku by se s ní mělo šetřit. Finále je šílené, kýčovité a naprosto se nehodí. Sráží to kompletně dojem z filmu. Škoda, protože to mohlo být ještě o něco vtipnější. Naopak vizuální stránka je dostačující a šaty Julie Roberts jsou skutečně nádherné.
Hodnocení: 55% za to, že film se snaží, trpaslíci jsou vtipný, Julia Roberts má méně prostoru a Sněhurka má neskutečně husté obočí
Žádné komentáře:
Okomentovat