Je mi líto, ale nemůžu jinak. Guillermo del Toro mě poprvé skutečně zklamal a natočil něco, co je vizuálně úchvatné, ale obsahově naprosto děsivé. Je to překvapivé? Možná vlastně ani ne. Když jsem viděl trailer, říkal jsem si, že to bude paráda. Říkal jsem si to i před tím, když jsem se o projektu dověděl a zjistil si základní informace. Ta myšlenka se mi strašně líbila. Kaiju proti robotům. Konečně uvidíme Kaiju na velkém plátně i u nás. Jenže ovace se rozhodně nekonaly. Naopak, výsledkem jsem byl velmi zklamán, a to jsem del Torovi hodně věřil.
Takže nejprve, o co vlastně jde. Kaiju jsou japonská monstra, mezi které patří i Godzilla. Koneckonců, právě tahle potvora to všechno v roce 1954 začala. Následovalo mnoho filmů, které se věnovaly různým monstrům. Japonsko si jimi vytvořilo určitou mytologii. Mám rád tahle monstra. Mám rád monstra obecně. A to se mi ba snímku líbilo, proto jsem se na něj nejvíc těšil. Kaiju na Zemi přicházejí trhlinou hluboko v moři, která se tam vytvořila. Monstra přicházejí postupně, vždy po jednom. Jejich síla je ničivá. Aby se s nimi byla Země schopna vyrovnat, vytvořila tzv. Jaegery, obrovské roboty, které byly schopně monstra porazit. Jak se uvádí v úvodu, monstra bojovala proti monstrům.
Tohle je základní východisko, které se dovíme v úplném úvodu. Když jsem tohle slyšel, říkal jsem si, o čem vlastně bude zbytek filmu? No, ten je o tom, že Jaegery už nejsou tak silné a prohrávají, a tak bude třeba najít nový způsob, jak se Kaiju postavit. Ale podívejme se na film očima postav. Tou hlavní je Raleigh Becket (Charlie Hunman), který je jedním z pilotů Jaegeru s názvem Gypsy Danger. Tím druhým je jeho bratr Yancy. Piloti se propojují se systémem svými mozky, ale vzhledem k tomu, že by to jeden člověk nezvládl, jsou potřeba dva, kteří se propojí mezi sebou, aby se zátěž rozdělila. V úvodu Yancy umírá a Raleigh se stahuje do ústraní. Vydrží mu to pět let.
Raleigh má trauma, ale musí se vrátit. Stává se tak klasickou postavou s traumatem, které musí překonat. Může být v klidu, protože je zde ještě někdo, kdo si s sebou nese trauma větší. Ve filmu nechybí tvrdý a nesmlouvavý velitel jednotky, Stacker Pentecost s tváří Idrise Elby, je tu jeden spratek, který musí dostat za vyučenou, dva blázniví vědátoři, aby to bylo odlehčené, jedna žena, aby tu mohla být láska, a nakonec samozřejmě i Ron Perlman, který je Guillermovým talismanem. Jeho scény jsou doslova pokladem filmu, protože jak dojde na interakci mezi lidmi, většinou je to jeden průser za druhým.
Proč? Tak ten důvod je celkem jednoduchý. Tenhle film byl primárně o tom, že měl být divák odrovnán skvělými souboji mezi Kaiju a roboty. To se daří. Je to velkolepé, je to vizuálně dokonalé. Jenže mezi těmihle scénami jsou další, dialogové, a že jich je více. Neskutečně škrobené dialogy, strojené, jako kdyby nikdo ani nepřemýšlel nad tím, co vlastně postavy říkají. O tom, že herecky jsou ztvárněny naprosto sterilně, nemá cenu mluvit. Většina dialogů jsou skutečně tak příšerné, že nebudete věřit tomu, že vidíte takové bláboly v kině. Tohle jsou dialogy do televize, pro film, u kterého budete únavou usínat. Díky bohu za klubové výhody v Cinestaru, protože nemít volňásky, asi budu koupě lístků litovat.
Klišovistost a naprostá neoriginalita pokud se postav a jejich promluv týká, je pro mě něco, co sráží film do kolen. Navíc tu i logika funguje podle svého. Někdy si budete říkat, že tohle je vážně tuhý scénář, který neměl nárok na to, aby z něj vzniklo něco skutečně kvalitního a velkolepého. Zamrzí to. Jako kdyby bylo tvůrcům jedno, co vyprávějí, hlavně když to bude vypadat dobře. Ale tohle nestačí. Pokud se chtěli vydat cestou digitálního spektáklu, měli omezit dialogy mezi lidmi a zaměřit se na samotné rvačky. Udělat z toho exhibici a příběh minimalizovat. Hlavně postavy a jejich osudy. I když je zde patrná snaha postavy udělat trojrozměrné, to prostě nevyšlo. Vše je podřízeno formě a to je špatně. Mám rád sci-fi, ale dlouho už jsem neviděl tak málo inovativní příběh. Je mi to líto, ale ani na průměr u mě Guillermo s novým filmem nedosáhne. Zklamání roku to není, ale řadí se to hned za hlavní favority. "Pacific Rim" si v klidu může podat ruku s "Mužem z oceli". Ten má ale přece jen o maličko lepší scénář. Já jsem šel na bitvy, ale ty mi kazilo to mezi nimi. V nedávné době jsem měl tu čest zhlédnout snímek "Atlantic Rim", a třeba co do dialogů, velký rozdíl tu nebyl.
Co filmu moc nepřidávám, to je český dabing, který mě tentokrát velmi iritoval. Ale moc na výběr není. 2D verze v původním znění v české republice údajně vůbec nikde neběžela, a na 3D verzi jsem se nakonec moc necítil. Možná jsem udělal chybu, ale vzhledem k tomu, že ta by příběh nezměnila, minimálně rozpaky by zůstaly dál. Když už nic, distribuční společnosti by nemusely překládat všechno.
Takže nejprve, o co vlastně jde. Kaiju jsou japonská monstra, mezi které patří i Godzilla. Koneckonců, právě tahle potvora to všechno v roce 1954 začala. Následovalo mnoho filmů, které se věnovaly různým monstrům. Japonsko si jimi vytvořilo určitou mytologii. Mám rád tahle monstra. Mám rád monstra obecně. A to se mi ba snímku líbilo, proto jsem se na něj nejvíc těšil. Kaiju na Zemi přicházejí trhlinou hluboko v moři, která se tam vytvořila. Monstra přicházejí postupně, vždy po jednom. Jejich síla je ničivá. Aby se s nimi byla Země schopna vyrovnat, vytvořila tzv. Jaegery, obrovské roboty, které byly schopně monstra porazit. Jak se uvádí v úvodu, monstra bojovala proti monstrům.
Tohle je základní východisko, které se dovíme v úplném úvodu. Když jsem tohle slyšel, říkal jsem si, o čem vlastně bude zbytek filmu? No, ten je o tom, že Jaegery už nejsou tak silné a prohrávají, a tak bude třeba najít nový způsob, jak se Kaiju postavit. Ale podívejme se na film očima postav. Tou hlavní je Raleigh Becket (Charlie Hunman), který je jedním z pilotů Jaegeru s názvem Gypsy Danger. Tím druhým je jeho bratr Yancy. Piloti se propojují se systémem svými mozky, ale vzhledem k tomu, že by to jeden člověk nezvládl, jsou potřeba dva, kteří se propojí mezi sebou, aby se zátěž rozdělila. V úvodu Yancy umírá a Raleigh se stahuje do ústraní. Vydrží mu to pět let.
Raleigh má trauma, ale musí se vrátit. Stává se tak klasickou postavou s traumatem, které musí překonat. Může být v klidu, protože je zde ještě někdo, kdo si s sebou nese trauma větší. Ve filmu nechybí tvrdý a nesmlouvavý velitel jednotky, Stacker Pentecost s tváří Idrise Elby, je tu jeden spratek, který musí dostat za vyučenou, dva blázniví vědátoři, aby to bylo odlehčené, jedna žena, aby tu mohla být láska, a nakonec samozřejmě i Ron Perlman, který je Guillermovým talismanem. Jeho scény jsou doslova pokladem filmu, protože jak dojde na interakci mezi lidmi, většinou je to jeden průser za druhým.
Proč? Tak ten důvod je celkem jednoduchý. Tenhle film byl primárně o tom, že měl být divák odrovnán skvělými souboji mezi Kaiju a roboty. To se daří. Je to velkolepé, je to vizuálně dokonalé. Jenže mezi těmihle scénami jsou další, dialogové, a že jich je více. Neskutečně škrobené dialogy, strojené, jako kdyby nikdo ani nepřemýšlel nad tím, co vlastně postavy říkají. O tom, že herecky jsou ztvárněny naprosto sterilně, nemá cenu mluvit. Většina dialogů jsou skutečně tak příšerné, že nebudete věřit tomu, že vidíte takové bláboly v kině. Tohle jsou dialogy do televize, pro film, u kterého budete únavou usínat. Díky bohu za klubové výhody v Cinestaru, protože nemít volňásky, asi budu koupě lístků litovat.
Klišovistost a naprostá neoriginalita pokud se postav a jejich promluv týká, je pro mě něco, co sráží film do kolen. Navíc tu i logika funguje podle svého. Někdy si budete říkat, že tohle je vážně tuhý scénář, který neměl nárok na to, aby z něj vzniklo něco skutečně kvalitního a velkolepého. Zamrzí to. Jako kdyby bylo tvůrcům jedno, co vyprávějí, hlavně když to bude vypadat dobře. Ale tohle nestačí. Pokud se chtěli vydat cestou digitálního spektáklu, měli omezit dialogy mezi lidmi a zaměřit se na samotné rvačky. Udělat z toho exhibici a příběh minimalizovat. Hlavně postavy a jejich osudy. I když je zde patrná snaha postavy udělat trojrozměrné, to prostě nevyšlo. Vše je podřízeno formě a to je špatně. Mám rád sci-fi, ale dlouho už jsem neviděl tak málo inovativní příběh. Je mi to líto, ale ani na průměr u mě Guillermo s novým filmem nedosáhne. Zklamání roku to není, ale řadí se to hned za hlavní favority. "Pacific Rim" si v klidu může podat ruku s "Mužem z oceli". Ten má ale přece jen o maličko lepší scénář. Já jsem šel na bitvy, ale ty mi kazilo to mezi nimi. V nedávné době jsem měl tu čest zhlédnout snímek "Atlantic Rim", a třeba co do dialogů, velký rozdíl tu nebyl.
Co filmu moc nepřidávám, to je český dabing, který mě tentokrát velmi iritoval. Ale moc na výběr není. 2D verze v původním znění v české republice údajně vůbec nikde neběžela, a na 3D verzi jsem se nakonec moc necítil. Možná jsem udělal chybu, ale vzhledem k tomu, že ta by příběh nezměnila, minimálně rozpaky by zůstaly dál. Když už nic, distribuční společnosti by nemusely překládat všechno.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět skvělé souboje a až moc prázdných keců.
Hodnocení: 45 % za skvělou digitální stránku, ale neskutečně prázdný obsah
Žádné komentáře:
Okomentovat