Divoši, 10 Years, Divoká stvoření, Let's Dance, Přepadení, Lincoln, Let, Pro pár dolarů navíc, Poklad na Sierra Madre, Bourne a další

Divoši (Savages, 2012)

Oliver Stone se vrátil filmem, který se snaží dát zapomenout na filmy jako "Alexander Veliký" nebo "World Trade Center" a naopak dává vzpomenout na dřívější období Stonovy tvorby. Srovnání "Divoši" najdou především ve filmu "Takoví normální zabijáci". "Divoši" jsou adrenalinovou akcí, která se doslova sápe po divákovi.  Používají se ruční kamery, používají se normální kamery, používá se i Skype. Oliver Stone se rozhodl natočit moderní film a použil k tomu i moderní technologie. I díky nim je snímek celkem živočišný, ale to se projevuje hlavně ve vztahu tří hlavních hrdinů. Blake Lively ("Město"), Taylor Kitsch ("John Carter: Mezi dvěma světy") a Aaron Taylor-Johnson ("Kick-Ass" a "Anna Karenina") tvoří milostný trojúhelník, kdy oba ženu milují a ona oba miluje. Překvapivě jim to funguje. Milují ji dokonce tolik, že jsou za ni ochotni položit život. Tak se dostávám k linii, která mi prostě neseděla. Ten vztah je zde podán jako živočišný, není to, alespoň na první pohled nějaký hluboký cit, ale přesto jsou oba muži dost šílení na to, aby pro dívku zabíjeli, snášeli rány. Jako dva puberťáci, kteří si myslí, že cit k jedné ženě je všechno. Možná pro ně je, možná ne, ale ty postavy nejsou podány takovým způsobem, abych jim to skutečně věřil. Scenáristicky mi to pak přijde trochu nezvládnuté. Film chce být tarantinovský, ale přitom je to bez zajímavých dialogů. Jsou zde zajímavé postavy (Salma Hayek, Benicio del Toro, John Travolta), ale u všech mi přijde, že jsou přesně takové, jaké je Stone potřeboval. Nesmlouvavá mafiánka, co je pořád matkou, vrahoun, kterému není nic svaté, a agent, který je na tom podobně, jen tolik nezabíjí. Jako kdyby to všechno bylo někde okoukané. Adrenalinová podívaná, která je rozmělněna charaktery, které jsou tak nějak očekávané. A toho adrenalinu zase tolik není. Navíc si scénář dovolil v závěru jeden zvrat, který je ale prostě jenom pro efekt. Takové "srandičky" se mi odpouštět nechtějí. Nezamlouvalo se mi to v podání Hanekeho, který ale zašel skutečně daleko, shodilo to už tak dost mizernou sérii "Twilight" a pro mě to shazuje i "Divochy".
Kdy je na film vhodné kouknout: Když si myslíte, že tři lidi spolu nemohou žít intimně.

Hodnocení: 50% za vybroušenou formu a příběh, který za srdce určitě nechytne

Soldiers of Fortune (2012)

No, co si budeme povídat, některé filmy si vybírám jenom proto, abych je viděl, abych viděl, jak špatné mohou být. Je až k neuvěření, jak si někdy někteří herci chtějí orazit, nechtějí nic moc hrát, chtějí jenom koukat do hledí pušky a mířit na někoho, koho jakoby postřelí. "Soldiers of Fortune" nemají obsazení, které by bylo úplně neznámé. Naopak herci jako Sean Bean, Ving Rhames, Christian Slater, Dominic Monaghan nebo James Cromwell už si svoje odehráli a některé jejich role jsou doslova památné. Stačí vzpomenout na roli Vinga Rhamese v "Pulp Fiction". Tady se ale všichni shodli na tom, že je na čase dát si trochu pauzu a natočit něco, co by se vzdáleně mohlo podobat konceptu "Expendables". Jenže jim chybí všechno. Kromě skutečných akčních hvězd je to i smysluplný příběh, který "Expendables" měli v obou případech, nějaké ty emoce, kromě smíchu, no a hlavně akční scény, které za něco stojí. Střílení na dálku je sice sranda, ale to jsem si spíš užil ve filmu "Nepřítel před branami". Pár bohatých chlapíků se rozhodlo, že si zaplatí super adrenalinovou zábavu. Nechají se dopravit na místo, kde si budou moct zastřílet. Nějak si neuvědomili, že střílet na holuby není to samé. Legrace si ale užijí dostatek. Jen se to vůbec nepřenese na diváka, který celou dobu kouká, oči se zavírají a po hodině zjistil, že usnul a běží už závěrečné titulky. Film stál osm miliónů a já si říkám, kolik by se toho za takové peníze natočilo u nás... Možná by to nebylo lepší, ale těch filmů by bylo určitě víc.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když máte chuť "Expendables" pro nenáročné.

Hodnocení: 10% za výsměch akčnímu filmu a zábavě

10 Years (2011)

Celkem se mi zamlouvají filmy o tom, jak se lidé po letech vracejí a zjišťují, jak se všichni změnili. Tohle dokonalé kouzlo využil film "Prci, prci, prcičky: Školní sraz", který ale velmi těžil z toho, že se s hrdiny skutečně znáte a vracíte se k nim po nějaké době, jako kdyby to byli vaši skuteční spolužáci. V tomhle směru film prostě fungoval dokonale, ale překvapivě se to povedlo i snímku "10 Years", kdy se hrdinové znovu setkávají po deseti letech. Neznali jsme je dopředu, seznamujeme se s nimi jen přes fotografie a vyprávění, nejsou zde žádné skutečné flashbacky, ale přesto nám najednou na hrdinech začne záležet, přesto si začneme uvědomovat, jak moc se jejich životy proměnily. Dosáhl někdo z nich něčeho, co chtěl? Jsou těmi stejnými jako dřív? Dokážou si ještě porozumět? Prozrazují se tajemství, která zůstávala dlouho skryta, zjišťují se skutečnosti o sobě samých, které lidé ani nevěděli. Najednou jste s těmi postavami propojení a chcete vědět, jak to mezi nimi dopadne. Jsou to malé příběhy, ale jsou podány se vkusem a tím správným sentimentem, že vám to nebude ani trochu vadit. Není to velký film, ale myslím, že tohle je jeden z těch, které stojí za podívání. Možná vám ti hrdinové připomenou vás samotné, možná vám ukážou, jaké vaše životy vlastně jsou. Nejspíš vám tenhle film nepohne světem, ale vyloučit bych to nemohl. Ty příběhy jsou vážně celkem uvěřitelné, mohly se stát i někomu z nás.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když vzpomínáte, jaké to bylo na střední, a přemýšlíte, jak se lidé změnili.

Hodnocení: 60% za takové hezké a emotivní vzpomínání o lidech, které neznáte, ale stejně vás zajímají

Divoká stvoření jižních krajin (Beasts of the Southern Wild, 2012)

Nedával jsem tomu filmu moc naděje, ale přece jen jsem v něj vložil důvěru. Ten název zněl zajímavě a já jsem čekal, co se z toho asi vyklube. Docela mě ještě překvapilo, že maličká Quvenzhané Wallis byla za výkon nominována na Oscara. Nevím, jestli si to skutečně zasloužila, i když vzhledem k tomu, že byla nominovaná i Anne Hathaway, u které je sice hezké, že zpívá, ale zase ne až tak dobře, alespoň v případě "Bídníků", asi je to přece jen zasloužená nominace i pro malou dívku. Předvedla zde skutečně těžko uvěřitelný výkon. Místy má člověk pocit, že ani není možné, aby byla tak přirozená. To, jak rozlamovala kraba, jak stála pro bestii, to jsou scény, které se nezapomínají. Neherec Dwight Henry, který si zahrál jejího otce, jí skvěle sekundoval, jeho role navíc vyžadovala několik rovin, a tak útočí snad na všechny emoce. "Divoká stvoření jižních krajin" je navíc film nádherně fantaskní, kde se spojuje drsná realita s nádherným fantasy příběhem, který ale ve skutečnosti fantasticky nevyznívá. To, jak se malá dívenka staví všemu zlému, nejen živlům, ale i otci, který dost snadno vybouchne a není na tom zrovna zdravotně dobře, a také bestiím, ukazuje, jak dokáže být dětství silné a neochvějné. Tenhle film nebude mít masovou návštěvnost, ale pro ty, kteří vyznávají půlnoční projekce v artových kinech, pro ně je to skoro povinnost. Příběh malé Hushpuppy však osloví více lidí. Jen mu dát šanci.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete něco, co hned ta nevidíte.

Hodnocení: 80% za to, že krásné filmy s fantasií se musí podporovat

Celeste a Jesse navždy (Celeste and Jesse Forever, 2012)

Celeste a Jesse jsou naprosto skvělý pár. Neskutečně si rozumí, všude jsou spolu, baví se a smějí se, jako jen málo párů. O to více vás překvapí, když zjistíte, že se tihle dva zrovna rozvádějí. Kdyby vám to sami řekli, nevěřili byste jim. Podle všeho se však hádali a právě tím, že se rozhodli rozvést, dalo všechno do pořádku. Jenže alkohol dělá svoje a oni spolu nakonec skončí v posteli. Jemu by to nevadilo, on ji miluje, ale ona to nenese dobře. Pak si ale uvědomí, těsně předtím než musela na nějakou dobu odjet. Celeste se chce s Jessem vidět, protože i ona zjistí, že vlastně rozvod nechce. Vrátí se a konečně mají čas si promluvit. Jesse jí ale sdělí zprávu, která s ní docela zamává. On čeká dítě s jinou. Jak je to možné?! Vždyť byla pryč jenom dva týdny! No jo, nevěra se objeví po nějaké době, hlavně když byla nechráněná. Jesse najednou chce rozvod, chce být otcem, ale Celeste chce jeho. Miluje ho. A teď tu máme základní problém. Jak to s těma dvěma vlastně skončí. Budete až do konce napnutí, jestli spolu zůstanou anebo se Jesse rozhodne pro svou nevěru. Vlastně je to místy celkem pěkný film, jen přestává být celkem rychle zábavný. Jde pak už jen o city, o to, jak se ona dokáže ztrapnit, že on neví, co vlastně opravdu chce. Začíná to pak být celkem dlouhé a vy se jen zajímáte o to, aby už to konečně vyřešili a vy si mohli jít po svém.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět, jak se lidi sami dostávají do problémů.

Hodnocení: 50% za to, že život a vztahy si lidi prostě komplikují samy

El Gringo (2012)

Špatný, moc špatný střih. V akčních filmech by se na ně mělo dbát více, protože mohou naprosto zkazit dojem z celé akce. Výstřel do těla, kde se v dalším záběru objevuje jen čistá košile, tohle mi přijde skutečně jako ukázka velmi špatné filmařiny. Jako kdyby jim nestálo za to přetočit i poměrně jednoduchou, statickou scénu, která by měla mít svoje celkem silné vyznění. Je to prostě odfláknuté. Hraje se na efekt, nakopnutí si letí vzduchem a obraz se pěkně zpomaluje, když dojde na sex, tak je to také něžné, protiklad k akci, ale zároveň také překvapivě intimní. Dobré, ale čekal bych něco víc vášnivého. Navíc se divím tomu, že se zde neobjevila ani jedna žena nahoře bez. Jako kdyby se tvůrci akčních filmů rozhodly, že tohle už by bylo trochu moc. Nevím, já si zase říkám, že by to ten snímek alespoň příjemně oživilo, protože jinak tu toho moc není. Scott Adkins očividně nebude můj oblíbený akční hrdina, pořád mi přijde celkem jalový. Takový lepší vyhazovač z nočního klubu, který si sem tam nechá rozbít hubu, aby nevypadal jako Superman. Film je malinko koncipován jako moderní western, kde se věří na údery pěstí i kulek, v centru je jeden chrabrý hrdina, který není úplný klaďas, ale má nějakou tu minulost, no a kolem je navíc spousta Mexikánů, kteří jsou samozřejmě za záporáky. Tedy ne ti obyčejní lidé, ale vůdci. Šestiraňáky zde také najdeme, když už jsme u toho. Krev stříká do všech stran, ale nějak to celé postrádá duši. Je to jako "Desperado" bez vtipu a dobrých hlášek, "Desperado" bez zapamatovatelného titulního hrdiny. Jako ve správném westernu se ale na konci celé městečko přidává na stranu toho prašivého Gringa, aby ukázalo, že už si nenechá diktovat od těch mexických šmejdů.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět každý akční film, který Scott Adkins natočí.

Hodnocení: 25% za to, že je to jen něco jako pokus o moderní western ve stylu "Desperada"

Let's Dance 3D (Step Up 3D, 2010)

A máme tu třetí taneční pecku ze série "Step Up", kterou jsme si přejmenovali na krásné české "Let's Dance". Co od takového filmu očekáváme? Rovnou si asi můžeme říct, že to nebude nějaký velký příběh. Možná v tom bude trochu romantika, ale v první řadě se bude jednat o film, kde by měl prim hrát právě tanec. "Let's Dance 3D" nám ukazuje, že takový bude od začátku a od začátku do nás pere zajímavá taneční čísla, při kterých je mnohdy využívána celá ulice. Že by trochu příprava na čtvrtý díl? Ano, fanoušci už samozřejmě vědí, že jsme se dočkali i čtvrtého dílu a ani bych se moc nedivil, kdyby přišel pátý. V téhle sérii totiž nejde o postavy, které se většinou objeví jen na jeden díl a pak zase mizí, nebo si střihnou nějaké pěkné cameo, aby trochu zahrály na city diváků, kteří si tuhle taneční sérii oblíbili. Ne, určitě to nikdy nebude taková pecka jako "Hříšný tanec", ale pokud se týká tanečních čísel, vždycky to bude mít něco do sebe. Street, který je zde předváděný, je skutečně inovativní, místy se sice prvky opakují, ale to nic nemění na to, že vás svými kousky tanečníci dokáží zaujmout. Problém je ve chvíli, kdy se snaží hrát. Přijde mi, že hrát neumí snad ani jeden, kromě postavy Moose jsou všichni neskutečně toporní, jako kdyby nám chtěli dát najevo, jak je tanec důležitý. Když slyším větu, že tanec dokáže změnit svět, tak se mi chce sednout na zadek. Film je místy prostě až moc hezký, až moc chce citově strhnout, že to vůbec není pěkné, ale nedá se nic dělat. Nic moc jiného jsme asi čekat nemohli. Snažte se vnímat taneční čísla a ne zbytek, no a dočkáte se vlastně celkem zajímavého vystoupení.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když nechcete moc přemýšlet o příběhu a necháte se unést tancem.

Hodnocení: 35% za strašný příběh, ale opět skvělá taneční čísla

Přepadení (Stagecoach, 1939)

Moje putování po klasických westernech pokračuje a tentokrát jsem se vydal skutečně do minulosti. "Přepadení" je starý western s Johnem Waynem z doby, kdy byl tenhle veterán ještě mladíkem. Za režii byl zodpovědný John Ford a je vidět, že tenhle člověk si svůj věhlas i své čtyři Oscary naprosto zasloužil. Já vím, proč pořád všechno měřím na Oscary... Jenže ono to jinak nejde. Jedná se o nejvyšší ocenění, které může film nebo jeho tvůrci dostat. Oscary jsou skutečně událost, o to větší, když se do nominací dostanou i tvůrci mimo Ameriku. To se ale děje především v posledních letech, kdy loni mohl vyhrát Francouz. John Ford natočil ryze americký film a je zde vidět, že americký western a spaghetti western jsou rozhodně něco jiného. Je možné je srovnávat, ale je možné vidět i rozdíly. V první řadě, jsou zde indiáni. Ve spaghetti westernech jsou hlavně Mexikáni, ale to je dáno i mojí neznalostí. Jde hlavně o to, že zde divoký západ vypadá skutečně jako divoký západ. Jsou zde dostavníky, jsou ze dřevěné vesničky, Skalisté hory se rozléhají do nedohledna, tohle je prostě skutečná Amerika a ne prostředí, které vypadá spíše jako polopoušť. Kovbojové jsou kovbojové ve všech westernech, ale John Wayne je jen jeden. Nehraje zde úplně kladnou postavu, ale to se postupně mění. Dostavník jede a lidé, kteří v něm sedí, se mají teprve poznat. Finále je klasické americké, ale než se k němu dostaneme, jsme svědky skvělé jízdy, která je korunována skutečně parádními přestřelkami. Výborný western, který mě nalákal na americkou školu. Bude jich určitě ještě víc.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vědět, jak vypadal western za starých dobrých časů.

Hodnocení: 70% za skvělé scény při přepadení dostavníku

Lincoln (Lincoln, 2012)

Asi nemá moc smysl se bavit o tom, kdo byl zač Abraham Lincoln. Ať už byly jeho záměry a způsoby jakékoli, byl to jeden z největších amerických prezidentů. Pro zemi a možná i pro celý svět toho udělal tolik, že se to hned tak někomu nepovedlo. Zrušení otroctví bylo krokem k současné Americe, Americe, kde může být prezident černé pleti. Nevím, co by se stalo, kdyby osoby, které vystupují ve filmu a které žily v Lincolnově době a vystupovaly proti 13. dodatku, viděli Baracka Obamu v úřadu. Ale tohle je pokrok. Nemá cenu se příliš přít o to, jaký Lincoln byl, protože udělal mnohé, co navždy zůstane nezapomenuto. Víme to i my, a to nejsme Američané. Steven Spielberg se ale rozhodl, že celý svět vzdělá, ukáže mu politické prostředí takové, jaké tenkrát bylo a jaké se od dnešního příliš neliší. Kromě toho také ukáže osobu významného člověka v jeho různých variacích. Hlavně ale natočí tak vlastenecký film, až má Neameričan chuť vzít vlajku s hvězdami a pruhy a zapálit ji. Ne, neříkám to proto, že jsem proti Americe, naopak. Většina filmů, které vidím, jsou z Ameriky a uznávám je, ať už jsou jakékoli, ale Spielberg si prostě neuvědomil, že nenatáčí nic jiného, než americkou onanii nad vlastní historií. Navíc historií místy poměrně nudnou. Film Lincoln má dvě esa v rukávu. Ani jedním není režisér. Tím prvním je skutečnost, že se film opírá o historické události a podává je do jisté míry nestranně. Jsou zde prezentovány jak názory rasistické, tak i nerasistické. Druhý názor samozřejmě získává navrch, protože tak to chce historie. Druhým esem v rukávu je herecké obsazení. Většina herců hraje dobře, ale celkem zapadnou. Je zde totiž jeden muž, který táhne film na svých bedrech a bez kterého by se mohl jít Spielberg klouzat. Pokud si ho sám vybral, bod pro něj. Mluvím samozřejmě o Danielu Day-Lewisovi a jeho Lincolnovi. On byl jediným důvodem, proč jsem se rozhodl na film jít. Už v traileru bylo jasné, že to bude něco naprosto unikátního. Osobně doufám, že Daniel získá Oscara, protože přede mnou se nehrbil a uváženě nepochodoval nějaký herec, ne, tohle byl 16. prezident Spojených států amerických v celé své podobě. Ani jednou se Danielovi nestalo, že by z role vypadl. Tohle jsou prostě role, na které se nezapomíná. Když jsem viděl film "Temný rytíř", nedíval jsem se na Heatha Ledgera, ale na Jokera. Když jsem se díval na snímek "Capote", neproducíroval se přede mnou Philip Seymour Hoffman, ale skutečně Truman Capote. Stejné je to s filmem "Lincoln". Pro Američany hrdost na vlastní historii, film tak patriotský, až se divím, že nebyl pouze červeno-modro-bílý. Ale pro všechny ostatní to bude především jedno z nejlepších vystoupení Daniela Day-Lewise. A to už je co říct, protože tenhle herec má těch skvělých rolí skutečně hodně. Proto ho také vídáme tak málo, protože jeho příprava musí být neskutečná, stejně jako výběr rolí. Jemu za jeho neskutečný výkon děkuji, on je tím, proč dávám filmu vyšší hodnocení, protože by mi přišlo líto, kdyby to bylo jinak. Spielberg ale jen ukázal, že ve stáří je skutečně zralý pouze na patos a silnou vlasteneckou inklinaci.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete pořádnou dávku patriotismu.

Hodnocení: 65% za naprosto úžasného Lincolna, vlastně Daniela Day-Lewise

Neváhaj a zavolej (For a Good Time, Call..., 2012)

To je zase jedna komedie. Dvě holky, které se nesnášejí, se nuceně dají dohromady. Každá se jeví naprosto jiná, ale ve skutečnosti jsou obě úplně stejné. Jedna si hledá práci a chce nějaké dobré místo, druhá, která má byt, ale ne peníze, se snaží, seč může, aby si byt mohla udržet. A tak občasně volá nějakým chlapíkům, kteří si to chtějí rozdat alespoň po telefonu. Její nová spolubydlící ji jednou zaslechne a zjistí, o co vlastně jde. Nejprve se na to tváří divně, ale pak se dají do kupy a udělají si malou společnost, kdy nechají pány, aby jim volaly. Tedy volá pouze jedna, drhá je spojovatelka. Mají z toho celkem dobrý byznys a jsou z nich najednou BFFs, tedy nejlepší kamarádky nadosmrti. Jenže to by to nebyl film, aby v něm chyběly nějaké ty zvraty a pády. Na snímku "For a Good Time, Call..." je zajímavé, že to je a není romantický film. Není v tom smyslu, že o ty chlapy tady v konečném důsledku zase tolik nejde. Romantika je zde v jiné rovině a to v rovině vztahu obou žen. Ne, není to lesbický film, i když místy k tomu nemá daleko, ale ty holky k sobě prostě nacházejí cestu způsobem, který je obdobný pro romantické filmy, kde jde o muže a ženu. Vlastně není film "For a Good Time, Call..." zas tak moc odlišný od dalšího snímku, o kterém chci psát. "Hlavně nezávazně" je klasickou romantickou komedií, "For a Good Time, Call..." je romantickou komedií méně standardní, ale místy skutečně zábavnou. Taková camea Setha Rogena a hlavně Kevina Smithe rozhodně stojí za to. Jinak ale na film asi snadno zapomenete.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když přemýšlíte o tom, že si zařídíte erotickou hot linku.

Hodnocení: 40% za nablblou komedii, která má aspoň nápad

Hlavně nezávazně (No Strings Attached, 2011)

Ivan Reitman šlápnul vedle. Dokonce se mi chce říct, že šlápnul do něčeho velkého a hnědého. Režisér "Krotitelů duchů" a takových televizních klasik jako "Dvojčata", "Policajt ze školky" nebo "Junior" už neví co by a natáčí ujeden blbý film za druhým, ještě blbějším. Jsem docela rád, že po něm opratě převzal jeho syn, Jason, který doslova zazářil snímky "Juno" a "Lítám v tom". Snadno tak otce překonal a natáčí další zajímavé kousky. "Hlavně nezávazně" není nic obyčejného než romantická komedie toho nejobyčejnějšího charakteru. Má naprosto stejnou zápletku jako film "Kamarád taky rád", ale není zdaleka ani tak zábavný, ani tak dojemný. A to jsem filmu "Kamarád taky rád" zase tolik nedával. Já vím, neměl bych plít na rodáky z Československa (Ivan Reitman se narodil v Komárnu), ale prostě nemůžu si pomoct. Jeho filmy pro celou rodinu už nějakou nejsou pro celou rodinu a místo toho jenom kopíruje a navíc nepříliš zajímavě. Tenhle film vám v hlavě zapadne. Sám jsem měl pocit, že jsem ho už viděl. Neviděl, ale není se čemu divit. Vidět jednou Ashtona Kutchera v romantické komedii, to je jako vidět všechny jeho výstupy. Natalie Portman nezklame, je roztomilá, krásná a dovede být vášnivá i romantická, ale proč se vlastně snažit pro film, který toho přinese tak strašně málo. Nic nového, nic. Prostě jenom další romantická komedie, která doufá, že naláká na jméno režiséra a na to, že lidé přece mají rádi příběhy o lásce, protože sami někteří pořád věří, že je ta skutečně "pravá" láska ještě potká a oni se budou moct zbavit té semetriky/toho zpoceného ožraly a žít si svoje šťastné životy. Jenže holt každý/á není filmový hrdina/hrdinka.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když zase máte chuť na trochu toho štěstí.

Hodnocení: 20% za naprosto obyčejnou romantickou slaďárnu

Let (Flight, 2012)

Musím říct, že k tomuhle filmu jsem přistupoval jako slepý k houslím. Nic jsem si o něm nečetl, pouze mě zaujalo obsazení, skutečnost, že je nominovaný v několika kategoriích na Oscara, nechybí samozřejmě herec v hlavní roli pro Denzela Washingtona, ale ještě více mě zaujalo jméno režiséra - Robert Zemeckis. Toho si v poslední době spojuji především s vizuálně náročnými filmy, kde je hodně dbáno na animaci. Vždyť tři jeho poslední filmy ("Polární expres", "Beowulf" a "Vánoční koleda") byly všechny 3D animací. Nějak jsem ale zapomněl na to, že tenhle režisér má na svém kontě filmy jako "Forrest Gump" nebo "Trosečník", kde se vizuálními efekty šetřilo, případně jste si jich ani nevšimli. Měl dar pro silné příběhy, a jak se ukázalo, tento má pořád, když se odpoutá od motion capture. Snímek "Let" je o jednom letu, to jsem očekával, ale co jsem nečekal, to je fakt, že tohle je film o závislostech. Závislost na drogách, ale hlavně na alkoholu. Jak je tenká hranice mezi hrdinstvím a naprostým odvrhnutím. Stačí skutečně málo - jedna dvě skleničky v nepravou chvíli a potom velké množství dalších. Zemeckis, což je jeho silná stránka, dokázal naprosto dokonale ztvárnit problémový let, o kterém snímek vypráví. Budete mít závratě, bude vám špatně z toho, co se děje, uvědomíte si, že se skutečně jedná o velkou rakev, která, když se zřítí, tak jste prostě většinou v háji. Jsem slušný. Skutečně skvělá fáze filmu, která se musí vyzdvihnout. Zbytek už pak drží pohromadě hlavně skvělé Washingtonovo herectví. Tenhle člověk skutečně vyrostl ve skvělého herce. Kdyby se film zbytečně nezabýval nějakými náboženskými pindy, byl by pro mě ještě snesitelnější, stejně tak, kdyby více zohlednil i vedlejší postavy, které jsou v tomhle případě skutečně vedlejší, ale celkový výsledek je dobrý. "Lincoln" ten měl Daniela Day-Lewise, který byl dokonalý, ale "Let" má nejen skvělého herce (Denzel ale tentokrát na sošku nedosáhne), ale také příběh a zpracování, které stojí za vidění. Jako celek funguje mnohem lépe.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět, kam vás dostane chlast.

Hodnocení: 75% za výborný herecký výkon a skvělou letovou sekvenci

Pro pár dolarů navíc (Per qualche dollaro in più, 1965)

Druhý film z tzv. "Dolarové trilogie", alespoň v pořadí, v jakém byly natáčeny. Sergio Leone, Ennio Morricona a Clint Eastwood se vracejí, aby světu ukázaly, že i v Itálii je možné natočit zatraceně dobrý western, a to vůbec nevadí, že film bude mít dvě hodiny, naopak, je to doba akorát, možná i trochu málo. V tomhle podání vás western bude skutečně bavit. Kromě toho, že je zde opět geniální hudba Leoneho dvorního skladatele Morriconeho, film má i další atributy, které byly zásadní pro jeho legendárnost. Je to pevná režie, která nekolísá, ale samozřejmě i příběh, který se může jevit jako obyčejný hon na trestance, hon lovců lidí, ale jde tu hlavně o postavy a o to, jak jsou napsány a zahrány. Každá postava zde má svou světlou i svou temnou stránku. Lidé zde umírají bezdůvodně, umírají děti i ženy. Zlo si nevybírá, tak to prostě je. Ale ani ten největší padouch není bez srdce, i v něm je něco, co ho ovlivnilo, co z něj udělalo to, čím je dnes. I když je Clint Eastwood hvězdou Leoneových filmů, v tomhle případě je přece jen trochu zastíněn dalším hercem, kterým není nikdo menší než Lee Man Cleef, muž s pohledem, který by vás dokázal propálit. Tahle dvojice si sedla dokonale tím, že si jejich postavy nesedly. Není to rozhodně klasický buddy movie, třeba ve stylu "Butch Cassidy a Sundance Kid", ale přesto je prvek jejich vztahu velmi důležitým. Co je také důležité, to jsou střelecké schopnosti. Uvidíme zde klasické duely v novém, zajímavém pojetí, každý pro vás bude napínavým  a zajímavým. To čekání na výstřel je téměř nekonečné, ale když výstřel skutečně padne, je to přesně tak, jak jste očekávali. Nebrání to ale tom, abyste skutečně napjatě čekali.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět, proč si spaghetti western získal takovou slávu.

Hodnocení: 85% za geniální western, kde nechybí ani cit, ale pořád jde hlavně o skvělý příběh drsných chlapů

The Baytown Outlowas (2012)

Další film, který si chce vzít něco málo z Tarantina a jeho školy. To znamená, že si vezmou postavy, které nejsou tak úplně standardní v zápletce, která se může zdát banální, ale je docela dobře rozehrána. No a nesmí tomu chybět krev. Jenže tam, kde je Tarantino skutečně schopný ve vás vyvolat hnus, kdy vám je špatně z toho, na co se díváte - jak hnusné bylo odřezávání ucha v "Gaunerech" -, tam ostatní filmy selhávají a pouze exhibují. No, a co si budeme namlouvat, i Tarantino už je sem tam hodně na efekt, i když "Nespoutaný Django" a jeho scéna se psy není vůbec špatná. Prostě jde jen o to natočit něco správně, ne pouze zbytečně krvavě. "The Baytown Outlaws" je filmem, kde se hodně střílí, mlátí a případně i seká. Krve je zde skutečně dostatek, místy stříká až moc. V tomhle směru snímek "The Baytown Outlaws" trumfl snad pouze film "The Man With Iron Fists", ale to mluvím pouze o tom, co jsem viděl tenhle týden. Přitom ale "The Baytown Outlaws" má poměrně jednoduchou zápletku - ale o to vlastně jde, jak jsem psal. Trojice vrahounů má unést jednoho kluka. Bude jim za to dobře zaplaceno. Jenže během jejich úniku se je pokusí zabít několik najatých vrahounů, skupin, ve kterých jednotlivce vždy něco spojuje - například shodné pohlaví nebo rasa. Celkem zajímavé, ale možná až moc jednoduché a šablonovité. Souboje se pak stávají tím, co vás skutečně vytrhne. Zbytek filmu zase tak oslnivý není, což je dáno hlavně tím, že v případě "The Baytown Outlaws" nefungují dialogy. Nemluví se zde o ničem zajímavém, nemluví se zde ani zajímavě. Jako celek tak film není takovou peckou, ale nadšence do bezuzdného násilí může nadchnout.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět partu tří cvoků, co se vypořádá s každým jiným cvokem.

Hodnocení: 45% za celkem dobrou krvavou řežbu s nějakou tou dobrou hláškou

Holky na tahu (Bachelorette, 2012)

Nevím, jestli si z nás filmaři neudělali trochu srandu. "Holky na tahu" mají být údajně generační výpovědí o tom, jak se ženy jsou schopné ztratit ve svých malichernostech a nedovedou pořádně žít, nemají žádný smysl. Jenže tohle platilo v případě snímku "Ženy sobě", rozhodně to neplatí pro "Holky na tahu". To je totiž jen nablblá komedie, která se trapností za trapností, snaží ukázat, že i holky to umí pořádně rozjet a že to někdy dopadá vážně hrozně, až katastrofálně. Herečky celkem zajímavé, herci ucházející, ale konečný výsledek je stejně jen pitomost bez děje, která se točí kolem roztržených, poblitých a postříkaných šatů. Nejhorší na tom je, že se scénáristka/režisérka snažila postavám dát trochu hloubku, ale nějak to celé nefungovalo. Když je film trapný, nic to nezachrání. Blbé vtipy, blbé promluvy a ještě děsivější filosofování o ničem. A pointa? No, skoro se mi z toho chtělo brečet. A žili spolu šťastně až do smrti. Tenhle film je tak neskutečně povrchní, i když si chce hrát na trochu víc, že jsem měl skutečně co dělat, abych se dodíval. A to mají "Holky na tahu" necelých 80 minut čistého času bez titulků. Opravdu má smysl natáčet takové filmy? Film, které se snaží parazitovat na úspěšných kouscích poslední doby? Ne, tohle je špatně. I když se postavy chtějí tvářit jako skutečné, jsou to pořád jen karikatury. Ne, prostě ne. Tenhle film byl chyba. Velká.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když si myslíte, že ženské umí být před svatbou zábavné.

Hodnocení: 10% za hodně špatnou komedii/drama

Pěsti ze železa (The Man With the Iron Fists, 2012)

RZA se asi zamiloval do filmu "Kill Bill", na kterém spolupracoval jako hudebník. Přece jen, to je také oblast, které rozumí nejvíc. Jeho spolupráce s lidmi jako Method Men, Raekwon, Ghostface Killah, Masta Killa a dalšímu ve formaci, která si říká Wu-Tang Clan. Jako rapová skupina jsou specifičtí a jedineční, sám RZA má skvělé propozice, protože jeho hlas je skutečně unikátní, zapamatovatelný a velmi hrubý. Tenhle člověk ale přičuchnul k filmu a zalíbilo se mu tam. "The Man With the Iron Fists" je však jeho samostatným projektem, na kterém spolupracoval jak po stránce režisérské, scenáristické a hudební, tak i po stránce herecké. Zahrál si hlavní roli, i když se zdá, že jeho postava je celou dobu v pozadí. K ruce mu ale byli další skvělí herci - Russell Crowe, který pro jednou nehraje první ligu, Lucy Liu, který si zopakovala svou roli z "Kill Billa" i s nějakou tou obdobnou scénou a další, především pak čínští/hongkongští herci, co sakra dobře ovládají bojová umění a hlavně styl wu-šu, který na plátně proslavil snímek "Tygr a drak" a použilo ještě mnoho dalších filmů. Bohužel v podání snímku "The Man With the Iron Fists" nevypadá wu-šu moc dobře a místy je skutečně až příšerně neuvěřitelné. Příběh je zasazený do feudální Číny, i když jednou z postav je Crowův britský voják. Prostředí je zvládnuté celkem dobře, ale jde především o interiéry. Jsou krásné, zdobné, skutečně jako z nějakého čínského filmu. Příběh však tak zajímavý není, je to ale podané ve stylu čínských legend, takže to nakonec vypadá dobře. No a nejvíce je zaměřeno na to, aby scény vypadaly dobře pro oko, cool a moderně. To se daří. Je to hezká iluze, která pro tenhle snímek funguje. Jako prvotina pro mě dobré, protože RZA přesně věděl, co chtěl natočit a také to udělal.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete horší verzi "Kill Billa" s lepším dobovým zasazením.

Hodnocení: 60% a je mi jedno, co si o mně budete myslet

Poklad na Sierra Madre (The Treasure of the Sierra Madre, 1948)

"Poklad na Sierra Madre" není úplně klasickým westernem. Je to spíš drama z období, kdy se většinou westerny odehrávají. Zaměřeno je ale na něco, o co ve westernech jde velmi často. Na zlato. Neskutečně silný film o tom, co s vámi může zlato udělat, když si ho necháte proniknout příliš hluboko, když ho necháte, aby se ve vašem životě stalo tím nejdůležitějším. Humphrey Bogart v tomhle filmu hraje někoho, koho většinou nehrál. Představíte si ho jako toho chlapíka z "Casablancy", většinou ho vidíte v přesně padnoucím obleku nebo v baloňáku s kloboukem posazeným poměrně nízko do očí. Tady ale hraje doslova pobudu, který skoro nezavadí o práci. Naskytla se mu ale skvělá příležitost. S jedním dalším pobudou a starým zlatokopem vyrážejí do Sierra Madre, aby si tu posvítili na místní toky a jejich zlatonosnost. Jenže zlato jsou peníze a peníze vedou k chamtivosti. Právě tohle je na filmu nejsilnější. To, jak i přesvědčení lidé dokáží nakonec zlatu propadnout a stávají se jeho otrokem. Nezáleží jim na ostatních, jdou jen po mamonu. Jak už to tak bývá, se zlou se potážou. Tohle se přihodí i hlavnímu hrdinovi. Závěr je skutečně dobrý a musím říct, že mě docela zasáhl. Humphrey Bogart zde předvádí první ligu, kterou hrál celý život. Nezískal Oscara, ale film rozhodně s prázdnou neodešel. John Huston získal Oscara jak za režii, tak za scénář. Naprosto právem. I starý zlatokop Walter Huston (ano, byl to otec Johna) si odnesl Oscara za vedlejší roli. Tomu se říká rodinný úspěch. Film, který rozhodně stojí vidět za to i po letech. Další důvod, proč jsou westerny tak oblíbené a proč si v žebříčcích nejlepších filmů stojí tak vysoko.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vědět, kam vás dožene touha po zlatě.

Hodnocení: 75% za western poměrně netradiční, bez zbytečných přestřelek, ale za to hodně kvalitní

Agent bez minulosti (The Bourne Identity, 2002)

Film, o kterém jsem hodně slyšel. O něm i o jeho pokračováních. A dlouho jsem se mu vyhýbal, jako to třeba dělám o nějakých klasických filmech Coppoly nebo Stona. Prostě se na ně nedostalo, tak jsem si řekl, že je čas a že to spojím do jednoho řetězce a shlédnu i další filmy ze série, včetně posledního, který je také poměrně oceňovaný. Na čtvrté pokračování rozhodně dobrý výsledek, navíc když se počtvrté už Matt Damon nevrátil. Tady ho máme v celé jeho mladické kráse. V roce 2002 mu bylo 32 let a vypadal pořád celkem jako ucho. O to více v roli oslnil, protože prostě nikdo nečekal, že se začne chovat jako skutečně profesionální zabiják. Je neskutečně uvěřitelný a ta role mu sedla. Jenže... Nějak se to nadšení nedostalo. Předloha Roberta Ludluma je poměrně provařená. Ne proto, že by byla tak často natáčená, ale proto, že podobný prvek se používá častěji. Jednou bych prostě ocenil, kdyby v tom nebyla vláda, nebo nějaká vládní organizace, která může za to, že člověk ztratil paměť. Ztráta paměti je tak neskutečně silný prvek, který je možné využít i jinak, než pouze tím, že to bylo v rámci nějakého tajného programu, apod. Není to špatné, samozřejmě, ale já bych si jednou přál nějakou invenci. Ne jen hloupou, ale nějakou skutečně smysluplnou, která nebude o tajných agentech. "Agent bez minulosti" v tomhle směru nakonec funguje dobře, příběh je logický, je zasazený do fungujícího prostředí, ale prostě se nemůžu zbavit pocitu, že je to něco viděné mnohokrát. Navíc mi té akce sem tam přišlo až prostě málo. Na druhou stranu Matt Damon je člověk, který vás provede celým filmem, a budete spokojení, protože mu prostě budete fandit. Jeden nevinný člověk, co nemá vzpomínky, se snaží postavit zlé vládní organizaci. Tohle prostě musí nadchnout všechny odpůrce organizací jako CIA nebo FBI. Dobrý film, ale prostě jsem čekal něco trochu víc.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vědět, jaké to může být ztratit paměť a přitom být prvotřídní zabiják.

Hodnocení: 65% za dobré východisko, které bylo celkem dobře rozehráno, ale mohlo být i lépe