Warrior, X, MS-1, Sibiř, 5x rychle a zběsile, 3x Stooges, 2x Spy Kids, 1x Víla, Kevin i Jeff a další

Project X (Project X, 2012)

Vyhoďte do vzduchu vlastní barák, pak konečně budete cool a lidi vás začnou brát. Klid, rodiče to vezmou v pohodě. Máma si pobrečí, táta vás bude v duchu tiše obdivovat. Navíc holka, co jste jí skoro podvedly je do vás stejně pořád zabouchlá - nejspíš proto, že je totálně vypatlaná. Kámoši se z toho dostanou, protože... No, dobře, ten závěr už je viditelná nadsázka, ale stejně. "Project X" má nulovou hodnotu jako film a stejně tak nulovou hodnotu jako příběh. Kdybych to srovnal třeba s filmy "Prci, prci, prcičky", které sázejí na stejné publikum, chybí tu všechno - zajímavý příběh, nějaký děj, postavy, které stojí za to, abyste jim fandili, nesnášeli je nebo prostě něco. Trojice, s prominutím, dementů, kteří uspořádají mejdan století, jsou opravdu nerdi až to pálí, pitomí jak zlomené tágo v rukou bezrukého baseballisty. Nebyl jsem schopen jim fandit, nedokázal jsem se vžít do jejich potřeby vytvořit obrovskou pařbu. Asi to bude tím, že jsem spíš introvertní typ, navíc něčeho podobného jsem se nezúčastnil nikdy a ani to nemám v plánu. Já vím, teď jsem zapšklý ubožák, co se naváží do mladých, kteří si chtějí užívat. Tak ať si užívají, ale jestli tohle jsou filmy, které nám mají něco říct, nebo nás dokonce pobavit bez toho, aby tam byl jeden dobře vystavěný, nebo alespoň skutečně směšný vtip, to mi připadá dost ubohé. Musím říct, že skoro lituji, že jsem do toho šel. "Found footage" kamera naprosto bez smyslu, hlavně když je zde klasický hudební pozadí jako v normálně točeném filmu. Nemá to žádné opodstatnění, prostě se to jenom snaží být strašně cool a pro mladé. Opravdu nikdy víc!
Kdy je na film vhodné kouknout: Když jste ve věku, kdy vám přijde naprosto přirozené jít večer ven, ožrat se, poblít se, vyspat se do kocoviny. A hned další večer to zopakovat.

Hodnocení: 20% za to, že je to prostě o ničem, tenhle film nemá co říct

Útěk z MS-1 (Lockout, 2012)

Na "Útěk z MS-1" jsem slyšel jenom samé špatné názory, ale musím říct, že jsem až tak zklamaný zase nebyl. Co taky v poslední době čekat od Luca Bessona? To si vážně ještě myslíte, že přijde s něčím legendárním, že nás ještě něčím odrovná? Já mu věřím, že chce dělat béčkové věci a jsem rád, že je natáčí. Nebavím se u nich nijak velkoryse, ale tohle se mi celkem líbilo. Guy Pearce v roli tvrďáka, která mu sedí. Hláškuje jak Spider-Man při nejlepším zhoupnutí, navíc celkem dobře sekunduje Maggie Grace, z které přece jen po "Ztracených" vyrostla celkem snesitelná herečka. Jejich konfrontace je na filmu to nejlepší. Abych ale naznačil něco z děje. Ve vesmíru je stanice, která je ve skutečnosti vězením, kde jsou ti nejodpornější zločinci drženi ve stázi, nebo podobném stavu. Prezidentova dcera (Maggie Grace) se na stanici vydá, protože chce změnit, jak to tam chodí. Dojde ke vzpouře a ona se stává velmi cennou kořistí. Guy Pearce, který je křivě obviněn z vraždy svého přítele, má být na stanici dopraven jako vězeň. Situace se mění, a tak je Pearce tím jediným zachráncem, který může prezidentovu dceru dostat zpátky živou. Čekejte hromadu klišé, provařených motivů a ubohých záporáků. Jestli se něco nepovedlo, tak jsou to skutečně to špatní, protože jsou nudní asi jako posádka "Con Air" pod uspávacími drogami. Ne moc silnými. Akce není zase tolik, jak by se mohlo na první pohled zdát. Film přesto plyne celkem svižně, a když se smíříte s tím, že nedostanete nic nového a vlastně ani nijak výpravný film, spíš komorní podívanou, je to snesitelné. Jen nevím, proč to šlo do kin. Holt Besson si umí zajistit, aby jeho filmy šly na velká plátna.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když snesete jakékoli akční sci-fi.

Hodnocení: 45% za to, že je to zajímavé prostředí a Guy Pearce celkem dobře hláškuje

Útěk ze Sibiře (The Way Back, 2010)

Ten příběh zní jako stvořený pro filmové plátno. Z jednoho sibiřského gulagu se rozhodne utéct skupina vězňů různých národností. Před sebou mají stovky, možná tisíce mil nehostinné krajiny. Ledová Sibiř, nehostinná poušť Gobi, ohromné štíty Himalájí. Nevybavení, bez pořádného jídla, které by vydrželo déle, nemocní a podlomení se vydávají na neskutečnou cestu. Je jasné, že nepřežijí všichni. Vlastně hned od začátku víme, že přežijí pouze tři. Jak nám říká úvod, pouze tři lidé přešli hory a dostaly se na svobodu. ano, příběh je natočen podle skutečné události. Je to jedno z těch lidských silných dramat, kdy jedinec dokázal to, co by se nikdo jiný, kdo by nebyl v tak zoufalé situaci, nikdy neodvážil. Ne za takových podmínek. Je to velkolepé ve své malosti. Jenže Peter Weir (Truman Show nebo Master & Commander: Odvrácená strana světa) si většinou dává dost načas, než natočí něco nového, ale většinou to pak stojí za to. Ani v tomhle případě nestřelil úplně vedle, ale myslím si, že putování strádajících mužů a jedné dívky by bylo možné natočit ještě o něco drsněji, aby se na diváka více přenesla nemožnost celé poutě, skutečnost, že prostě všichni nedojdou, že všichni vědí, že někdo z nich ještě umře. Takhle jsou zde nádherné záběry na úžasné přírodní scenérie, hraje se na city, ale šlo by to přece jen udělat méně patetické a ještě o něco více lidsky. Nutno říct, že toho patosu zase není tolik. Mohlo ho být o hodně víc.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když máte rádi pravdivé lidské osudy, které ne vždy končí dobře.

Hodnocení: 60% za to, že je to zajímavý příběh, který nám přibližuje historii, ale je to podáno poměrně bezpečně

Rychle a zběsile (The Fast and the Furious 2001)

"Rychle a zběsile" už je v podstatě akční klasika, navíc jedna z nejdelších sérií, která se v žánru stále drží na vrchu, navíc s novými díly nabírá i na kvalitě. Je zajímavé, že až pátý díl je hodnocen ze všech nejvíce. Série udělala hvězdu z Paula Walkera, který si to nezaslouží, ale budiž, tak to prostě je. Vin Diesel už nepotřeboval, aby z něj někdo hvězdu dělal, ten chlap jí ze sebe udělal, aby si status sem tam zabil nějakou pitomostí jako "Ochránce". Je však pravda, že "Rychle a zběsile" mu v kariéře ještě pomohlo. Film je zajímavý hlavně proto, že spojuje docela dobrou akci s celkem zajímavým příběhem. Paul Walker hraje policistu a má děsivě modré oči. I divák si však velkou část filmu myslí, že Paul je ve skutečnosti frajer jako ostatní, ale není tomu tak. Potřebuje se dostat na kobylku zlodějům aut. Podle všeho, vůdcem zlodějů by měla být právě postava hraná Dieselem. V tomhle směru zůstává i divák napjatý, protože si není jistý, jestli tím zlodějem skutečně je, nebo není. Díky tomu, že byl film první, byl nový a dalo se mu skočit na špek. Akce stála za to, navíc pro milovníky rychlých automobilů to byl naprosto dokonalý film. Já oceňuji snahu, navíc musím říct, že poté, co jsem si dal všech pět filmů během tří dnů - ať žijí DVD boxy - přišel jsem sérii docela na chuť. Ale Paula Walkera kvůli tomu nezačnu mít rád.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když se chcete podívat na pěkná auta, hezké holky a drsné chlapy.

Hodnocení: 50% za to, že to byla dobrá jízda a ještě to mělo nějaký příběh

Rychle a zběsile 2 (2 Fast 2 Furious, 2003)

Podruhé se nás Paul Walker snaží přesvědčit, že umí hrát a dokonce ještě umí řídit auto. Tentokrát neměl na pomoc Vina Diesela, který se přesto stal maskotem série, už jen proto, že se hned v dalším dílu, "Rychle a zběsile: Tokijská jízda", znovu vrátil. Jako parťák ale Walkerovi posloužil starý známý, respektive jeho starý známý. Objevuje se odnikud, ale podle všeho má s Walkerovou postavou docela dlouhou minulost. Je to pořádná scenáristická berlička, ale dá se to zvládnout. Nebo by se to dalo zvládnout, kdyby se film tak děsivě nesnažil být cool a chtěl diváka zarazit do sedačky výbornými vtipy. Tady jsem trochu ironický, protože hláškám se nějak daří narážet na útesy a tříštit se. Příběh je docela podobný tomu, co jsme viděli v prvním filmu. Jde zase o zločince a snahu je dostat pomocí toho, že se bude hodně rychle jezdit v hodně drahých autech. Podruhé už je to docela nudné a hlavně nezajímavé, protože film nepřináší nic nového. Je to škoda, ale i když se mohlo zdát, že s druhým dílem je série zabitá, nakonec se jí podařilo hned třetím dílem resuscitovat, i když nutno říct, že dost zvláštním způsobem. Na závěr bych chtěl konstatovat, že pořád nemám rád Paula Walkera.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete slyšet Paula Walkera, jak říká "bro". Několikrát!

Hodnocení: 30% za to, že už to byla jenom jízda se špatnými efekty a postrádalo to příběh

Perfect Days - I ženy mají své dny (2011)

S "Perfect Days" mám jeden základní problém - viděl jsem je nejprve na divadle. Nikoli v režii Alice Nellis se Zuzanou Bydžovskou v hlavní roli, ale v Jihočeském divadle, kde si hlavní roli zahrála Věra Hlaváčková, což vám asi moc neřekne, ale s klidem můžu konstatovat, že jsem se u představení velmi dobře bavil, protože herecké výkony byly výtečné, navíc na divadle přece jen vypadají příběhy lépe, hlavně pokud jsou pro divadlo primárně určeny. Podobný pocit jsem měl například z "Boha masakru", který nebyl v Polanského verzi špatný, ale pořád se jednalo více méně o divadelní hru přenesenou na plátno, kde divadelnost byla potlačena ve smyslu menších gest, i když ani v tomhle případě se nejednalo o velký rozdíl. Původní hra byla dobrá, dobrý byl i film. V případě "Perfect Days" to úplně neplatí. Na plátno se nepodařilo přenést příběh tak, aby zůstal stejně vtipný. Není to ale proto, že by Chýlková nebo Sokol hráli špatně, naopak, jsou výteční, například v porovnání s otravným Kleplem prostě vynikají. Kotek je na pomezí toho, aby ho člověk nesnášel nebo si ho oblíbil. S novým sestřihem, který mu hlavní postava vykouzlí, vypadá více teple než celý Sokol. Problém u filmu je v tom, že je trochu roztahaný a nějak se díky tomu nedaří vtipy gradovat tak, aby skutečně vyzněli zábavně. Usmějete se, ale za břicho se popadat nebudete. Přesto se jedná o dobré převedení hry na plátno, které určitě neurazí. Navíc, téma je velmi aktuální, hlavně tedy pro ženy.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když vám tikají biologické hodiny.

Hodnocení: 60% za to, že na divadle z toho má člověk mnohem větší zážitek

Rychle a zběsile: Tokijská jízda (The Fast and the Furious: Tokyo Drift, 2006)

Máme tu třetí díl, kterým se "Rychle a zběsile" vrátilo v lepší kvalitě. Navíc zde chybí Paul Walker, čímž si umně získal plusové body. Za tohle ho mám opravdu rád. Už ne tolik za to, že se ve čtvrtém díle opět vrátil. Kdybych měl snímek "Rychle a zběsile: Tokijská jízda" přirovnat k jinému filmu, rozhodně by to byl "Karate Kid". Příběh je vystaven skutečně velmi obdobně. Problémový kluk (mladík) Sean se dostává do Japonska, aby se zde napravil. Jenže se dostává k autům. Hned první závodem ukazuje, že na místní šikmooké borce jednoduše nemá a že se bude muset spokojit s rolí outsidera, alespoň pokud se závodění týká. Jenže pak přichází jeho mentor, který mu věkově není tak vzdálený, jako byl pan Miyagi malému Danielovi. Tenhle mentor má ale peníze a auta, v kterých nechá Seana jezdit. Nejprve proto, aby mu je zrušil, později i s tím, že se opravdu něco naučí. Film tak jednoznačně směřuje k velkému finále, kterým je turnaj v karate. Vlastně ne, to jsem se nechal malinko unést. Film směřuje k tomu, aby došlo k finálnímu zúčtování, při které musí Sean samozřejmě vyhrát. Je to jednoduchá zápletka, která se liší od předchozích dvou snímků "Rychle a zběsile". V jednoduchosti je ale síla a série dostala nový náboj. Sice se v dalším díle vrací k zajetému, ale Justin Lin ukázal, že mu série bude sedět. Hlavně proto, že mu jde skvěle akce a závody v jeho podání jsou prostě výborné. Rozhodně rozdíl oproti vyčpělé dvojce. Když tomu dáte šanci, skousnete i čtvrtý díl, abyste si počkali na nejlepší pětku. Nebo mám říct zatím nejlepší?
Kdy je na film vhodné kouknout: Když máte rádi film "Karate Kid" a chcete vědět, jak to vypadá, když ten kluk nedělá kung fu ani karate, ale jezdí v závodním auťáku.

Hodnocení: 40% za to, že to má o dost lepší drive než dvojka

The Three Stooges (The Three Stooges, 2012)

Odsoudit "The Three Stooges" by bylo velmi jednoduché. Humor se může zdát debilní, jednoduchý a místy dokonce hloupý. Neustále sledujeme tři chlápky. Jeden druhé dva mlátí za cokoli, druzí dva jsou přihlouplí, ale přitom vydávají skvělé zvuky a dělají zajímavá gesta. Jsou to jinak ale pitomci k pohledání, a to se vším všudy. Problém ale není v tom, že má film debilní humor, problém je v tom, že mladým bude přesně takhle připadat. "The Three Stooges" není nic jiného než snaha přenést grotesku do současnosti a natočit ji v barvě a se zvukem, ale se zachováním dřívějších postupů. Nejedná se o převedení těch nejlepších grotesek, ale spíše formátu. Forma je pak v tomhle případě lepší než obsah. V podstatě se jedná o dokonalou grotesku. A právě z toho důvodu nebude fungovat. Humor prostě není vtipný. Člověk se nebude smát tomu, jak jeden dostane do koulí, druhý uklouzne na banánové slupce, apod. The Three Stooges byla skupina, která působila od roku 1930 do roku 1971, kdy sestava se měnila, ale pouze v postavě Curlyho (střídali se různí herci s různými jmény), Larry a Moe zůstávali stejní. Jejich poznávacím znamením byly blbé účesy a jednoduchý humor, který šel místy až do absurdity. V nové podobě se "The Three Stooges" celkem podobají svým předobrazům, ale až natolik, že jejich obličeje a účesy jsou tak pitomé, že se to člověku musí protivit. Nejsou to hrdinové, které by si člověk zamiloval. Jejich humor není originální, v některých případech je vidět, že se scénáristé inspirovali v komice Jima Carreyho, ale rozhodně se nedostali na takovou úroveň. Bratři Farrellyové vzdali hold u nás nepříliš známé skupině, natočili moderní grotesku a neuspěli. Tohle prostě není něco, co se bude mladým líbit, ale já prostě musím vyzdvihnout formu, která je prostě dokonalá. Navíc skvělé zvuky, skutečně groteskní, v tomhle smyslu to stojí za to. A to zrovna nejsem typ, který grotesku vyhledává.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když vám vážně vůbec, ale opravdu vůbec nevadí nablblý groteskní humor.

Hodnocení: 40% za snahu předvést grotesku dnešnímu divákovi

Strom života (The Tree of Life, 2010)

Kritici budou tvrdit, jak moc je tenhle film osobní a zároveň velkolepý, jak ukazuje filmové umění v jeho prapůvodní podobě, že je to další podobný film po "2001: Vesmírná odysea". Jenže - bohužel - je to také slátanina, na které Malick pracoval roky života. Pravda, on na každém svém filmu pracuje neskutečně dlouho, ale v tomhle případě prostě není výsledek tak dobře vidět. Příběh je zde pomíjivý, také není nijak komplikovaný. Vlastně je to o dospívání jednoho kluka v rodině, kde to nemá úplně jednoduché. Hlavně díky postavě otce, kterého výborně ztvárnil Brad Pitt, což je asi největší deviza filmu. Není v klasicky kladné roli, ale naopak, hraje uvěřitelnou postavu, která má světlé i tmavé stránky. Zbytek filmu je... Já nevím. Někteří budou říkat, že je to filosofické tápání nad našimi vlastními životy, já zase říkám, že se Malick až moc zamýšlel nad tím, odkud vlastně pocházíme a kam směřujeme. Z tohoto meditování pak vyšla podivná skládanka, která v jedno chvíli připomíná skvělé retro drama, ve chvíli druhé pal "Putování s dinosaury", aby se nakonec proměnila v ódu na klasickou hudbu. Co mě nejvíce potěšilo, tak začlenění Smetany. Po prvních tónech jsem tomu nechtěl věřit, ale "Vltavu" si prostě s ničím jiným nespletete. Tak nádherná skladba je prostě jedinečná. Malick tedy navíc není originální, ale představuje moderní popkulturní dílo, které se chce tvářit jako výtvor velkého umělce, který si řeší své mindráky z dětství a dospívání. Kdyby to narval do trochu přístupnější formy, možná by oslnil i diváky v širším rozsahu. Ale jak se brání zastánci filmu, tohle je opus pro otevřené hlavy. Myslím si, že otevřená hlava jsem, ale to bych také mohl hledat božský význam v každém zaschlém plivanci.
Modlím se za to, aby jeho další filmy byly přece jen více dějové, méně alternativní a více zajímavé.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když si myslíte, že budete dvě hodiny koukat na umění.

Hodnocení: 50% za to, jak strašně umělecké to je

Rychlí a zběsilí (Fast & Furious, 2009)

Počtvrté a... No, není to úplně ono. Kromě toho, že se vrátil Vin Disel, který měl už malé cameo na konci třetího dílu, vrací se i můj neoblíbenec Paul Waker, který trochu zestárnul, ale ženám se přesto pořád musí líbit. Takový ten hollywoodksý kocour, který si na něco smysluplnějšího moc nesáhne. Tohle rozhodně není Brad Pitt, který se dokázal ze škatulky vymanit. Proměnil se v charakterního herce. Paul Walker je ale přesně ten typ, který se hodí pro "Rychle a zběsile". Spolu s Vinem Dieselem tvoří osvědčenou dvojici, která   si to musí ve čtvrtém filmu vyříkat a vyřešit problémy s minulostí. Koho vlastně hraje Paul Walker, to není jasné. I když se postava jmenuje pořád stejně - Brian O'Conner - pokaždé je za někoho jiného. V prvním filmu policista, ve druhém osoba, která stojí na hranici zákona, aby se ve čtvrtém filmu proměnil v agenta FBI. Nebuduřešit, jak se k práci dostal, co je důležitější, to je fakt, že má spadeno na drogového barona, jehož může dostat pouze za pomoci Vina Diesela a hlavně rychlých aut. Líbí se mi, jak se pořád daří tvůrcům omlouvat, že vlastně aut není potřeba, problémy by se daly řešit jinak, ale očividně v Americe jsou závody velmi populární, a když má průměrný Američan konflikt s jiným průměrným Američanem, prostě si dají závod, a kdo vyhraje, ten má v konfliktu také pravdu. Asi jsme ještě sto let za opicemi, že tohle u nás doposud ve větším nemáme. Příběh mě hodně zklamal, ale když dojde a závody, Justin Lin prostě jede na raketě.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete ještě dát šanci Paulu Walkerovi, který je přece jen dost špatným hercem.

Hodnocení: 35% za to, že se vrátil Vin Diesel v celkem obstojné formě

Spy Kids 3-D: Game Over (Spy Kids 3-D: Game Over, 2003)

Co se musí na filmu ocenit, to je rozhodně fakt, že nás Rodriguez nijak nenapíná a rovnou nás - ani ne po deseti minutách - vtahuje do akce. Co musím ocenit jako druhé, to je fakt, že se Rodriguez vydal cestou videoher a Juniho Corteze do jedné takové rovnou hodil. Jako fanoušek starých videoher a her na Gameboy rozhodně proti něčemu takovému nemám nic. Provedení je také velmi dobré, což jen umocňuje onen 3D dojem. Docela by mě zajímalo, jak by to vypadalo dnes ve 3D kině. Asi si ale nechám zajít chuť. Robert Rodriguez nepředvedl nijak skvělý scénář. Nechal se hodně inspirovat videohrami a do nich zasadil příběh, ve kterém Juni chce zachránit Carmen, která v jedné takové počítačové hře uvízla. Jedná se o velmi návykovou hru, kterou stvořil Toymaker v podání šíleného Sylvestera Stalloneho. Pak už následuje jenom zajímavá video hra, kde jsou postavami skuteční herci, sem tam to má drive, sem tam je to nuda. Na konec se ale moc nevyplatí čekat, protože je děsivě patetický. Rodriguez miluje svou rodinu. Však má také pět dětí. Patetické provolávání "Rodina!" na konci je spíš trapné než heroické. Trochu ironií osudu je skutečnost, že se Rodriguez po osmnácti letech manželství rozvedl, a to ještě před tím, než se ven dostal čtvrtý díl jeho závratné a postupně vyprázdněnější a vyprázdněnější rodinné série.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když už nevíte, na co jiného se podívat, a chcete vědět, co málem zničilo kariéru George Clooneyho.

Hodnocení: 30% za to, že je to celkem graficky zajímavé

Spy Kids 4D: Stroj času (Spy Kids: All the Time in the World in 4D, 2011)

Alexa Vega a Daryl Sabara už přece jen trochu vyrostli, a tak museli přijít noví dětští špióni. Jejich nevlastní matkou je Jessica Alba, sama špiónka, která dokáže ještě před porodem zvládnout hodně náročnou akci. Dobře pro ni. Jenže děti si ji prostě moc neoblíbili. Hlavně nevlastní dcera. To se ale změní ve chvíli, až děti zjistí, že je špiónkou a že vede zajímavý život. Jesica Alba hraje Marisu Wilsonovou, za svobodna Cortezovou. Ano, je to sestra Corteze, kterého si zahrál Antonio Banderas. Na něho se v tomhle filmu nedostalo, ale za to se objeví staří známí, tedy v úvodu zmiňovaní Sabara a Vega. Skutečně zestárli. Je to na nich vidět a už nejsou tak roztomilí. Přece jen, je to osm let od posledního filmu. Nehrají tedy prim, ale jejich roličky potěší. Což je asi tak všechno. Mluvící pes je klišé, docela chybí i camea známých herců, ale člověk se nemůže divit, že se na to Rodriguezovi vykašlali. Kvalita se naprosto vytratila, nějaké ty efekty nepotěší, nemají čím. Příběh je recyklací toho, co jsme viděli dříve, to, že se zde trochu hraje s časem, to nemá žádný hlubší význam. Ani nevím, jestli mám říkat, že je škoda, kam se série dostala. Ona zase tolik nadějí na úspěch neměla.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když si myslíte, že film s Jessicou Albou nemůže být až takový průser.

Hodnocení: 20% za to, že už je toho opravdu moc a moc už se na to nedá koukat

Rychle a zběsile 5 (Fast Five, 2011)

Do pětice všeho dobrého. A ono to překvapivě všechno dobré skutečně bylo. "Rychle a zběsile" ve svém pátém díle dosáhlo pomyslného vrcholu, zbývá pak otázka, jestli je ještě kam stoupat. Co je na vině úspěchu? Prvním faktorem je návrat všech starých známých, včetně těch, které se od prvního nebo druhého dílu neobjevily. Druhým faktorem je skutečnost, že Paul Walker dostává trochu méně prostoru a je navíc snesitelný. Ale pořád ho nemám rád. K osvědčené skupině se přidal Dwayne Johnson, kterému pořád radši říká Rock. Dohromady to funguje. Film stojí na parťáctví, hláškování a pořádné akci. Konečně se úplně upustilo od závodění, alespoň v tom smyslu, že se dva borci postaví na start, vyjedou, a kdo dojede první, něco vyhraje, ať už je to něco cokoli nesmyslnějšího. Akce se zde využívá pro honičky v ulicích slumu v Brazílii (trochu připomíná "Mizery II", anebo k tomu, aby došlo ke špičkové loupeži. Trochu ve stylu "Dannyho parťáků", ale rozhodně ne s takovým důrazem na plánování. Přesto všechno vychází dokonale. Vin a Dwayne jsou nasvalení, Paul Walker se nám usazuje, a poté, co si zkusil policistu, agenta a něco mezi tím, konečně se dostává na druhou stranu zákona, kam stejně patří. Je to dlouhý film, ale dobře se na něj dívá. Nikdy jsem sérii nevyhledával, ale když už jsem se na ni rozhodl podívat, jsem rád, že prozatím končila právě takhle. Jsem docela zvědavý na šestku.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete zkusit Rychle a zběsile vs Dannyho parťáci a přesvědčit se, že si Dieselova muskulatura nijak nezadá s tou Rockovou.

Hodnocení: 60% za to, že série dostala nový náboj, jede kupředu a akční scény jsou skutečně vydatné

Ocelová pěst (Real Steel, 2011)

Asi budu za trapáka, ale mě se tenhle film prostě líbil. Nečekal jsem od něj, že dostanu vysoce povznášející filosofický zážitek, ani že budu jakkoli umělecky naplněn. Hugh Jackman si sice střihl "Fontánu", kterou považuji za výrazně lepší než v tomhle příspěvku recenzovaný film "Strom života", ale "Ocelová pěst" se od počátku rozhodně nejevil jako umělecky ambiciózní snímek. Nic takového také nedostaneme. Je to blockbuster, který nás chce ohromit vizuální stránkou, což se docela daří, protože souboje robotů jsou bezvadné, a zároveň nám chce prezentovat jeden nenáročný, jednoduchý a až příliš hollywoodský příběh. Charlie je ztroskotanec, bývalý boxer, který se musel trochu přeorientovat. V blízké budoucnosti nechtějí lidé vidět boxující lidi, z kterých by cákala krev, ale boxující roboty. Zvláštní, ale budiž. Box robotů je hudbou budoucnosti a Charlie se musel stát zápasníkem, tedy tím, kdo ovládá robota v ringu. roboti zde nejsou nijak polidšťováni, ale v podstatě se jedná o takové zmenšené "Transformers". Charlie je sice možná ztroskotanec, ale ztroskotanec, který zjistí že má syna, který mu překvapivě může pomoct a udělat z něj skutečného šampióna. Nebojte, krve se zde nedočkáte, takže můžete na film bez problémů s dětmi, kteří budou mít radost, že z toho ošklivého starého robota, co není vůbec pěkný, se možná stane šampión šampionů.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když máte chuť na trochu boxu bez krve.

Hodnocení: 60% za to, že je to jednoduché, přímočaré a stejně krásné

Musíme si promluvit o Kevinovi (We Need to Talk About Kevin, 2011)

"Musíme si promluvit o Kevinovi" je rozhodně... zajímavý film. Problém je ten, že je rozdělen do tří fází. První fáze je v tom, kdy se snažíme zapadnout do příběhu, přijmout na první pohled nesystematický styl vyprávění a zkusit odhadnout, o co tady asi půjde. Druhá fáze začíná tím, kdy už víme, o co asi půjde, a sledujeme, jak se drama rozvíjí, nabobtnává a houstne. Jenže po nějaké době se to zlomí a následuje třetí fáze. Třetí fáze je čekáním na to, co vlastně Kevin provedl. Tohle čekání je zdlouhavé, a to, co bylo doposud zajímavým soubojem mezi matkou a synem, se mění ve zdlouhavé vyčkávání na konec. Je to škoda, protože příběh, který se nám postupně odkrývá, je silný. Matka v podání stále více androgynní Tildy Swinton má problémy se svým synem, který místy připomíná Damiena z "Přichází Satan!". Deptá svou matku, která to nese velmi těžce a propadá se do stavu, který rozhodně nejde nazvat šťastným. My už od začátku víme, že Kevin něco provedl. Na to, co provedl, pak divák čeká celý film. To zjištění není tak silné, jak by mohlo být, protože film nás na to celou dobu připravuje. Přesto je to film, který na vás dopadne. Člověk se snaží, ale všechno prostě nedokáže ovlivnit. Jako kdyby v některých z nás skutečně rostlo zlo naprosto nekontrolovaně.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když vás partner/ka nutí mít děti a vy ho/jí chcete přesvědčit, že to není dobrý nápad.

Hodnocení: 50% za to, že je to pořádně depresivní

Saxána a Lexikon kouzel (2011)

"Dívka na koštěti" je prostě klasika. Výborný příběh, skvělí herci a navíc ta chytlavá písnička, která když se vás chytí, tak nepustí. Od natočení filmu uběhlo hodně vody, konkrétně 40 let. Přesto se Václav Vorlíček rozhodl, že natočí pokračování. Možná čekal moc dlouho, možná prostě zaspal. Je ovšem pravda, že se o pokračování pokoušel déle. Nakonec to ale vyšlo až v roce 2011, kdy samotný film se vytvářel velmi dlouho, hlavně proto, že obsahuje obrovské množství digitálních efektů. Nutno říct, že efekty nejsou až tak špatné, ale pravdou je, že se prostě do filmu nehodí. Digitální a reálná složka nefungují dohromady. Digitální postavy vypadají až příliš uměle. To, co má ten skrček na obličeji, a co by očividně měly být vousy, se tváří jako nějaká čmáranice. A to není jediné. Hezké je, že se vrací staré postavy, smutné je, že jsou zde velmi málo. Saxána v podání Petry Černocké má minimum prostoru, a díky bohu za to, protože očividně zapomněla hrát. Jan Hrušínský hrát umí, ale ani on nemá prostor. Nejvíce ho pak dostane malá Saxána a také teta Irma v podání Jiřiny Bohdalové, která na sebe strhává pozornost. Nevím, jestli je to míněné pouze v dobrém smyslu. Spíš ne. Jako propagátor komiksu nesmím opomenout, že se ve filmu objevuje komiks kreslený Jiřím Grusem. Tenhle autor se dá poznat snadno, jeho styl je jedinečný, i když v tomhle případě se hodně blíží Saudkovi. Jinak ale "Saxána" jednoznačně zklame. Špatný příběh, špatné dialogy, hloupé postavy, nepěkné digitální triky a dohromady jedno z nejhorších pokračování co jsem kdy viděl. Navíc mi prostě chyběl pan Menšík.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když jste bezmezní fanoušci českého filmu a nic vás nezastaví, abyste viděli všechno, co u nás vyjde.

Hodnocení: 20% za to, že je mi líto, jak moc uvadl tenhle krásný pohádkový příběh

Dilema (The Dilema, 2011)

Proč musí být přípitky, které jsou většinou pronášeny v amerických komediích tak trapné? Asi ano. Jediný přípitek však není problém snímku "Dilema", problém je totiž celý film. Ron Howard zase ukázal, že není všechno zlato, co se třpytí, a i když obsadil celkem zajímavé herce, kteří mají komický potenciál (Vince Vaughn a Kevin James), ani jeden není využit. Vincovi v posledních letech trochu dochází dech a tady už je naprosto nevtipný. Kevin James je zase položen do role, která není zajímavá, a když už, nemá komickou, ale spíše dramatickou rovinu. Docela se pak nabízí otázka, proč je snímek vlastně označován za komedii. Není komický. To, že Vaughn padne na nějakou jedovatou kytku a naskáčou mu boláky, to není vtipné. Na víc jsme něco podobného viděli v "Hitchovi", kde to přece jen docela vtipné bylo, hlavně se tam celkem přehánělo, i když šlo o alergii. O čem film je? To je právě ten kámen úrazu. Dva kamarádi mají manželky, všichni čtyři se scházejí, jeden chlap načapá ženu toho druhého s někým jiným. Celou dobu pak jde o to, jestli to má tomu druhému poradit nebo nikoli. Co pro to Vaughn dělá je nesmyslné. Navíc hned na začátek zarazí, proč má takový film, zrovna s tímhle námětem, téměř dvě hodiny? Je jasné, že nebude každá minuta skvělá. Rozhodně není. Snímek hodně nudí, což je zásadní problém, a i když herci krásně pláčou, nebo se překotně snaží o nějaký ten groteskní vtip, neděje se nic tak zajímavého, aby to v divákovi vyvolalo jakékoli emoce. Opět jedna příšerná tragikomedie, která postrádá komedii i zajímavý dramatický prvek. Mluvit pak o nějakém buddy movie je naprosto zbytečné. Sandlerovi s Jamesem to jde mnohem lépe.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět komedii bez humoru a drama bez emocí.

Hodnocení: 30% za to, že to není ani vtipné, ani příliš dramatické, Vince je hrozný, Kevin upozaděný a celé je to příliš dlouhé

Warrior (Warrior, 2011)

Začínám mít vážně pocit, že není možné natočit špatné boxerské filmy. Z poslední doby je jich možné jmenovat několik. "Million Dollar Baby", "The Fighter" anebo "Rocky Balboa". Ani jeden není vyloženě špatný, každý má v sobě něco, co z něj dělá naprosto jedinečný zážitek. Nejinak je tomu v případě filmu "Warrior", kde sice nejde o box, ale o bojová umění, rozhodně má film však blíže k boxerským filmům, než nějakým karate či kung fu béčkům. Zápletka zní trochu provařeně. Dva bratři, kteří mezi sebou nemají nejlepší vztah, se chtějí dostat na velmi dobře placený turnaj. Každý má své dobré důvody. Jeden se spojí i s otcem, který se na ně v mládí vykašlal, ale chce ho pouze jako trenéra, nic jiného ho nezajímá. Chce vyhrát a jeho otec je nelepší. Druhý potřebuje oddlužit rodinu, a tak se z praxe učitele fyziky vrací do klece ringu, kde si chce trochu přivydělat. Je to jediné co kromě učení umí. Film trvá více jak dvě hodiny, ale rozhodně jsem se ani chvíli nenudil. Kromě toho, že jsou zápasy celkem dobré, i když nijak převratné, je to hlavně proto, že herci zde mají skutečně doslova koncert. Nick Nolte a Tom Hardy jsou skvělý a v jejich společných scénách se jen divíte, jak to dokonale funguje, i když tedy rozhodně nesledujete scény plné lásky. Boxerské filmy jsou vždy o hereckých výkonech. Tohle byla prostě nádhera sledovat. Doufám, že časem přijde zase něco podobného.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět silné boxerské drama. "The Fighter" byl skvělý, ale tohle je ještě lepší.

Hodnocení: 80% za to, že jsem dostal skvělý sportovní zážitek podtržený výbornými hereckými výkony - Hardy a Nolte jsou neskuteční

Jeff, který žije s mámou (Jeff, Who Lives at Home, 2011)

Mám své oblíbené herce. Kdo je nemá? V poslední době jsou to dva - Tom Hardy, který se skvěle předvedl ve výše recenzovaném, a Jason Segel, kterého považuji nejen za skvělého herce, ale především pak i za skvělého scénáristu. Mluvím o žánru komedie. V případě filmu "Jeff, který žije s mámou" poznáváme pouze jeho herecké kvality, které rozhodně jsou na úrovni. S filmem je jeden drobný problém. Rozhodně to není třeskutá komedie a Jeff, i když je v názvu filmu, není tak úplně hlavní postavou, ale určitým katalyzátorem, který výrazně ovlivňuje události, které se dějí jeho matce a jeho staršímu bratrovi. Susan Sarandon je záruka jistoty, což platí i v tomhle případě, Ed Helms je místy stejně otravný jako v sérii "Pařeb". Co se dá film vytknout, to je jeho prázdnota. Chvílemi, jako kdyby se skutečně vůbec nic nedělo, jako kdyby loď scénáristů najela na pevninu a oni nevěděli, jak s ní pohnout. Pomalé tempo je snad v souladu s Jeffovým životem. Jeff je flákač, který nemá pořádnou práci, je pořád zhulený a snaží se žít podle "Znamení". Ano, mluvím o tom filmu od M. Night Shyamalana, který Jeffa ovlivnil. V celém svém životě se snaží vidět znamení, která ho někam dovedou. Dostáváme se tedy na klasiku, že hrdina se na konci polepší, stan se lepším. Ta cesta není nezajímavá, ale jak říkám, je trochu nudná. Finále pak nějak nezapadá a na úplném konci přichází trochu zklamání. Bez dobrých herců by se film nikam nedostal. Za Susan a Jasona palec nahoru, ale jinak nic, co vás donutí k slzám nebo smíchu.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete na nenáročný film se špetkou emocí.

Hodnocení: 55% za jeden pěkný příběh

Víla (La fée, 2011)

"Víla" je moje první setkání s trojicí Dominique Abel, Fiona Gordon a Bruno Romy a musím říct, že to bylo velmi milé setkání. Věděl jsem, do čeho jdu, o to více mě jejich film zajímal. Propojení tance, divadla a filmu s příměsí klasických filmových triků a hlavně grotesky. Neskutečná směs, která by podle všeho měla fungovat jenom pro artová kina, ale tohle není film pouze pro ty, kteří mají otevřené hlavy, jak často rádi někteří recenzenti říkají, ale naopak, dle mého názoru je to snímek, který je určený pro všechny, protože každý si v něm může něco najít. Kromě toho, že jsem zde zase po delší době slyšel krásnou francouzštinu, kterou jsem se nesnášel učit, dostal jsem další dávku imaginace, hravosti a vizuální i lidské krásy. Dom a Fiona možná nejsou nejkrásnější na světě, ale to, jak se k sobě postavy chovají, to je něco nádherného. Film se zdá strašně jednoduchý, ale o to jde. Proč by měl být komplikovaný? On život je sám dost komplikovaný a situace, do kterých se dostanou hrdinové, rozhodně nejsou vždy snadné. Pokud vám nevadí groteska, ale pokud oceníte i jiný styl humoru než pouze konverzační, "Víla" je film pro vás. Myslím si, že každý v ní může něco najít. Já jsem se u snímku smál nahlas, a to se mi většinou nestává, alespoň ne ve chvíli, kdy se na filmy dívám sám. Opravdu jsem byl ze snímku nadšený. Pozitivní a krásný zážitek. Jako kdyby nic skutečně špatného nemělo existovat.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když si chcete vzpomenout na staré grotesky v nádherném francouzském provedení.

Hodnocení: 70% za nádhernou ukázku hravosti a imaginace

Obhájce (The Lincoln Lawyer, 2011)

Matthew McConaughey zrovna není herec, kterého bych příliš obdivoval, ale v poslední době se zdá, že bude mít štěstí na role, které ukážou, co v něm skutečně je. "Obhájce" je rozhodně jedním z těch filmů, které nám ukazují, že není jenom z těch, kteří jsou ve filmech proto, aby ukázali propracovanou muskulaturu. I když je pravda, že jí prostě má. "Obhájce" je ukázkou toho, že tenhle člověk umí hrát. Je to více méně one man show, i když i Ryan Phillippe si ve své klasické póze hajzlíka, co má za sebou pěknou hromadu prachů vede docela dobře. Snad je to tím, že nemá tolik prostoru. Matthew McConaughey je ale uvěřitelný jako drsný právník, člověk, který si zajistí důkazy, jež potřebuje, ale i jako obyčejný člověk. Nemluvě pak o tom, že jako stratég je jeho postava výborná. Jak byste si vy odpověděli na tuhle otázku: "Co mám dělat, když vím, že je můj klient vrah?" Mick Haller si odpověděl po svém a přesto, že nás nejvíce zaujme soudní přelíčení, které je natočeno a zahráno dobře, to hlavní se děje mimo soudní síň. Už dlouho jsem nezažil takhle zajímavě propojenou kriminálku s právním dramatem, kde policisté nehrají prim, ale hlavní je právě postava právníka. Jako celek to na mě působilo dobře, ale závěr už je tak nějak klasicky zahrán do autu a končí možná až zbytečně moc pozitivně. Jinak ale nemusím moc vytýkat, film je rozhodně nadprůměr, i když ne veliký, dá se snadno skousnout i přes svou celkem dlouhou stopáž, a navíc si odnesete dobrý pocit z toho, že ne každý právník na Hallerově úrovni je hajzl. To sice nejspíš není pravda, ale nevadí.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když si chcete dát jeden kriminální thriller z pohledu právníka-žraloka.

Hodnocení: 65% za výborného McConaugheyho a za celkem slušný příběh, který je nejlepší u soudu